Výrobu želivského klášterního má na starosti teprve třiadvacetiletý Jiří Novák. | foto: Jaroslav Šnajdr, MAFRA

Hořké klášterní pivo táhne i znalce. Jeho výrobě šéfuje mladý sládek

  • 1
Až do poloviny 15. století sahá tradice vaření piva v želivském premonstrátském klášteře. Pivovar, jehož provoz na sto let přerušil rozsáhlý požár, se dočkal obnovy před deseti lety. Výrobě klášterního piva nyní šéfuje teprve třiadvacetiletý sládek Jiří Novák.

"V osmé třídě se mě učitelka zeptala, co bych chtěl dělat. Odpověděl jsem, že chci vařit pivo," vypráví mladý sládek, kterého v útlém věku zajímala chemie a potravinářský průmysl.

Jiří Novák chtěl pracovat v pivovaru odmala. Splnil se mu sen.

Jeho dětský sen se nakonec vyplnil a vystudoval Střední průmyslovou školu potravinářských technologií Praha, kde se specializoval na vaření piva.

Do Želiva se dostal před dvěma lety díky spolupráci s Josefem Krýslem, který se podílel na renovaci tamějšího klášterního pivovaru.

"Hledal jsem uplatnění v oboru, neměl jsem ale téměř žádnou praxi. První zastávka byla v Radničním pivovaru v Jihlavě a druhá v Želivě, kde jsem se nakonec uchytil," přiznává Novák.

Želivský pivovar pojmenovává své moky podle významných opatů. Kromě tradičního Haštala je možné ochutnat i speciální piva jako třeba patnáctistupňového Salesia.

"Speciály jsou velice oblíbené. Jedním z posledních je světlý ležák Vitus, který byl připraven při příležitosti sta let od narození opata Víta Bohumila Tajovského nebo velikonoční šestnáctistupňové postní pivo," říká.

Nabídka práce přišla až z Mali

Želivské pivo tak láká nejen kolem projíždějící cyklisty, ale také znalce piva z celé republiky. "Chceme svým zákazníkům nabídnout něco jiného než velké pivovary. Například vím, že lidé z Vysočiny mají rádi spíše hořká piva, a proto receptury upravuji sám. Hraju si s nimi dnes a denně," naznačuje Novák.

O jeho zkušenosti s výrobou piva je přitom zájem už i v zahraničí. Nedávno kupříkladu získal nabídku práce v západoafrickém státu Mali.

Návštěvníci Želivského klášterního pivovaru mohou prozkoumat zrenovované prostory za doprovodu a výkladu samotného sládka. Exkurze se konají denně a turisté se dozvědí zajímavé informace o historii pivovaru, technologii vaření a na závěr mají možnost ochutnat vyráběná piva přímo v pivovaru.

Velmi oblíbené jsou také zážitkové víkendy, jejichž účastníci se zapojují do výroby a mohou získat i praktické zkušenosti.

"Víkend v pivovaru inspiroval již několik návštěvníků k tomu, aby zkusili uvařit své vlastní pivo v pohodlí domova. Kromě surovin jim stačí v podstatě jen hrnec, lednice a volný den," říká Novák, kterému při výrobě piva vypomáhá pouze jeden brigádník.

Produkce želivského moku od rekonstrukce prostor v roce 2011 prudce vzrostla. Za loňský rok vyrobil Želivský klášterní pivovar dvě stě padesát hektolitrů piva a letos je v plánu uvařit až čtyři stovky.

Na příští rok se také v klášteře chystá otevření nové pivovarské restaurace, která svým hostům nabídne kromě klášterního piva i tradiční českou kuchyni.