Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Vězeňkyně trénují na pražský maraton. S dozorci poběží proti předsudkům

  0:10aktualizováno  0:10
Na start populárního pražského maratonu se letos postaví také štafety složené z bývalých i současných vězňů a dozorců. Projekt Yellow Ribbon Run, který svou účastí v závodě podpoří, má za cíl odbourat předsudky firem proti zaměstnávání propuštěných trestanců.

Výuka trestankyň ve věznici ve Světlé nad Sázavou. | foto: Jaroslav Šnajdr, MF DNES

„Tři naše odsouzené už začaly trénovat. Vytyčili jsme jim trasu o délce 350 metrů uvnitř objektu, ale začít bychom měli vybíhat i na místní hřiště s běžeckým oválem. Variantou bude i běh kolem řeky do parku,“ popsala ředitelka ženské věznice ve Světlé nad Sázavou Gabriela Slováková, která projekt iniciovala.

Příběhy trestanců, kteří se zúčastní maratonu

Uvědomují si, že v životě chybovali a chtějí po propuštění dostat příležitost začít znovu...

  • Sandra
    Vyrůstala v ekonomicky stabilní rodině. Nedokázala se ale vypořádat se smrtí otce, po jeho smrti začala se sebepoškozováním. Její matka naletěla podvodnici při koupi domu, následně se stěhovali po podnájmech. Po prvním ročníku střední školy začala pracovat. „Potkala jsem kluka, zamilovala se a odešla z práce i z domova, abych s ním ze žárlivosti mohla trávit 24 hodin denně. Oba jsme byli chudí, ale z milujících rodin, a toužili jsme po bohatství. To nás svedlo za hranice zákona.“
  • Lenka
    Jako náctiletá utíkala z domu a dostala se k drogám. V době, kdy abstinovala, se stala mámou dvou dětí. Svůj život věnovala jim a práci, aby je jako samoživitelka uživila. „Byla jsem dost pracovně vytížena a postupem let i unavená. Jednou se u mě zastavil známý a podal mi drogu jménem pervitin,“ popisuje. Postupně kvůli narkotikům přestala vše zvládat, takže děti přidělili do péči otci. Neplatila alimenty, a tak skončila ve vězení.
  • Pamela
    V devíti letech se poprvé dostala za útěky z domova do diagnostického ústavu. Za dobré chování se po 3 měsících vrátila zpět k rodičům, ale její pobyt tam netrval příliš dlouho, protože utíkala dál. Byla problémová, a tak skončila v dětském domově a pak ve výchovném ústavu. Během dovolenky však spáchala loupežné přepadení, za které byla ve věku 15 let odsouzena a následně propuštěna po prezidentské amnestii. Po půl roce začala znovu páchat trestnou činnost a skončila na čtyři roky za mřížemi.
  • Vladimír
    Dětství prožil v bezproblémové a finančně zajištěné rodině. Po maturitě studoval ekonomii. Po studiu zkusil podnikat i pracovat na několika manažerských pozicích. V průběhu podnikání v realitách napomohl k nelegálnímu prodeji nemovitostí. Za pokus o podvod dostal šest a půl roku vězení, před nímž uprchl do Sierry Leone, kde onemocněl malárií. „Před minulostí nelze utéct, rozhodl jsem vrátit, přestože jsem měl velký strach. Vím, že po propuštění pro mne bude složité se pracovně solidně uplatnit, i když mám vysokou školu, ve svém oboru jsem selhal.“

Mimo tří trestankyň ze Světlé poběží se žlutou stužkou na triku také vězeň z Kuřimi na Brněnsku a účast přislíbili také tři bývalí odsouzení. Týmy doplní dozorci, ale třeba i náměstek generálního ředitele světelské věznice, zástupce kanceláře ombudsmana či ředitelé firem.

Na start pražského maratonu se tak 8. května postaví pět či šest „vězeňských týmů“ složených ze čtyř závodníků. Trasu o délce 42 kilometrů si mezi sebe rozdělí téměř rovnoměrně. První tři štafetoví běžci poběží každý deset kilometrů, nejzdatnější čtvrtý zbývajících dvanáct.

„Celkově od nás poběží do třiceti lidí. Oslovila jsem všechny ředitele věznic, aby informaci rozšířili, což se částečně podařilo, u nás je zájem největší, v ostatních zařízeních spíše vlažný, ale napoprvé jich tam ani nechceme mít mnoho, nejprve se potřebujeme naučit vše zorganizovat,“ uvedla Slováková.

