Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Jan Zátorský, MAFRA

Více peněz a pomoc obcí, tak chtějí lídři lákat mladé lékaře na venkov

  • 2
Vysočina se potýká s nedostatkem praktických lékařů a zubařů. Například v Černovicích nemohli doktora sehnat přes dva roky. A to město nabízelo i parcelu na dům za korunu. MF DNES oslovila volební lídry sedmi stran. Přečtěte si, jak by situaci řešili.

1 Jaroslav Faltýnek, ANO - Může pomoci určitá forma pobídek

Jaroslav Faltýnek.

Praktických lékařů a ještě více stomatologů je nedostatek všude, po celé České republice. Je to proto, že jejich počet je omezený. Proto pro ně musí být místo, kam mají jít a kde mají zůstat, něčím atraktivní.

Může tomu pomoci určitá forma pobídek, například zprostředkování a usnadnění jednání s pojišťovnami. To ovšem může být někdy problém, protože pojišťovnám může stav bez ordinace vyhovovat, protože tím šetří finance.

Velkým problémem je také předatestační příprava. Praktici si musí platit stáže v nemocnicích zřizovaných krajem ze svých prostředků.

Proto například motivace ze strany kraje, obcí nebo velkých zaměstnavatelů na pořízení bytu, ordinace a jejího vybavení by mohla být ku prospěchu. Další možnou podporou by mohla být garance finanční půjčky na studium. Chce to ale především nějaké systémové řešení s efektem do budoucnosti.

2 Jan Tecl, ODS - Lepší platy. A kratší atestace

Jan Tecl.

Nedostatek lékařů na Vysočině není ojedinělou záležitostí, ale je problémem celé republiky. Nicméně většina venkovských regionů má tento problém ještě výraznější.

Neexistuje jednoduchý recept, ale spíš kombinace mnoha opatření. Tím nejdůležitějším jsou nízké platy lékařů. Několik set jich každý rok odchází do zahraničí, což by nebyl problém, kdyby se následně zkušení vraceli. Ale to se bohužel neděje.

Kromě výše mezd je také problémem zdlouhavá a byrokratická atestační příprava, která u nás zabere více času než v Německu nebo Rakousku.

Významnou roli v zajišťování zdravotní péče mají i zdravotní pojišťovny. Ty by měly více odměňovat lékaře, kteří svou činnost vykonávají v místech, kde je lékařů nedostatek. Aby tímto motivovaly doktory vykonávat praxi i jinde než ve velkých městech.

Vysočina je také znevýhodněná tím, že zde nemáme žádnou lékařskou fakultu, jejíž absolventi by v kraji zůstávali a vykonávali svou praxi. Musíme tak spoléhat na naše občany, kteří se po vystudování medicíny vrací zpět. Když se nám alespoň část podaří změnit, bude lékařů a stomatologů dostatek.

3 Josef Mladý, TOP 09 - Ať se dostanou absolventi dřív do praxe

Josef Mladý.

Nalákat praktické lékaře do menších sídel by mohla podpora ze strany kraje či obce. Mohly by se finančně podílet na nájmu ordinace, energiích, platbách za telefon, také nabízet služební byt a automobil. Vyplatilo by se také cíleně oslovovat absolventy z konkrétního kraje, kteří mají ke svému rodišti vztah.

Pro samotnou praxi by pomohlo uvolnit praktickým lékařům ruce v kompetencích, aby mohli samostatně provádět více úkonů. Výrazným zpříjemněním by byl i úbytek administrativy.

Zvýšenou pozornost si zaslouží rovněž celá koncepce vzdělávání praktiků. Studium je atraktivní, ale velmi náročné a cesta k tomu, aby se čerstvý absolvent stal samostatným atestovaným lékařem, je dlouhá a složitá. Prospělo by, kdyby se lékaři dostávali rychleji do praxe.

A v neposlední řadě by studenty lékařství motivovala i podpora financování studia, například formou bezúročných půjček a stipendií.

4 Jan Pošvář, Piráti - Zatraktivnit venkov i pro rodinu lékaře

Jan Pošvář, volební lídr Pirátů v kraji Vysočina

V regionech má nedostatek praktických lékařů a stomatologů původ v dlouhodobém zanedbání rozvoje těchto regionů a v chybně nastaveném vzdělávání zdravotníků.

