Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

První rentgen spustil náměšťský lékař „lidumil“. Chudé léčil zadarmo

  9:44aktualizováno  9:44
O počátky diagnostiky pomocí tajuplných paprsků X se zasloužil progresivní praktický lékař z Náměště nad Oslavou, o němž nyní vydali knihu. Byť František Dreuschuch ordinoval v relativně odlehlém městě, rozhodně věděl, jaké žhavé novinky ve světě hýbou jeho oborem.

Lékař František Dreuschuch. | foto: archiv rodiny Hrubých

Tak se tedy stalo, že krátce poté, co Wilhelm Conrad Röntgen objevil paprsky pronikající lidským tělem, zaujal tento objev i Dreuschucha. A ne zrovna málo.

„Ve své ordinaci si sestrojil rentgenový přístroj, který již před rokem 1900 běžně používal ve své praxi, a to pouze pět let po objevu rentgenových paprsků,“ řekla Zuzana Valová, spoluautorka knihy o Dreuschuchovi.

Protože zařízení bylo drahé, rozhodl se Dreuschuch zakoupit pouze lampu a zbytek přístroje si vyrobit sám. S pomocí místních řemeslníků a techniků vybudoval v Náměšti miniaturní elektrárnu, zařízení zkompletoval a ­úspěšně spustil. Světlo světa pak spatřil první rentgenový snímek na Moravě. Zachytil Dreuschuchovu nohu.

Fotogalerie

V Čechách už v té době jeden rentgen fungoval. Protože však tehdy ještě nebyla známa zhoubnost nekontrolovaného působení paprsků X, používal tento rentgen jistý pražský hoteliér pro pobavení hostů. I na Slovensku jedno zařízení bylo. Tam ovšem sloužilo medicíně: přístroj vlastnil Spolek spišských lékařů a lékárníků.

Na Moravě byl však Dreuschuch první, protože v olomoucké a brněnské nemocnici instalovali první rentgeny až rok po něm.

„Jeho osoba mě začala fascinovat už tehdy, když jsem studovala historii a mohla jsem se seznámit s rodinou Hrubých, kteří jsou potomky Františka Dreuschucha. Uchovávají množství jeho dobových fotografií, unikátních starých rentgenových snímků i dalších materiálů, z nichž bylo možné knihu sestavit,“ uvedla Valová.

Velkým povzbuzením se pro Františka Dreuschucha stal fakt, že Röntgen byl za své objevy jako vůbec první fyzik oceněn Nobelovou cenou.

Významným spolupracovníkem Dreuschucha byl potom náměšťský fotograf Ondřej Knoll, který lékařovy snímky vyvolával. Tím se nechtěně stal jedním z ­prvních tuzemských rentgenologických laborantů.

„Uměl dokonce i snímky rentgenem pořídit. Když si Dreuschuch způsobil frakturu ramene, pořizoval pro něj její snímek sám Knoll,“ prozradila hlavní autorka knihy Zuzana Valová.

Rod lékařů a ranhojičů

Dreuschuch se narodil v roce 1855 v­ Třebíči, medicínu vystudoval na Lékařské fakultě c. k. Karlo-Ferdinandovy univerzity v Praze. „Na univerzitě poslouchal mimo jiné přednášky dalšího slavného rodáka z ­Moravy, experimentálního fyzika Ernsta Macha. Již za studií působil jako elév v ústavu patologické anatomie u profesora Edwina Klebse, do jehož vědeckých publikací kreslil ilustrace,“ podotkla Zuzana Valová.

Podle ní byl Dreuschuch vynikajícím kreslířem, a tak přispíval ilustracemi i do vysokoškolských učebnic a lékařských časopisů. „Byl i zástupcem univerzity na mezinárodních medicínských kongresech, členem Zemské moravské zdravotní rady a místopředsedou Moravské lékařské komory,“ uvedla Valová.

Týdeník 5plus2

Každý pátek zdarma

5plus2

Čtení o zajímavých lidech, historických událostech, nevšedních akcích z celého Kraje Vysočina.

