Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

V prosinci 1851 rebela táhli do Brixenu. Havlíčkovi se tam nelíbilo

  11:49aktualizováno  11:49
Stalo se to před 164 lety. Přenesme se teď na chvíli do poloviny prosince roku 1851. Přesněji do večerních hodin 16. prosince. Tehdy vstoupil do bytu Karla Havlíčka Borovského policista. Tím započala cesta spisovatele a básníka do vyhnanství v Brixenu.

Karel Havlíček Borovský | foto: Repro: Archiv MF DNES

Karel Havlíček Borovský je považován za zakladatele české žurnalistiky, satiry a literární kritiky. Byl to také jeden z velkých kritiků rakouského režimu. Císař se jej proto rozhodl umlčet a poslat do exilu.

Večer 16. prosince si do jeho bytu v domě v rohu dnešního Havlíčkova náměstí v Havlíčkově Brodě (tehdejším Německém Brodě) přišla policie. Kočár s dostavníkem už byl připravený, odvezl mladého kritika do jihotyrolského Brixenu.

Dům v italském Brixenu, ve kterém žil Karel Havlíček Borovský.

Dům v italském Brixenu, ve kterém žil Karel Havlíček Borovský.

V Brixenu byl Havlíček nejprve ubytovaný v hotelu Elephant, pak si pronajal dům.

Hotel stojí a funguje v jihotyrolském městě dodnes. „Má pořád přibližně takový vzhled jako za časů Havlíčka,“ uvedl pro MF DNES Hans Heiss. Jeho rodina objekt vlastní a provozuje od roku 1773.

Město Brixen jako takové se ale proměnilo hodně. Je teď mnohem větší než v polovině 19. století. „Dnes má zhruba 20 tisíc obyvatel, což je šestkrát víc než tehdy. Brixen je jiný také po architektonické stránce. Rovněž to tu víc žije. Město je vitálním centrem služeb, turismu, řemeslníků i vzdělání v našem regionu,“ pravil Heiss.

Osobnost Karla Havlíčka Borovského obě města spojila

Pobyt Havlíčka v Brixenu připomíná nejen pamětní deska. „Turisté se o něm dozvědí i v české verzi plánku města, mohou se také vydat do jeho ulice,“ doplnil. O pojmenování Karel-Havlicek-Strasse rozhodli brixenští radní v červenci 2012.

Muzejní expozici tam o slavném Čechovi nemají. „Ale vzpomínky na Havlíčka si tu udržujeme. Havlíčkův Brod je rovněž naším partnerským městem,“ připomněl Heiss.

V Brixenu se Karlu Havlíčkovi nelíbilo. Vyhnanství pro něj bylo deprimující. Úplně bez přátel však nebyl. Seznámil se například s dalšími vyhnanci - Johannem Aloisem Schallhammerem, účastníkem revoluce roku 1848, a důstojníkem Rudolfem Hebrem, jenž se v Brixenu ocitl kvůli dluhům.

„Mezi jeho známé se řadil třeba i místní lékař Thaler. Dobré kontakty s Havlíčkem si udržoval také můj prapradědeček Friedrich Mayr,“ zmínil Heiss.

Do Čech se Havlíček vrátil v květnu 1855. Brzy poté mu zjistili tuberkulózu, na jejíž následky 29. července 1856 zemřel. Bylo mu 34 let.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Jihlava do konce listopadu prodlouží trolejbusové tratě o 1,5 kilometru. Práce...
Jihlava připravuje revoluci v linkách MHD, řidiči jí ale chybí už teď

Konec linky BI, návrat trolejbusu D a nová trasa F. Jihlava chystá největší změnu v městské hromadné dopravě za posledních více než dvacet let. Začátkem...  celý článek

Nehoda motocyklisty na babetě a cyklisty v Českém Brodě (21. března 2014)
Při práci zemědělského stroje na jihu Jihlavska zemřelo malé dítě

Poblíž osady Stranná na Jihlavsku zemřelo v pondělí večer v souvislosti s prací zemědělského stroje malé dítě. Co přesně se stalo, policie zveřejnit nechce....  celý článek

Petr Weiss (uprostřed) u pelhřimovského okresního soudu. Viněn je ze způsobení...
Sexuolog Weiss dostal za tragickou nehodu tříletou podmínku a zákaz řízení

Okresní soud v Pelhřimově uzavřel případ tragické nehody u Rynárce z loňského září. Známý český sexuolog Petr Weiss při ní podle obžaloby usmrtil dva lidi....  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.