Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

První rentgen spustil náměšťský lékař „lidumil“. Chudé léčil zadarmo

  9:44aktualizováno  9:44
O počátky diagnostiky pomocí tajuplných paprsků X se zasloužil progresivní praktický lékař z Náměště nad Oslavou, o němž nyní vydali knihu. Byť František Dreuschuch ordinoval v relativně odlehlém městě, rozhodně věděl, jaké žhavé novinky ve světě hýbou jeho oborem.

Lékař František Dreuschuch. | foto: archiv rodiny Hrubých

Tak se tedy stalo, že krátce poté, co Wilhelm Conrad Röntgen objevil paprsky pronikající lidským tělem, zaujal tento objev i Dreuschucha. A ne zrovna málo.

„Ve své ordinaci si sestrojil rentgenový přístroj, který již před rokem 1900 běžně používal ve své praxi, a to pouze pět let po objevu rentgenových paprsků,“ řekla Zuzana Valová, spoluautorka knihy o Dreuschuchovi.

Protože zařízení bylo drahé, rozhodl se Dreuschuch zakoupit pouze lampu a zbytek přístroje si vyrobit sám. S pomocí místních řemeslníků a techniků vybudoval v Náměšti miniaturní elektrárnu, zařízení zkompletoval a ­úspěšně spustil. Světlo světa pak spatřil první rentgenový snímek na Moravě. Zachytil Dreuschuchovu nohu.

Fotogalerie

V Čechách už v té době jeden rentgen fungoval. Protože však tehdy ještě nebyla známa zhoubnost nekontrolovaného působení paprsků X, používal tento rentgen jistý pražský hoteliér pro pobavení hostů. I na Slovensku jedno zařízení bylo. Tam ovšem sloužilo medicíně: přístroj vlastnil Spolek spišských lékařů a lékárníků.

Na Moravě byl však Dreuschuch první, protože v olomoucké a brněnské nemocnici instalovali první rentgeny až rok po něm.

„Jeho osoba mě začala fascinovat už tehdy, když jsem studovala historii a mohla jsem se seznámit s rodinou Hrubých, kteří jsou potomky Františka Dreuschucha. Uchovávají množství jeho dobových fotografií, unikátních starých rentgenových snímků i dalších materiálů, z nichž bylo možné knihu sestavit,“ uvedla Valová.

Velkým povzbuzením se pro Františka Dreuschucha stal fakt, že Röntgen byl za své objevy jako vůbec první fyzik oceněn Nobelovou cenou.

Významným spolupracovníkem Dreuschucha byl potom náměšťský fotograf Ondřej Knoll, který lékařovy snímky vyvolával. Tím se nechtěně stal jedním z ­prvních tuzemských rentgenologických laborantů.

„Uměl dokonce i snímky rentgenem pořídit. Když si Dreuschuch způsobil frakturu ramene, pořizoval pro něj její snímek sám Knoll,“ prozradila hlavní autorka knihy Zuzana Valová.

Rod lékařů a ranhojičů

Dreuschuch se narodil v roce 1855 v­ Třebíči, medicínu vystudoval na Lékařské fakultě c. k. Karlo-Ferdinandovy univerzity v Praze. „Na univerzitě poslouchal mimo jiné přednášky dalšího slavného rodáka z ­Moravy, experimentálního fyzika Ernsta Macha. Již za studií působil jako elév v ústavu patologické anatomie u profesora Edwina Klebse, do jehož vědeckých publikací kreslil ilustrace,“ podotkla Zuzana Valová.

Podle ní byl Dreuschuch vynikajícím kreslířem, a tak přispíval ilustracemi i do vysokoškolských učebnic a lékařských časopisů. „Byl i zástupcem univerzity na mezinárodních medicínských kongresech, členem Zemské moravské zdravotní rady a místopředsedou Moravské lékařské komory,“ uvedla Valová.

Týdeník 5plus2

Každý pátek zdarma

5plus2

Čtení o zajímavých lidech, historických událostech, nevšedních akcích z celého Kraje Vysočina.

Venkovský rentgenolog z Náměště byl také propagátorem očkování a za první světové války se zasloužil i o zmírnění následků zhoubné sněti slezinné – anthraxu.

Náměšťský lékař na obor, kterému zasvětil kus svého života, paradoxně – ale po svou dobu v podstatě typicky – doplatil vlastním zdravím. „Na prstech levé ruky se mu vytvořila chronická radiodermatitida, která nakonec vyústila v rakovinu kůže s výraznými výrůstky. Ti, co jej znali, vzpomínají, že jej vlastně ke konci neviděli bez černé kožené rukavice. V posledních letech už byly bolesti tak veliké, že profesor Jedlička – jeden z ­našich předních chirurgů – jako jediné řešení viděl amputaci některých článků,“ napsal v příspěvku o Dreuschuchovi před dvěma lety Zpravodaj obce Střítež.

František Dreuschuch se však nakonec radikálního chirurgického zákroku nedožil, zemřel ve svých třiaosmdesáti letech v­ roce 1938. Kromě zásluh na odborném poli byl i ­ctěným lékařem „lidumilem“: chudé pacienty prý léčíval zdarma. A u některých dokonce při návštěvě nenápadně nechával peníze na přilepšenou.

Ranhojiči a lékaři jsou doloženi celkem v šesti generacích Dreuschuchova rodu – v jeho stopách šel i jeho syn František, který byl významným rentgenologem v Praze a v Brně.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Dnešní podoba zimního stadionu v Třebíči je ze 70. let. Průměrně tu chodí na...
Zimní stadiony v Třebíči i v Brodě se připravují na velké rekonstrukce

Nejen jihlavský Horácký zimní stadion. Investovat je třeba i do dalších zimních stadionů na Vysočině. Příští rok v únoru oslaví hokejisté a fanoušci Horácké...  celý článek

Ilustrační snímek
Matka žáka základní školy dala facku učitelce, ta musela do nemocnice

Na učitelku zaútočila matka jednoho ze žáků v jihlavské základní škole Jungmannova. Kantorka po útoku musela na ošetření do nemocnice. Podle policie se...  celý článek

Od poloviny července vydal Rančířov několik stovek ročních povolenek na průjezd...
Za průjezd Rančířovem už se nebude platit, ministerstvo mělo výhrady

V Rančířově na Jihlavsku přestanou vybírat mýtné za průjezd automobilů po cestě kolem tamního lomu. Zastupitelé totiž zkraje týdne rozhodli, že zruší vyhlášku,...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.