Tak dechberoucí říční údolí je v Česku k vidění možná ještě v Podyjí, u Berounky nebo na Křivoklátsku. Řeky Oslava a Chvojnice vytvářejí nedaleko Náměště nad Oslavou v odolné hornině zvané granulit přírodní divadlo, za kterým stojí za to se opakovaně vracet.
K meandrům a kaňonům připočtěme zříceniny hradů a taky brouky a rostliny, které se jinde nevidí.
„Že je lokalita v tak dobrém stavu, je zapříčiněno mimo jiné tím, že je dlouhodobě hájená pro výstavbu vodní nádrže,“ uvedl mluvčí podniku Povodí Moravy (PMO) Petr Chmelař velký paradox, který se týká přírodní rezervace Údolí Oslavy a Chvojnice, jedné z nejrozsáhlejších v Česku.
Zatím tak trochu spící kus přírody na pomezí Kraje Vysočina a Jihomoravského kraje se teď dostává do centra zájmu státu. A rovnou ze dvou protichůdných stran.
Další vodu potřebují i Dukovany
Ministerstvo životního prostředí chce ještě zvýšit stupeň ochrany a nově celou lokalitu dělit. Což se nelíbí lidem z ochranářské praxe, kteří tu přímo působí.
Upozorňují na řadu potíží, kromě jiného na fakt, že není v tomto případě úplně ideální přísnější ochranou zakonzervovat současný stav. Jistá míra zásahu člověka zdejší krajině podle nich určitě prospívá. Například jsou místa, kde náletové dřeviny ubírají prostor vzácným druhům.
A ve stejné době odborníci na vodní stavby pilně studují mapy i analýzy a chystají poklady, jejichž výsledkem může být nová důležitá přehrada s názvem Čučice. Ta by chráněnou nádheru spláchla pod hladinu.
Přírodní rezervace Údolí Oslavy a Chvojnice
|
Hlavním důvodem ke stavbě je sucho. Jaderná elektrárna Dukovany i vodovod na Třebíčsku, který „saje“ z přehrady Mostiště na horním toku Oslavy, budou potřebovat další vodu.
„Podle studií dopadů klimatické změny by mělo v dlouhodobém časovém horizontu dojít k poklesu kapacity zdroje pitné vody Mostiště až o 57 procent,“ zdůraznil mluvčí PMO Chmelař.
A tak se hledají způsoby, jak strategickou surovinu, kterou říční voda je, v krajině zadržet.
Povodí bude mít výsledky technickoekonomické studie k dispozici do poloviny letošních prázdnin. Dokument ukáže, zda je reálné pokračovat v přípravách vodního díla.
„Dotčené obce a případné další kroky, které povedou k přípravě výstavby přehrady Čučice, bude doprovázet otevřená diskuse. V ní se potkají dotčené orgány, samosprávy, odborná i laická veřejnost,“ zmínil mluvčí povodí.
Voda z Oslavy bude časem stále důležitější pro zavlažování v okolí jejího dolního toku, přehrada má taky bránit lokálním povodním a v neposlední řadě může být přínosem pro energetickou soustavu.
Hráz může být vysoká až 78 metrů, tvrdí spolek
Už teď se to nelíbí Spolku pro záchranu údolí Oslavy. Ten na svém webu uvádí, že zadaná studie proveditelnosti vodního díla Čučice bude prověřovat tři varianty vodní nádrže dle velikosti, přičemž podle zjištění spolku bude základní varianta odpovídat výšce koruny hráze 63 metrů.
„Studie bude prověřovat i maximalistickou variantu s výškou hráze 78 metrů,“ uvádějí čísla lidé ze spolku. A dodávají, že hráz nádrže Čučice by stála zhruba na soutoku Čučičského potoka s Oslavou u studánky na místě dnešních chat. Pro srovnání - vodní nádrž Dalešice má hráz vysokou 88 metrů, Brněnská přehrada má výšku 23,5 metru.
„V případě základní, respektive střední varianty by výše na toku došlo k zaplavení údolí až pod Vlčí kopec (zámeček, který slouží jako školicí centrum, pozn. red.),“ upozorňuje spolek.
„Za své by v daném úseku vzal říční ekosystém včetně značné části přírodně cenných lokalit na svazích údolí. Dále by byla zaplavena většina chat, Ketkovický mlýn a celá lokalita pod Ketkovským hradem včetně kantýny, dále Senohradský mlýn i s chatami u Chvojnice, celá Skřípina včetně Skřipského (Theimerova) mlýna a celý úsek ‚dlouhé Oslavy‘. Maximalistická varianta by rozsahem zaplavení sahala až ke zřícenině hradu Lamberk,“ přidává spolek další zjištěná fakta.
Pokud se časem ukáže, že převládnou argumenty přehradu postavit, poslední „politické“ slovo bude mít vláda.
