Vinici na Vysočině postihlo sucho i mráz, přesto bude ročník skvělý

Na Sádku na Vysočině skončilo vinobraní. Na jaře sice bylo obrovské sucho, ale závěr sezony byl natolik příznivý, že je cukernatost hroznů vysoká. Jejich nízký počet na keřích spolu se slunečnými dny udělaly své.

Sklizeň posledního zbytku letošní úrody na sádecké vinici, jediné svého druhu na Vysočině, začala od samého rozbřesku.

Šikovné ruce zaměstnanců i brigádníků se pustily do odrůd na části pokusné vinice.

"Musíme být ve vinohradu takto brzy ráno proto, abychom hrozny posbírali co nejstudenější, aby se v nich teplem nepomnožily kvasinky a nepřenesly se takzvané apikulární divoké kvasinky do sklepa. Mošty by pak mohly bouřlivě kvasit, což je nežádoucí. Potřebujeme, aby byl proces pozvolný," vysvětlil spolumajitel sádeckého vinařství Lubomír Lampíř.

Nižší úrodu vynahradí cukernatost bobulí

S úrodou je i není spokojený. "Na jednu stranu letos máme jen asi polovinu toho, co v průměrných ročnících. Ale na druhou stranu mají bobule vysokou cukernatost, takže očekáváme skvělý ročník," konstatoval vinař. Úroda je nižší kvůli jarnímu suchu a mrazu ještě v polovině května.

Vihohrad Sádek

Oficiálním názvem Viniční trať Pod Sádkem patří do Znojemské vinařské podoblasti.
Je tu přes 100 odrůd révy vinné na téměř 5  hektarech, základních odrůd je 20, z nich část v biorežimu. Celkově je tu skoro 25 tisíc rostlin révy vinné, na jaře přibude dalších 5 tisíc.
Je tu zahrada čínských bylin, naučná stezka, chmelnice a nejvýše položený sad broskvoní.

Místo, aby tu nasbírali 120 metráků jako v jiných letech, skončilo v bednách jen asi 60 až 70 metráků hroznů. Část produkce - muškátové odrůdy - zpracovali na burčáky, které šly dobře na odbyt.

Odrůda Sauvignon letos měla 22,6 jednotek cukernatosti, což je podle Lampíře jedna z nejvyšších za celou dobu, co má na Sádku vinici.

Rýnský ryzlink, který je ještě pozdnější a dozrává pomalu, měl cukernatost 20,4 jednotek.

"Sauvignon je v kategorii pozdní sběr, Rýnský ryzlink je kabinetní víno s přívlastkem. To je výborné. U hroznů je nižší výlisnost, ale kvalita dobrá," podotkl Lampíř.

Naprostá většina vyrobeného vína se prodá přímo na Sádku. Na ledové víno ani na výběr z cibéb (cibéby jsou velmi zralé bobule, ze kterých se částečně odpařila voda, často napadené žádoucí ušlechtilou plísní - pozn. red.) tu letos hrozny nenechají, je jich málo.

Mezi sběrači byla v pátek i trojice studentů České zemědělské univerzity Praha, kde Lampíř přednáší obor vinařství. Studenti pod jeho dohledem pracují na diplomové práci, na Sádek si přijeli ujasnit pár věcí z praxe, které zapracují do diplomky.

"Jsem ze Žamberku v Orlických horách, studoval jsem střední zahradnickou školu v Mělníku, kde má vinařství tradici, takže k němu nemám daleko. To zdůvodňuje, proč já z Orlických hor dělám diplomovou práci z vinařství," zmínil například vysokoškolák Josef Růžička.

Na Sádku je vedle vědecké výzkumné stanice na pěstování révy vinné také malá pokusná chmelnice, jediná na Vysočině. V té je dohromady asi 400 rostlin dvou odrůd - Žateckého poloraného červeňáku a Sládku.

Pivo ze sádeckého chmele

"Zkoušíme s kolegou Františkem Muškou druhým rokem pěstování chmele v okrajové oblasti stejně, jako jsem před třiceti lety začal s pěstováním révy vinné, které se tu nakonec hodně daří. Zkoumáme, zda je možné posunout chmel do vyšších oblastí České republiky," vysvětlil Lubomír Lampíř.

Sádek podle jeho slov patří do Tršické chmelařské oblasti, která je na Hané. V budoucnu by Sádečtí chtěli dodat svůj výpěstek do některého z tamních pivovarů a případně si recipročně nebo za dohodnutou cenu odebrat pivo.

"I z toho, co tu v pokusech vypěstujeme, by údajně mohlo být několik desítek hektolitrů piva, protože chmele se přidává jen málo. Letošní produkce je na testech v Brně. Předběžně tušíme, že kvalita našeho výpěstku je víc než dobrá," zhodnotil Lubomír Lampíř.