„Nedalo se odolat, koupil jsem ho. Je to unikátní ukázka starého umění vinařů. Patří zřejmě mezi pět největších svého druhu nejen u nás, ale i v celé oblasti na víno úrodné Vídeňské pánve,“ říká Lampíř.
Teď je lis v Mikulovicích, kde ho opravují, olejují a konzervují. „Bude funkční. Jde o nádhernou vinohradnickou stavbu, uvedeme ji do provozu 18. dubna,“ podotkl.
Uprostřed sádeckého vinohradu kousek od broskvového sadu se začínají dělat zemní práce, připravuje se základová deska a střecha. Půdorys bude deset krát čtyři metry, vznikne prostor pro vinný šenk.
Kládové lisy jsou dodnes k vidění ve vesnicích na Slovácku, například v Mutěnicích, Ratíškovicích nebo v Kosticích, ale nejsou tohoto rozsahu. Jeden veliký je například v expozici muzea ve sklepích mikulovského zámku, pochází z vesnice Diváky u Hustopečí.
„Všechno o historii tohoto konkrétního kusu, který jsem koupil, teprve sháním. Plánuji kontaktovat původní majitele. Ty, kteří před deseti lety historický kus prodali přízni do Česka. Rád bych znal podrobnější příběh této velké rarity,“ zmínil.
Největší rozkvět v užívání kládového lisu byl v dobách Rakouska-Uherska. Podle prvních zpráv ten, který bude na Sádku, pochází odněkud z rakouského Podunají, z oblasti mezi Kremží a Vídní.
Jako závaží funguje patnáct metráků těžký kámen
Lis je z roku 1843, měl údajně pouze jednoho majitele, to znamená, že se dědil z generace na generaci. Podle Lampíře bude lis sestavený nově na Sádku ještě hezčí, než býval v Rakousku.
„Dnes se hrozny lisují pneumatickými lisy v přítmí sklepů. Dřív se to dělávalo v kládových lisech venku, kde se zpracovávala úroda ve velkém množství. U kládového lisu je koš, který se naplní hrozny. Jako závaží toho mého funguje kámen o hmotnosti patnáct metráků, využívá se tlak devítimetrového pákového ramena,“ vysvětlil princip.
Sádecké vinice se rozkládají na pěti hektarech pozemků pod hradem Sádkem. Pěstuje se na nich třicet tisíc keřů révy vinné.