Venkovský rentgenolog z Náměště byl také propagátorem očkování a za první světové války se zasloužil i o zmírnění následků zhoubné sněti slezinné – anthraxu.

Náměšťský lékař na obor, kterému zasvětil kus svého života, paradoxně – ale po svou dobu v podstatě typicky – doplatil vlastním zdravím. „Na prstech levé ruky se mu vytvořila chronická radiodermatitida, která nakonec vyústila v rakovinu kůže s výraznými výrůstky. Ti, co jej znali, vzpomínají, že jej vlastně ke konci neviděli bez černé kožené rukavice. V posledních letech už byly bolesti tak veliké, že profesor Jedlička – jeden z ­našich předních chirurgů – jako jediné řešení viděl amputaci některých článků,“ napsal v příspěvku o Dreuschuchovi před dvěma lety Zpravodaj obce Střítež.

František Dreuschuch se však nakonec radikálního chirurgického zákroku nedožil, zemřel ve svých třiaosmdesáti letech v­ roce 1938. Kromě zásluh na odborném poli byl i ­ctěným lékařem „lidumilem“: chudé pacienty prý léčíval zdarma. A u některých dokonce při návštěvě nenápadně nechával peníze na přilepšenou.

Ranhojiči a lékaři jsou doloženi celkem v šesti generacích Dreuschuchova rodu – v jeho stopách šel i jeho syn František, který byl významným rentgenologem v Praze a v Brně.



Nejčtenější

Úředníci nejspíš neoprávněně rozdávali pokuty. Používali nezákonný důkaz

Jedna z křižovatek, kde případný průjezd na červenou hlídá kamerový systém, je...

Kamery na křižovatkách fungují v Jihlavě jako bič na řidiče, kteří ignorují na semaforech červenou, už dvanáct let....

Oprava D1 mezi Jihlavou a Velkým Beranovem je po dvou letech hotová

Oprava dálnice D1 u Velkého Meziříčí. (březen 2014)

Na Vysočině se po dálnici D1 mezi Jihlavou a Velkým Beranovem začne od pondělí opět jezdit bez omezení. Oprava...



Jihlava, Budějovice a Ústí ve druhé lize dál jen vítězí. Brno vrávorá

Pavel Pilík z Táborska (vpravo) a jihlavský Ondřej Machuča bojují o míč.

Fotbalisté Jihlavy dál mašírují druhou ligou bez ztráty bodu, tým z Vysočiny si ve čtvrtém kole poradil s Táborskem...

Kdybych neuměl anglicky, byl bych za blba, říká hokejový talent Kaut

Martin Kaut se podepisuje během autogramiády k osmdesátinám žďárského hokeje.

Neustále se s ním chtěl někdo fotit, podepsal mraky kartiček a fotek. Všechno však zvládal v pohodě a s úsměvem. Talent...

Policie hledá svědky tragické nehody, při níž zemřel dělník na D1

Havarované auto srazilo dělníka na D1

Pelhřimovští kriminalisté hledají řidiče, kteří minulý týden viděli tragickou nehodu na dálnici D1 na Vysočině. Zemřel...

Další z rubriky

Díky Hauptovi mají v Jihlavě havířský průvod. A vědí, že tu stála tabačka

Johann Haupt ve dveřích domu v Hluboké ulici, kde měl ateliér.

Před 90 lety zemřel jeden z velkých jihlavských patriotů. Johann Haupt patřil mezi zakladatele oblíbeného havířského...

Světci z mostu ve Žďáru jsou po letech pohromadě, zdobí zdejší hřbitov

Dolní hřbitov ve Žďáře nad Sázavou se zaplnil sochami. Všech osm originálů z...

Osm světců z barokního mostu u zámku ve Žďáru nad Sázavou se znovu sešlo na jednom místě. Zrestaurované originály jsou...

Atomy potřebuje vidět jen vědec, ne člověk ve fabrice, tvrdí Romanovský

„Pokud bychom za jádro atomu považovali třeba tuto desku, označující střed...

Jihlavský rodák Vladimír Romanovský instaluje a opravuje mikroskopy za miliony korun. Už jedenáct let pracuje pro...

Najdete na iDNES.cz