Lidé vycpaninu vlka z dálnice poprvé uvidí na výstavě k 125. výročí založení jihlavského muzea, která se otevře v pátek 13. října. „Po skončení výstavy bude trvale v přírodovědných expozicích,“ řekla zooložka muzea Klára Bezdíčková.
Vlk byl do muzea dopraven z preparátorského pracoviště toto pondělí. „Mladý samec o hmotnosti kolem 40 kilogramů a kohoutkové výšce přes 70 centimetrů byl letos v březnu usmrcen autodopravou na dálnici D1 poblíž obce Skorkov na Havlíčkobrodsku,“ uvedla Bezdíčková.
Vlka nejprve prozkoumali odborníci z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR a několika univerzit. Ti se nejprve domnívali, že zvíře je původem z nížinné populace z Německa nebo západního Polska a že tento konkrétní kus na Vysočinu došel z okolí Bezdězu (více čtěte zde).
Genetické analýzy však odhalily, že zvíře pochází ze zcela jiné strany. Podle nich na Českomoravskou vrchovinu přišlo z Karpat. Vlk tak musel urazit stovky kilometrů.
„Jeho DNA děděná po mateřské linii nese variantu, která je nejčastější u vlků ze středního a západního Slovenska a polských Beskyd,“ uvedl molekulární ekolog Pavel Hulva z Univerzity Karlovy. Naopak tato DNA se u německý a polských vlků nevyskytuje. Samec na Vysočině nejspíš hledal nové teritorium (více se dočtete zde).
O to víc ochránci přírody litovali, že zvíře přišlo o život. „Vlka, který přešel na Jihlavsko až z Karpat, je velká škoda. Výskyt vlků na česko-slovenském pomezí je v posledních letech spíše sporadický a mrzí nás, že zvíře už nenajde partnera pro založení další smečky,“ dodal expert na velké šelmy z Hnutí Duha Miroslav Kutal.
