Veřejná lednice stojí v pelhřimovské Kavárně Agáta.

Veřejná lednice stojí v pelhřimovské Kavárně Agáta. | foto: Tomáš Blažek, MAFRA

Veřejná lednice se v Pelhřimově zatím moc neujala. Většinou je prázdná

  • 1
Dobrý úmysl zatím až tak úplně nevychází. Pelhřimov má už tři měsíce svou veřejnou lednici, kam mohou lidé nosit potraviny pro bezdomovce či sociálně slabé. Jenže zatím je rozhodně víc dnů, kdy lednice v kavárně v kině Vesmír zeje prázdnotou.

„Pravda, třeba teď je zrovna prázdná. Ale minulý týden jsme měli poměrně velkou nadílku. Někomu zbyla spousta baget asi z nějaké akce, tak je k nám donesl,“ říká provozovatel kavárny Jiří Křenek. To on se nechal před časem inspirovat kolegy z Plzně, kde v jedné tamní kavárně také postavili veřejnou lednici pro potřebné.

„Jak se jim v Plzni vede, úplně nevím. Každopádně je sleduju docela často na Facebooku a vidím, že jsou hodně aktivní. Je potřeba dostat informace víc mezi lidi. V tomhle směru budeme muset ještě dost zapracovat,“ chválí kolegy z Perfect Worldu na Americké třídě v Plzni. „Zase na druhou stranu, Plzeň je mnohem větší město než Pelhřimov. Žije v něm daleko víc lidí, má spoustu študáků,“ upozorňuje.

Podle něj jsou to totiž právě studenti, kteří si častěji než kdo jiný přijdou pro nějaké přebytečné jídlo. „Je to pro ně jaksi přirozenější, nestydí se tolik. Naopak u starších lidí pořád funguje určitý ostych. Ne každý si troufne někam dojít a vzít si něco zadarmo,“ tvrdí Křenek.

Jak už bylo řečeno, veřejná lednice v Pelhřimově zatím příliš nefunguje, nicméně provozovatel kavárny Agáta zůstává optimistou. „Věřím, že se to časem rozjede. Ještě je moc brzy. Navíc momentálně fungujeme v dost omezeném provozu. Vlastně jsme hlavně studentská kavárna a přes prázdniny otevíráme až se začátkem filmových představení,“ vysvětluje Křenek.

O úspěchu či neúspěchu projektu lze podle něj mluvit nejdříve na podzim. „Dám tomu čas do konce roku. A pokud by to mělo být takhle mrtvé, tak budu uvažovat o tom, že bych lednici zrušil. Pořád si ale myslím, že to nebude potřeba,“ přesvědčuje. „Stačí, aby si lidé uvědomili, že je lepší darovat jídlo, které zjevně nestačí sníst, někomu, kdo je ve složitější situaci a moc rád si ho vezme,“ dodává.

Darování přebytků má pochopitelně také svoje jasná pravidla. „Nesmí to být potraviny zasažené plísní nebo prošlé. A měly by být v originálních, neporušených obalech,“ vysvětluje Křenek.