Že by někdo využil příležitosti a v mnohatisícovém davu závodníků se pokusil „vypařit“, se neobává. „Zájemce jsme nevybírali podle toho, jak jsou vzorní, ale jestli mají k běhu vztah, jestli to pro ně bude motivace. Taky potřebujeme zjistit, jak dlouho předem je nutné trénovat, abychom se vlezli do limitu, předešli tomu, že někdo odpadne a podobně,“ vysvětlila.

Cizinec z agentury, nebo bývalý vězeň? Ať se firmy zamyslí

Vznik projektu se rozhodla iniciovat poté, co se sama v roce 2011 zúčastnila podobné akce v Singapuru, kde se za jedenáct ročníků běhu se žlutou stužkou, poukazující na problém obtížné zaměstnatelnosti propuštěných vězňů, podařilo pro tyto lidi vytvořit přes dva tisíce pracovních míst.

„Tam závod nepořádá vězeňská služba, ale přímo firma, která má zaměstnávání vězňů na starosti. Systém je celkově propracovanější, chodí třeba nabízet práci přímo na výstupní oddělení věznic. Samozřejmě by bylo dobré se tímto směrem také ubírat, ale zatím jde spíš o rozpoutání společenské debaty,“ zdůraznila.

Statistika, která by ukazovala, kolik procent hříšníků najde po propuštění práci a jak rychle, podle ní zřejmě neexistuje. „Ale recidiva je v Česku 70 procent, z čehož je zřejmé, že systém nefunguje,“ upozornila (více jsme psali zde).

Vězňům se po 15 letech zvednou odměny za práci

Když uchazeč o práci vytáhne výpis z trestního rejstříku, který většina zaměstnavatelů požaduje, klesnou jeho šance automaticky takřka na nulu.

„Nějaké dávky přitom dostávají až za měsíc od propuštění, takže pokud nemají kam jít, přežívají první měsíc na ulici, a leckdy se stane, že v té době dotyčný selže a uchýlí se třeba ke krádežím. Chtěli bychom, aby se firmy zamyslely, jestli upřednostní agenturního dělníka z ciziny, nebo dají šanci těmto lidem, kteří, jakmile se zapojí, nebudou mít důvod páchat trestné činy,“ je přesvědčena.

Stuhu může připnout kdokoli ze závodníků

Podle Slovákové je vidět, že celospolečenský zájem o téma postupně narůstá.

„Jsou firmy, kterým nejsou sociální témata lhostejná a zajímají se, co pro zlepšení situace mohou udělat. Chtěla bych, aby se propuštěných trestanců nebály, alespoň je přizvaly na pohovor a přemýšlely nad tím, že i propuštěný vězeň může být vděčný a spolehlivý zaměstnanec,“ dodala ředitelka.

Fotogalerie

Záštitu nad akcí převzali i ministr spravedlnosti, ministryně práce a sociálních věcí, ombudsmanka i mezinárodní organizace International Corrections and Prisons Association sdružující odborníky v oblasti vězeňství a nápravné péče z 80 zemí celého světa.

Připnout si žlutou stuhu a vyjádřit tak myšlence podporu bude moci v květnu kdokoli z účastníků největšího maratonu v Česku s mezinárodním významem.

„Jsme tady proto, abychom vytvářeli určité hodnoty, Yellow Ribbon Run je právě jednou z nich. Myslím, že je velice důležité lidem, kteří udělali chybu a odpykali si svůj trest, umožnit důstojný návrat do společnosti,“ zakladatel pražského maratonu Carlo Capalbo.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Hejtman Kraje Vysočina Jiří Běhounek, nestraník kandidující za ČSSD, sice...
Lékař Běhounek měl dosud patent na vítězství, teď prohrál s Piráty i SPD

Vysočinský hejtman Jiří Běhounek měl dosud v kraji patent na vítězství ve „velkých“ volbách. Jako lídr ČSSD vyhrál tento nestraník troje krajské volby v řadě a...  celý článek

Na humpolecké autobusové nádraží budou lidé ještě nějaký čas chodit. Výstavba...
Integrovaný dopravní systém naplánovaný krajem budí ve městech nevoli

Zatím v bolestech se rodí integrovaný dopravní systém Vysočiny. Proti jeho návrhu, jak jej hejtmanství prezentovalo, se ozývá řada kritických hlasů. „V tak...  celý článek

Šestadvacetiletý muzikant a student medicíny spáchal v Jihlavě dvojnásobnou...
Vrchní soud snížil trest muži za ubodání matky a bratra v Jihlavě

Olomoucký vrchní soud snížil trest šestadvacetiletému muži za vraždu jeho matky a mentálně postiženého bratra v Jihlavě o dva roky na 18 let. Odvolací senát...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.