"Mám se snad obávat, že je to záležitost vodovodních trubek městského bytu, ve kterém bydlím, nebo je to rozšířená věc po celém městě?" stěžovala si na velkomeziříčské radnici tamní obyvatelka Martina Pospíšilová.
"Nejspíš ano, zaznamenala jsem dva podobné názory a už se to, doufám, řeší, protože chuť vody je prostě příšerná," uvedla.
Veřejnost se začala po "nechuti" točené vody pídit. Meziříčský starosta Radovan Necid se vodáren ptal, co se děje a zda není voda zdraví nebezpečná. Před několika dny mu odpověděly, že je zcela nezávadná. A přiznaly, že i jim si už dva týdny lidé stěžují.
Důvodem "jiných" chuťových vlastností je příliš teplé počasí. Zároveň vodárny vyloučily, že by na to měla vliv současná rozsáhlá rekonstrukce mostišťské úpravny.
Ředitel žďárské divize Vodárenské akciové společnosti (VAS) Pavel Fuchs se domnívá, že příčinou mohou být také sami lidé, kteří porušují 1. ochranné pásmo přehrady a nevhodně se tam chovají.
Přehrada Mostiště, odkud se bere surová voda a upravuje se na pitnou, je v současném teplém počasí příliš prohřátá. Koncem minulého týdne měla 16 °C. A tak prý zřejmě vynikla chuťová složka stopového množství některých organismů i po její úpravě.
Vodárny ústy svého technologa Luboše Mazla před několika dny vzkázaly, že se lidé nemusejí bát o své zdraví: rozsáhlý rozbor upravené vody z úpravny v Mostiších prokázal, že je biochemicky zcela v normě.
Ředitel Fuchs na dotaz MF DNES, kdy problémy s nechutnou vodou zmizí úplně, odpověděl, že by se už situace měla zlepšovat.
Vodárenské nádrže na VysočiněNa Vysočině je pět vodárenských nádrží, které slouží jako zdroje pitné vody. Jsou to Vír, Mostiště, Hubenov, Nová Říše a okrajově taky Švihov na řece Želivce. Ne všude je vytyčeno přísné 1. pásmo ochrany vod. |
"Pátrali jsme po příčinách, zdá se, že přestavba úpravny Mostiště na to vliv nemá. Přijali jsme řadu opatření, začali jsme při úpravě vody dávkovat práškové aktivní uhlí a chuťová složka se vrací k normálu," řekl Fuchs.
Na Vranově je taky teplá voda
Zajímavé je srovnání s Vranovskou přehradou, odkud bere surovou vodu sousední třebíčská divize vodárenské společnosti a trubky ji upravenou vedou lidem do domácností až na jižní okraj Třebíče.
Vranov leží v teplé oblasti na jihu Moravy, má nižší stupeň ochranného pásma. Čerpadla nabírají surovou vodu pro zpracování v půli cesty mezi vranovskou pláží a bítovskou zátokou, kde jsou rekreační oblasti. Podle ředitele třebíčské divize vodárenské společnosti Jaroslava Hedbávného tu má odebíraná voda teplotu 21,8 °C, na výstupu po úpravě ze štítarské úpravny dokonce 22,6 °C.
"Už jsme se dostali nad normální letní teplotu. Změnu senzorických vlastností, tedy chuti, nezaznamenáváme," konstatoval Hedbávný.
Fuchs se domnívá, že se dají Mostiště a Vranov srovnávat těžko. Mostiště jsou i mnohem menší. "Je otázka, co v Mostištích ve vodě roste za organismy, jejich koncentrace i druhy se můžou lišit od toho, co je ve Vranovské přehradě. Přičemž citliví lidé zaznamenají jinou chuť upravené vody i při minimálním množství těchto mikroorganismů v ní," řekl Fuchs.
"My jsme nespecifikovali do detailu, který typ organismu ovlivnil chuť vody. To ani nelze. Množí se teď sinice a podobně. A opravdu se na problému mohli podílet rovněž lidé, kteří se tam v ochranném pásmu zachovali, jak neměli. Nádrž nikdo neuhlídá, to není v lidských silách," reagoval žďárský ředitel vodáren.
Pokuta za koupání v 1. pásmu ochrany zdroje pitné vody
Miroslav Foltýn z Povodí Moravy, které Mostiště spravuje, podotkl, že konkrétně tuto vodárenskou nádrž zaměstnanci povodí často kontrolují a nemá informace, že by se tu dělo něco nekalého.
"Naši hoši tam na to dost hledí, vodárny nás zatím nekontaktovaly. Obecně zjistíme-li, že někdo porušil 1. ochranné pásmo vodního zdroje - koupal se tam, rybařil nebo například prováděl mysliveckou činnost - řeší to vodoprávní úřad příslušné obce s rozšířenou působností v přestupkovém řízení," řekl Foltýn.
Sankce za zakázané chování v pásmu nejvyššího stupně ochrany není malá. "Postupuje se podle vodního zákona. Za vstup a vjezd neoprávněných osob může být uložena pokuta až 20 tisíc korun," řekla mluvčí Kraje Vysočina Eva Neuwirthová.