Oborové specializační vzdělávání praktiků funguje v ČR na principu rezidenčních míst, ale systém je podfinancovaný a má nevhodná pravidla, která se navíc nekontrolují. Namísto řešení těchto problémů pak ministerstvo zdravotnictví navíc vytvořilo tento rok samo od sebe další problém, díky kterému ohrozilo nástup asi stovky nových praktiků do oboru.

Dalším bodem je celkový rozvoj regionů. Začíná to u rozpočtového určení daní, které významně upřednostňuje velká města. Dotace se také historicky směřovaly na různá soukromá sídla či hnízda, ale ne na skutečné zlepšení života lidí.

Jde totiž o to, že když už někdo zvažuje jít dělat praktického lékaře někam na venkov, tak se logicky ptá, co tam budě dělat jeho životní partner a kam budou jeho děti chodit do školy. A logicky tedy nepůjde někam, kde by to byl problém.

5 Pavel Kováčik, KSČM - Dejme jim tolik, aby neodcházeli pryč

Pavel Kováčik.

Tento problém jednoznačně nemá krajské řešení. Řešení je v celkovém přístupu k některým povoláním, která jsou pro Českou republiku a její občany zásadní. Patří mezi ně nejen lékaři a zdravotnický personál, ale třeba i učitelé a všechna povolání, která slouží státu a občanům nebo jsou důležitá pro budoucnost. A tam je to o platech a pracovních podmínkách.

A netýká se to jen lékařů a učitelů, ale třeba i zdravotních sester. Pokud budou utíkat za lepšími platy do zahraničí - jako například do Rakouska, jako se to děje na Třebíčsku a v jižní části Vysočiny - tak je prostě nic nezadrží.

Tito lidé musí mít takové příjmy, aby jim stálo za to pokračovat ve službě a své obživě u nás.

6 Jiří Běhounek, ČSSD - Jednoduchý recept bychom už použili

Jiří Běhounek.

Kdyby existoval jednoduchý recept na řešení, dávno bychom ho v našem kraji aplikovali. Jedná se o celostátní potíž, kterou dle mého názoru způsobily historické chyby ve vzdělávání a kumulace ordinací lékařů do velkých aglomerací.

Jsem přesvědčený, že řešením je trvalá systémová podpora ordinací lékařů v méně obydlených oblastech státu a důkladné zvažování dalšího rozšiřování kapacit ve velkých městech. Můžeme tak mladým lékařů zatraktivnit nyní pro ně nezajímavé oblasti, začít vyrovnávat nevyváženou strukturu sítě ordinací a zajistit dostupnou zdravotní péči pro obyvatele venkovských částí regionů.

7 Vít Kaňkovský, KDU-ČSL - Doktory ničí administrativa

Vít Kaňkovský.

Nedostatek praktických lékařů pro dospělé i děti a zubařů, zvláště v menších městech, považuji za jeden z nejvážnějších problémů současného českého zdravotnictví. Bohužel, stejně vážný je i nedostatek lékařů a zdravotních sester v nemocnicích.

Z toho vyplývá, že je nutné se prioritně touto oblastí zabývat. Rovnou si můžeme říci, že to je úkol nesmírně obtížný - tím spíše, že se třeba stárnutím populace lékařů nikdo léta nezabýval.

Lékaři navíc odcházejí také kvůli nadměrné administrativní zátěži. A praktičtí lékaři si vybírají pro svoje působení větší města, kde budou mít více pacientů a nebudou nucení provozovat dvě či více ambulancí na venkově s dvojnásobnými náklady.

Jak z toho ven? U zdravotníků v nemocnicích se sice začaly zvyšovat platy, ale to samo o sobě stačit nebude.

Musíme velmi rychle omezit nadměrnou administrativní zátěž, která odvádí lékaře i zdravotní sestry od pacienta. Je třeba dále pokračovat ve zlepšování platových podmínek, ale i podmínek k výkonu práce zdravotníků.

I ambulantní specialisté si po letech zaslouží zvýšení příjmů a méně administrativních povinností.

A praktičtí lékaři? Chceme-li, aby obsadili osiřelé ambulance v malých městech, tak ty, kteří budou mít odvahu tyto ambulance převzít, musíme jasným způsobem bonifikovat oproti ambulancím ve velkých městech.

Je také třeba praktikům dát více kompetencí v předepisování léků a rovněž jim svěřit větší roli v koordinaci pohybu pacienta po zdravotnickém systému. Jsem přesvědčený, že se to vyplatí jak pacientovi, tak státu.