Podle historických dokumentů začaly spory po prodeji stonařovského statku jihlavské vrchnosti. Ta chtěla rozšířit velkostatek a nabídla namísto pastvin, které do té doby využívali místní v lokalitách zaniklých obcí Otín a Pfaffendorf, nevyhovující pozemky v okolí rybníků.
Selské rebelie ve Stonařově1712 - vzpoura pro pozemky v Otíně a Pfaffendorfu Zdroj: kniha Městys Stonařov, 2012 |
S těmi byly spojeny i další robotní povinnosti. Po první vlně nepokojů v roce 1712 došlo k mírnému uklidnění, ale spor se znovu rozhořel v roce 1715, kdy Stonařovští odmítli provést opravu jednoho z rybníků.
Spor se dostal až k císaři Karlu VI., ten ale robotní povinnosti potvrdil a osm hlavních iniciátorů odporu skončilo ve vězení na brněnském Špilberku. Protože bouře neustávaly, propustila vrchnost po tři čtvrtě roku vězení uvězněné sedláky poté, co slíbili, že budou robotu vykonávat a patřičně "usměrní" i ostatní obyvatele.
To se ale nestalo, odpor sílil a došlo i ke srocení obyvatel a napadení a vyhnání jihlavských úředníků. Do Stonařova byly vyslány dvě kompanie starodaunského regimentu. Ten 15. června 1722 obec neprodyšně uzavřel, všichni vzbouřenci byli pochytáni a Stonařovští byli donuceni robotovat.
Příběh sedláků o víkendu připomněla hra v kostelní zahradě. To, co ve skutečnosti trvalo deset let, herci zvládli za necelou hodinu. Radek Svoboda, autor scénáře, využil historických postav odbojného kováře Jiřího a dalších.
Stovky návštěvníků si během celodenního programu prohlédlo vojenské ležení císařského vojska, děti absolvovaly pohádkovou cestu s plněním soutěžních úkolů a křtily se reprezentační publikace o Stonařovu a brožurka věnovaná výročí rebelie.
V průběhu slavnosti byl odhalen také památník selských bouří. Výročí rebelie připomíná dřevěná socha sedláka naštvaného na jihlavskou vrchnost vysoká 2,5 metru. "Je zajímavá také tím, že ji vyřezal pouze motorovou pilou z jednoho kusu dřeva Jiří Sadovský z Moravských Budějovic. Jediným dalším použitým nástrojem byla vrtačka při tvorbě očí," říká stonařovský starosta František Plavec.