Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Síťky do vlasů na odbyt nešly. Přidal ucha a vznikla legendární taška

  8:33aktualizováno  8:33
Jméno Vavřína Krčila něco říká snad jen opravdovým znalcům. Jeho tašku síťovku však znají celé generace. A to nejen v bývalém Československu. Její výroba v první polovině minulého století živila ve Žďáru nad Sázavou mnoho lidí a i dnes se ji mnoho firem snaží napodobit.

Vavřín Krčil (1895–1968) začal legendární síťovku vyrábět ve Žďáře v roce 1925, když se propadl prodej vlasových sítěk. Až do nástupu igelitových tašek byla síťovka fenoménem. | foto: Archiv

Krčil se narodil v roce 1895 v rakouském Aspangu, kam jeho matka odešla z rodného Žďáru za prací. Do města se však vrátila. Vavřín se už jako dítě naučil techniku síťování, aby pomohl vylepšit rodinný rozpočet. Po první světové válce se živil organizováním domácké výroby vlasových sítěk.

„Hospodyně tehdy síťkovaly doma, Krčil od nich výrobky odkupoval a ve velkém prodával dál pod značkou Saarense (EKV),“ připomíná historik Stanislav Mikule.

Jenže s módou krátkých sestřihů éra vlasových sítěk rychle pominula. Jak už to bývá, krize přináší nejlepší nápady. K síťkovaným výrobkům přidal Krčil dvě ucha - a na světě byla legendární síťovka. Vyráběla se ručně z hedvábné příze a brzy si díky tomu, že byla levná, lehká a skladná, získala velkou oblibu.

„Pro tašku síťovku našel odbyt i ve Francii, Německu, Kanadě a také v severní Africe,“ dodává historik. Výroba síťovek mezi lety 1925 a 1954 živila v regionu řadu lidí.

Neměl peníze na mezinárodní patent. Hned začaly vznikat kopie

Podle některých zdrojů Krčilovi uškodilo, že neměl peníze na mezinárodní patent, čehož brzy využila zahraniční konkurence. „Dochoval se pouze patent na ucho k síťovce platný pro Protektorát Čechy a Morava,“ poukazuje vnuk vynálezce a obchodníka Roman Krčil.

Vynálezce tašky síťovky Vavřín Krčil.

Vynálezce tašky síťovky Vavřín Krčil.

Zjednodušovat Krčilův příběh pouze na síťovku by ale nebylo fér. Zaměřil se i na závoje na ochranu účesu po ondulaci, síťky na míče a kuličky, uměl i rybářské a tenisové sítě.

Krčilova manželka Marie pocházela ze Stržanova (dnes místní část Žďáru - pozn. red.), právě tam převedl v roce 1937 provozovnu a sklad. Po únoru 1948 jejich podnik přešel pod správu Ústředí lidové a umělecké výroby, bystřické pracoviště pak vyrábělo necované a vyšívané záclony. Slávu síťovky však už nic nepřekonalo. 

Legendární taška si zahrála i ve filmu - tak například princezna Arabela si v síťovce nesla kapry od vodníka. A moderní verze tašky z umělých vláken se zase objevila ve druhém dílu Troškových Babovřesek.

V Americe prorazila jako „ekologická a antiteroristická“ taška

Retro nálady v minulých letech chtěla využít nejdřív kolínská firma Saariense, která však zkrachovala. Od roku 2010 vyráběla síťovky firma Spider Bag. „S původní síťovkou měla společné asi jen díry. V nejlepším období jsme vyráběli 100 až 150 tisíc síťovek měsíčně, nechali jsme si v Německu vyvinout speciální vlákno,“ řekl zakladatel a bývalý majitel firmy Ondřej Slapnička.

Do Ameriky prorazil s heslem „ekologická a antiteroristická“ taška. Zda se síťovky ještě vyrábí, však neví, ve firmě loni skončil. Od té doby firma už dvakrát změnila majitele, webové stránky nefungují.

Přesto síťovky na českém trhu najdeme. Pod značkou Česká síťovka oprášila žďárský vynález pražská firma POAK CZ.

Krčilův odkaz chce oprášit vedení žďárské radnice. V roce 120. výročí jeho narození přišlo s návrhem udělat trvalý odkaz síťkování. Pravděpodobně k tomu využije spodní konec náměstí Republiky, které má příští rok projít opravou.

„Určitě jsem pro nějaké připomenutí. Ne kvůli tomu, že to byl můj dědeček, ale proto, abychom nezapomněli na něco jedinečného. Prarodiče se síťkování a lidové tvorbě věnovali programově a dávali obživu mnoha lidem,“ připomíná Roman Krčil. Síťovku nosí pořád s sebou.

Autor:


Nejčtenější

Úředníci nejspíš neoprávněně rozdávali pokuty. Používali nezákonný důkaz

Jedna z křižovatek, kde případný průjezd na červenou hlídá kamerový systém, je...

Kamery na křižovatkách fungují v Jihlavě jako bič na řidiče, kteří ignorují na semaforech červenou, už dvanáct let....

Oprava D1 mezi Jihlavou a Velkým Beranovem je po dvou letech hotová

Oprava dálnice D1 u Velkého Meziříčí. (březen 2014)

Na Vysočině se po dálnici D1 mezi Jihlavou a Velkým Beranovem začne od pondělí opět jezdit bez omezení. Oprava...



Jihlava, Budějovice a Ústí ve druhé lize dál jen vítězí. Brno vrávorá

Pavel Pilík z Táborska (vpravo) a jihlavský Ondřej Machuča bojují o míč.

Fotbalisté Jihlavy dál mašírují druhou ligou bez ztráty bodu, tým z Vysočiny si ve čtvrtém kole poradil s Táborskem...

Kdybych neuměl anglicky, byl bych za blba, říká hokejový talent Kaut

Martin Kaut se podepisuje během autogramiády k osmdesátinám žďárského hokeje.

Neustále se s ním chtěl někdo fotit, podepsal mraky kartiček a fotek. Všechno však zvládal v pohodě a s úsměvem. Talent...

U výrobce leteckých součástek hořelo, sanity odvezly devět zraněných

U požáru v jihlavské společnosti Jihlavan zasahovalo osmnáct jednotek hasičů,...

V areálu společnosti Jihlavan v Jihlavě ve čtvrtek v poledne hořelo. Na místě zasahovalo dvanáct jednotek hasičů,...

Další z rubriky

Z hvězdárny v akci Z zbyla věž čaroděje Merlina, jíž se Třebíčané vyhýbají

Úpatí třebíčského kopce Strážná hora je oblíbeným místem vycházek. Už tři...

Úpatí kopce Strážná hora v Třebíči dominuje už tři desetiletí torzo nedostavěné cihlové věže. Někteří lidé jí říkají...

Klokana, který utekl, už zoo oplakala. Našel se zdravý na chodbě domu

Klokan uru je málo známý druh klokana.

Ze zoologické zahrady v Jihlavě uteklo na konci minulého týdne mládě klokana uru. Ošetřovatelé už ho oplakali, protože...

Průtoky v řekách klesly na desetinu normálu. Všichni vyhlíží déšť

Sucho se podepsalo i na hladině řeky Jihlavy v Třebíči. Z vody místy vystupují...

Dříve zde voda tekla proudem. Dnes však z plechového koryta, které přivádí na povrch pramen Moravské Dyje, voda spíš...

Najdete na iDNES.cz