Velitelská budova patří od roku 1982 k dominantám Vrchlického ulice v Jihlavě. Nyní, po demolici sousedních starých kasáren, je to ještě patrnější.
Když byl věžák za minulého režimu postaven, nosilo v Jihlavě uniformu šest a půl tisíce vojáků z povolání i v základní službě. Taková byla 80. léta. Dnes je situace úplně jiná. Velení armády ale trvá na tom, že sedm pater stále potřebuje a do menších prostor nechce.
„Je to poslední objekt v Jihlavě, jehož pozemky vlastní ministerstvo obrany. Areál je pro potřeby ozbrojených sil perspektivní a neplánuje se jeho uvolnění, pronájem či odprodej,“ uvedla Vlastimila Cyprisová, mluvčí Generálního štábu Armády České republiky.
Podle ní se také nesmí zapomínat na to, že vojenské objekty je vždy nutné vnímat i v kontextu celkové role, kterou plní ministerstvo obrany za krizových situací.
Na konci roku 2014 zástupci armády uvedli, že ve věžáku slouží posledních dvanáct profesionálních vojáků. Nyní tam podle Cyprisové působí už několik desítek lidí, přesnější být nechtěla. Když si redaktor MF DNES chtěl objekt prohlédnout, nebylo to podle mluvčí možné. Nabídla místo toho ilustrační fotografie.
Provoz budovy stojí ročně 1,7 milionu korun
Faktem je, že vojáci se o budovu starají. V roce 2017 se provozní náklady objektu pohybovaly na úrovni 1,7 milionu korun.
„Nemovitý majetek ve svém hospodaření se ministerstvo obrany snaží průběžně udržovat. V loňském roce bylo do oprav a údržby tohoto areálu investováno půl milionu korun. Užívají ho dle plněných úkolů i další prvky mimo samotné krajské vojenské velitelství,“ dodala mluvčí.
A se sedmi patry mají vojáci dlouhodobé plány. Na období po roce 2022 se plánuje modernizace sídla. „Byl bych velmi rád, aby proběhla co nejdříve a aby došlo ke sladění s okolní výstavbou připravované Rezidence Vrchlického,“ říká Jan Ňachaj, ředitel Krajského vojenského velitelství Jihlava.
Podle něj je vysoká budova vstupní branou pro uchazeče o službu v armádě nejen z Vysočiny. „Probíhají zde pravidelně různá pracovní jednání na komunální, krajské i armádní úrovni,“ doplnil.
Po modernizaci by sídlo podle Cyprisové získalo odpovídající prostředí na úrovni 21. století „Je potřebné i v kontextu, který má krajské vojenské velitelství v součinnosti s Agenturou personalistiky Armády České republiky. A to v rámci doplňování ozbrojených sil,“ řekla.
Armáda v Jihlavě má na starosti nábor, mobilizaci i veterány
Jihlava se stala posádkovým městem už za vlády Marie Terezie v roce 1751. Byl zde první batalion pěšího pluku prince Sasko-Hildburghausenského. Po roce 1989 armáda opustila několik svých kasáren v Jihlavě.
Dnes je úkolem vojenského velitelství na Vysočině mimo jiné zabezpečit výkon státní správy v kraji. Má na starosti mobilizační činnosti či odvodní řízení. Podílí se na zabezpečení péče o válečné veterány a o nábory. V bezpečnostní radě kraje nebo krizovém štábu zabezpečuje úkoly plánování a nasazování sil armády v součinnosti se složkami integrovaného záchranného systému nebo k plnění policejních úkolů.
„Krajské vojenské velitelství plní také úkoly k zabezpečení podpory hostitelských zemí a jeho role je klíčová i v rámci fungování aktivní zálohy v teritoriu,“ uzavřela Cyprisová.
Demolice jihlavských kasáren, reliéf ze střechy snesl jeřáb (5. ledna 2018)
5. ledna 2018 |
