Dva vagony ze soupravy jsou zatím odstavené na moravskobudějovickém nádraží. Malá lokomotiva našla na přechodnou dobu své depo v nedalekém podniku, kam vede vlečka.
Sen o vlastní parní lokomotivěSpolek má ještě jeden sen: chtěl by sehnat peníze na nákup a opravu vlastní malé parní lokomotivy. O jedné jeho členové vědí. Stojí na piedestalu kdesi v Čechách. To by stálo přes čtyři miliony korun. Zatím nereálná představa. Ale kdo ví, třeba jednou... |
"Finišujeme s rekonstrukcí vláčku. Lokomotiva polské výroby už má technickou, je to jediný pojízdný kus svého druhu u nás. Dovezli jsme ji z Českých Budějovic. Dva vagony jsou takzvané hytláky, určené původně jako služební vozy k nákladním vlakům. Jeden z nich bude po rekonstrukci z poloviny otevřený, druhý bude mít balkonek," vysvětlil člen spolku Martin Kouřil.
Pomalá jízda maximálně třicítkou s přímým výhledem do kraje má výletníkům přinést to pravé potěšení. "Například na slovenské Oravě jezdí podobný vláček celoročně. A lidé neváhají sednout si do otevřené části vagonu i v chladných dnech. Baví je ten kontakt s okolní krajinou," řekl Kouřil.
Mezi vagony bude můstek se zábradlím pro přecházení. A jeden z vozů bude mít bufet s klobáskami, pivem, limonádou a sušenkami.
Vnější nátěr bude schválně výrazný. Aby vláček v krajině vynikl
Zatím ale ještě členy spolku čeká dost práce na opravách vozů. Vše dělají ve svém volném čase. Celkové náklady na nákup a renovaci jsou vyčíslené na 550 tisíc korun. Zhruba polovinu pokryly sponzorské dary. Včetně toho od města Moravské Budějovice. Na zbytek se nadšenci skládají z vlastních zdrojů. Z výplat pořizují materiál. Třeba plechovky barev.
Vnitřek vagonů je dřevěný. Některé staré součásti budou repasované. Například lavice. Rozvodná skříňka elektřiny je taky původní se starým logem ČSD. Zbytek interiéru se dodělává nově.
Vnější nátěr je schválně výrazný. Původně zelené vagony z roku 1950 by v krajině zanikly. Výrazné červené a žluté prvky, charakteristické pro znak Moravy, budou z dálky dobře viditelné.
"Na zkušební jízdu se vypravíme 1. srpna. A příští rok chceme pendlováním v sezoně propojit Jaroměřice s jejich krásným zámkem a historické centrum Jemnice," dodal Martin Kouřil.
Železniční trať přestala sloužit osobní přepravě na počátku roku 2011. Cestující tu České dráhy už přepravovat nechtějí, ekonomicky se jim to nevyplatilo. I přes to, že obě města mají na obnovení pravidelné přepravy velký zájem.
Železnice do Jemnice fungovala od roku 1896. Podle údajů zveřejněných krajským úřadem na ní roční provoz stál přes 12 milionů korun, zatímco tržby se pohybovaly kolem milionu. Sedmadvacet kilometrů dlouhá trať byla prohlášena technickou památkou.
