Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Síťky do vlasů na odbyt nešly. Přidal ucha a vznikla legendární taška

  8:33aktualizováno  8:33
Jméno Vavřína Krčila něco říká snad jen opravdovým znalcům. Jeho tašku síťovku však znají celé generace. A to nejen v bývalém Československu. Její výroba v první polovině minulého století živila ve Žďáru nad Sázavou mnoho lidí a i dnes se ji mnoho firem snaží napodobit.

Vavřín Krčil (1895–1968) začal legendární síťovku vyrábět ve Žďáře v roce 1925, když se propadl prodej vlasových sítěk. Až do nástupu igelitových tašek byla síťovka fenoménem. | foto: Archiv

Krčil se narodil v roce 1895 v rakouském Aspangu, kam jeho matka odešla z rodného Žďáru za prací. Do města se však vrátila. Vavřín se už jako dítě naučil techniku síťování, aby pomohl vylepšit rodinný rozpočet. Po první světové válce se živil organizováním domácké výroby vlasových sítěk.

„Hospodyně tehdy síťkovaly doma, Krčil od nich výrobky odkupoval a ve velkém prodával dál pod značkou Saarense (EKV),“ připomíná historik Stanislav Mikule.

Jenže s módou krátkých sestřihů éra vlasových sítěk rychle pominula. Jak už to bývá, krize přináší nejlepší nápady. K síťkovaným výrobkům přidal Krčil dvě ucha - a na světě byla legendární síťovka. Vyráběla se ručně z hedvábné příze a brzy si díky tomu, že byla levná, lehká a skladná, získala velkou oblibu.

„Pro tašku síťovku našel odbyt i ve Francii, Německu, Kanadě a také v severní Africe,“ dodává historik. Výroba síťovek mezi lety 1925 a 1954 živila v regionu řadu lidí.

Neměl peníze na mezinárodní patent. Hned začaly vznikat kopie

Podle některých zdrojů Krčilovi uškodilo, že neměl peníze na mezinárodní patent, čehož brzy využila zahraniční konkurence. „Dochoval se pouze patent na ucho k síťovce platný pro Protektorát Čechy a Morava,“ poukazuje vnuk vynálezce a obchodníka Roman Krčil.

Vynálezce tašky síťovky Vavřín Krčil.

Vynálezce tašky síťovky Vavřín Krčil.

Zjednodušovat Krčilův příběh pouze na síťovku by ale nebylo fér. Zaměřil se i na závoje na ochranu účesu po ondulaci, síťky na míče a kuličky, uměl i rybářské a tenisové sítě.

Krčilova manželka Marie pocházela ze Stržanova (dnes místní část Žďáru - pozn. red.), právě tam převedl v roce 1937 provozovnu a sklad. Po únoru 1948 jejich podnik přešel pod správu Ústředí lidové a umělecké výroby, bystřické pracoviště pak vyrábělo necované a vyšívané záclony. Slávu síťovky však už nic nepřekonalo. 

Legendární taška si zahrála i ve filmu - tak například princezna Arabela si v síťovce nesla kapry od vodníka. A moderní verze tašky z umělých vláken se zase objevila ve druhém dílu Troškových Babovřesek.

V Americe prorazila jako „ekologická a antiteroristická“ taška

Retro nálady v minulých letech chtěla využít nejdřív kolínská firma Saariense, která však zkrachovala. Od roku 2010 vyráběla síťovky firma Spider Bag. „S původní síťovkou měla společné asi jen díry. V nejlepším období jsme vyráběli 100 až 150 tisíc síťovek měsíčně, nechali jsme si v Německu vyvinout speciální vlákno,“ řekl zakladatel a bývalý majitel firmy Ondřej Slapnička.

Do Ameriky prorazil s heslem „ekologická a antiteroristická“ taška. Zda se síťovky ještě vyrábí, však neví, ve firmě loni skončil. Od té doby firma už dvakrát změnila majitele, webové stránky nefungují.

Přesto síťovky na českém trhu najdeme. Pod značkou Česká síťovka oprášila žďárský vynález pražská firma POAK CZ.

Krčilův odkaz chce oprášit vedení žďárské radnice. V roce 120. výročí jeho narození přišlo s návrhem udělat trvalý odkaz síťkování. Pravděpodobně k tomu využije spodní konec náměstí Republiky, které má příští rok projít opravou.

„Určitě jsem pro nějaké připomenutí. Ne kvůli tomu, že to byl můj dědeček, ale proto, abychom nezapomněli na něco jedinečného. Prarodiče se síťkování a lidové tvorbě věnovali programově a dávali obživu mnoha lidem,“ připomíná Roman Krčil. Síťovku nosí pořád s sebou.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Pavel Chlubna miluje Jaroměřicko. Sbírá místní pověsti, zabývá se i osudy...
Po válce ves překvapil dopis, zda chce svůj zvon zpět, zjistil badatel

Badatel a fotograf Pavel Chlubna z Jaroměřic nad Rokytnou má netradičního koníčka. Zajímá se o kostelní zvony. Příběhy deseti kostelů a více než dvou desítek...  celý článek

Výlovy rybníků patří i na Vysočině mezi oblíbené a hojně navštěvované podzimní...
Rybáři na Vysočině kapra příliš zdražovat nemohou, klesl by jim prodej

Rybáři na Vysočině už zahájili tradiční podzimní výlovy. Největší rybníky však své bohatství teprve vydají. Zatímco velká jihočeská rybářství kvůli velké...  celý článek

Letiště Henčov u Jihlavy hostí o víkendu Horácký letecký den.
Pozemky pro modernizaci letiště u Jihlavy zařídí armáda

Ministerstvo obrany vstoupilo do dění kolem letiště v Henčově, do jehož modernizace chce Jihlava investovat. Musela by ho ale nejdřív koupit od státu, což by...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.