Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Na samém konci války změnili rozzuření Němci Leskovice v krvavé lázně

Seriál   19:30aktualizováno  19:30
Kdyby dnes přijel do Leskovic někdo, kdo je viděl naposledy před koncem druhé světové války, nepoznal by je. Z původní vesnice, která leží zhruba 10 kilometrů západně od Pelhřimova, zbyly pouhé tři domy. Ostatní na konci války, 5. a 6. května 1945, srovnaly se zemí ustupující jednotky SS.

Běsnění rozzuřených Němců, kterým velel SS-Hauptsturmführer Walter Hauck, zaplatilo životem 25 obyvatel vesnice. Nejmladší obětí byl třináctiletý chlapec. Přitom ještě 5. května ráno se zdálo, že konec války proběhne ve vsi v relativním poklidu.

Fotogalerie

V Leskovicích ten den byl ustanoven - stejně jako na jiných místech v republice - revoluční národní výbor. Ten společně se skupinou povstalců odzbrojil německý železniční strážní oddíl, který se v obci nacházel. Dohromady šlo o zhruba padesátičlennou jednotku.

Zpočátku vše probíhalo hladce. Vyhladovělí vojáci vyměňovali své zbraně za jídlo. Nechali se i internovat v hostinci, kde je místní hlídali.

Jenže pak dva mladíci nejspíš podlehli falešnému pocitu, že na konci války jsou ustupující němečtí vojáci bezbranní a nebude se jim chtít už bojovat. „Se zabaveným kulometem ostřelovali projíždějící německá vozidla na silnici z Jihlavy do Tábora. To mělo zřejmě za následek německou odvetu,“ tvrdí historik Jiří Padevět ve své knize Krvavé finále.

Němce přivezla tři nákladní auta

Netrvalo to dlouho a do pelhřimovského hotelu Slávie, kde bydleli němečtí důstojníci, mezi nimiž byl i Hauck, letěla zpráva, že v Leskovicích se něco děje. Oddíly SS se vydaly na cestu, aby vykonaly krvavou pomstu. Do vsi dorazila kolona zkázy kolem 18. hodiny.

„Přijela tři nákladní auta. Jedno zastavilo u přejezdu, jedno proti našemu domku a třetí na křižovatce na Moraveč - a začali střílet,“ popsala hrůzné okamžiky pro Českou televizi pamětnice Ludmila Peňázová.

Místní se snažili chvíli bránit, ale proti německým veteránům neměli šanci. Jednotky SS vesnici obklíčily, začaly střílet obyvatele, kteří nestačili utéct.

„První obětí byl Josef Charouzek, postřelený do zad. Dalším byl povstalec Alois Hodoušek, který byl nejdřív mučen a nakonec zastřelen. Dále byli zastřeleni Josef Bíba z Litohoště, Josef Hlaváček z Moravče a Josef Brtna z Leskovic,“ vypočítává Padevět první oběti německého nájezdu.

Přibili ho k vratům, musel přihlížet znásilnění svých dcer

Němci „vysvobodili“ své krajany, kteří byli během dne internováni v hospodě, a odvezli je do Pelhřimova.

Zaniklá místa

Při této operaci podle Padevěta Hauck ještě na místě nebyl. Do Leskovic přijel až druhý den ráno s oddíly SS. Vnikli do vesnice a pochytali lidi, kterým se nepodařilo uprchnout do lesa. Ty poté pozabíjeli. Některé velmi brutálně.

„Alois Pavlů byl přibit za ruce na vrata své stodoly a musel přihlížet mučení a znásilnění svých dcer Věry a Jarmily a manželky, které byly poté svázány drátem a vhozeny do hořícího domu,“ popsal jeden z případů Padevět.

Řádění esesáků skončilo až před polednem. Tou dobou už byla na místě jednotka wehrmachtu, která společně s povstalci z Pacova donutila Hauckovy lidi k tomu, aby hořící obec opustili. Společně se pak také pustili do hašení požárů.

Velitele odsoudili Francouzi k smrti, trestu unikl

Hauck, kterému v té době bylo 26 let, nebyl nikdy kvůli svému konání na Vysočině postaven před soud. I přesto byl oficiálně odsouzeným válečným zločincem, kterému dokonce hrozil trest smrti.

V roce 1949 jej totiž Francouzi v Lille odsoudili za masakr v městečku Ascq. Při něm bylo v dubnu 1944 zavražděno 88 mužů a chlapců. Jejich popravu nařídil právě Hauck, který si za tento čin od soudu odnesl rozsudek - trest smrti.

K exekuci však nikdy nedošlo. Verdikt soudu byl později zmírněn na doživotí a v roce 1956 byl Hauck propuštěn. Vrátil se zpátky do Německa, kde v roce 2006 zemřel. Československá justice se opakovaně, leč neúspěšně snažila případ otevřít. Německo jí však nikdy svého občana nevydalo.

Haucka našel v Německu reportér Stanislav Motl. „To, co se dělo v Leskovicích, mi připadne jako hodně drsné, ale problém je, že německé orgány už to vyšetřovaly v sedmdesátých letech a nikdy mu nic nedokázaly,“ řekl.

Po válce se podařilo Leskovice obnovit, ale už ne na původním půdorysu. Oběti masakru od roku 1961 připomíná památník od sochařky Jaroslavy Lukešové.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Na křižovatce u Zvěrkovic přišli v prosinci o život tři lidé. Odbočka z...
Viníka nehody, při níž zemřeli tři lidé, poslal soud na tři roky do vězení

Tři roky vězení a na pět let zákaz řízení. Takový trest vyřkl nad dvaadvacetiletým řidičem ze Znojma okresní soud v Třebíči. Mladý šofér byl viníkem dopravní...  celý článek

Porota vybrala tři řešení, která se nejlépe vyrovnala se zadáním a nejvhodněji...
Je to zneužití referenda, odmítá opozice v Meziříčí hlasování o náměstí

Zastupitelé ve Velkém Meziříčí nejdřív odmítli vítězný návrh na rekonstrukci Náměstí, poté nevyhověli ani aktivistům požadujícím vyhlásit o budoucí podobě...  celý článek

Při dni otevřených dveří v jihlavském dopravním podniku si mohli zájemci...
Jihlavská MHD nasadila retro vozy, ukázala i starý ruský trolejbus

Vozidlo ZiU-9 obdivovali návštěvníci dne otevřených dveří v jihlavském dopravním podniku. Letitý ruský trolejbus, jež patří mezi nejčastěji vyráběné vozy svého...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.