Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Stonařov si připomněl 300 let od selských bouří potlačených vojskem

  12:39aktualizováno  12:39
Ve Stonařově na Jihlavsku si o víkendu připomněli 300 let od vypuknutí poddanských rebelií. Spory s jihlavskou vrchností začaly v roce 1712, trvaly celých deset let a skončily potlačením nepokojů císařským vojskem 15. června 1722.

Stonařov si připomněl výročí propuknutí selských nepokojů. Ty trvaly celých deset let a skončily až poté, co místní nespokojené sedláky přišla "zkrotit" císařská armáda. | foto: Jaroslav Šnajdr, MF DNES

Podle historických dokumentů začaly spory po prodeji stonařovského statku jihlavské vrchnosti. Ta chtěla rozšířit velkostatek a nabídla namísto pastvin, které do té doby využívali místní v lokalitách zaniklých obcí Otín a Pfaffendorf, nevyhovující pozemky v okolí rybníků.

Selské rebelie ve Stonařově

1712 - vzpoura pro pozemky v Otíně a Pfaffendorfu
1715 - odmítání roboty na rybnících
1721 - vypuštění rybníků
1722 - Stonařov obsazen vojskem, poddaní přinuceni k robotě

Zdroj: kniha Městys Stonařov, 2012

S těmi byly spojeny i další robotní povinnosti. Po první vlně nepokojů v roce 1712 došlo k mírnému uklidnění, ale spor se znovu rozhořel v roce 1715, kdy Stonařovští odmítli provést opravu jednoho z rybníků.

Spor se dostal až k císaři Karlu VI., ten ale robotní povinnosti potvrdil a osm hlavních iniciátorů odporu skončilo ve vězení na brněnském Špilberku. Protože bouře neustávaly, propustila vrchnost po tři čtvrtě roku vězení uvězněné sedláky poté, co slíbili, že budou robotu vykonávat a patřičně "usměrní" i ostatní obyvatele.

To se ale nestalo, odpor sílil a došlo i ke srocení obyvatel a napadení a vyhnání jihlavských úředníků. Do Stonařova byly vyslány dvě kompanie starodaunského regimentu. Ten 15. června 1722 obec neprodyšně uzavřel, všichni vzbouřenci byli pochytáni a Stonařovští byli donuceni robotovat.

Fotogalerie

Příběh sedláků o víkendu připomněla hra v kostelní zahradě. To, co ve skutečnosti trvalo deset let, herci zvládli za necelou hodinu. Radek Svoboda, autor scénáře, využil historických postav odbojného kováře Jiřího a dalších.

Stovky návštěvníků si během celodenního programu prohlédlo vojenské ležení císařského vojska, děti absolvovaly pohádkovou cestu s plněním soutěžních úkolů a křtily se reprezentační publikace o Stonařovu a brožurka věnovaná výročí rebelie.

V průběhu slavnosti byl odhalen také památník selských bouří. Výročí rebelie připomíná dřevěná socha sedláka naštvaného na jihlavskou vrchnost vysoká 2,5 metru. "Je zajímavá také tím, že ji vyřezal pouze motorovou pilou z jednoho kusu dřeva Jiří Sadovský z Moravských Budějovic. Jediným dalším použitým nástrojem byla vrtačka při tvorbě očí," říká stonařovský starosta František Plavec.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Už rok a půl pletou ženy z Nového Veselí s cílem podpořit stavbu obchvatu....
V Novém Veselí roste naděje na obchvat, stavět by se mohlo už za rok

Nové Veselí na Žďársku je blíž k obchvatu za více než 200 milionů korun. Kraj vybral, kdo zpracuje projekt. Lidé v městysi o novou silnici, která by z centra...  celý článek

Ilustrační snímek
Matka žáka základní školy dala facku učitelce, ta musela do nemocnice

Na učitelku zaútočila matka jednoho ze žáků v jihlavské základní škole Jungmannova. Kantorka po útoku musela na ošetření do nemocnice. Podle policie se...  celý článek

Výlovy rybníků patří i na Vysočině mezi oblíbené a hojně navštěvované podzimní...
Rybáři na Vysočině kapra příliš zdražovat nemohou, klesl by jim prodej

Rybáři na Vysočině už zahájili tradiční podzimní výlovy. Největší rybníky však své bohatství teprve vydají. Zatímco velká jihočeská rybářství kvůli velké...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.