Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

V jakubovské stáji se narodila klisna Astra. Dostala jméno po babičce

  9:43aktualizováno  9:43
K jarním dnům neodmyslitelně patří očekávání narození mláďat všeho druhu. Tohle hektické období pokaždé náležitě prožívají i chovatelé koní v Jakubově. Zrovna začátkem března tam slavili jednu šťastnou událost.

Českomoravský belgik je klidné plemeno, ale po narození hříběte je opatrnost na místě. | foto: Tomáš Blažek, MAFRA

Chovatel koní František Přinosil má v malém kumbálku u stáje dvě televize. Na jedné sleduje program, ke druhé má připojenou kameru. Její objektiv sleduje, jak se ve své kóji chová březí klisna.

Je to technický výdobytek posledních let a chovatelé si jej velmi pochvalují. V­ posledních dnech před porodem totiž zodpovědnému chovateli nezbývalo než ve stáji i nocovat. Jenže klisnu jeho přítomnost v době před porodem stresuje a narození hříběte se tím oddaluje a ­komplikuje.

Fotogalerie

A kamera pomohla i tentokrát. Mnohdy se totiž stávalo, že klisna jako by přímo čekala na okamžik, kdy chovatel na chvíli ze stáje odešel a pak rychle porodila. Klisnička Astra se narodila své matce Urance o půl desáté večer.

„Byl jsem u toho, z odborného hlediska to byl normální jednoduchý porod. Když je hříbě v pořádku a je hezké, je to pro chovatele ten nejkrásnější pocit,“ říká čtyřiačtyřicetiletý Přinosil.

Matka Astru přenášela o dvacet dní, což je prý u klisen jejího věku časté. Měsíc po porodu začne chovatel hříbě přikrmovat a za další čtyři měsíce ho odstaví od klisny.

Přinosil chovatelství zdědil po otci, dodnes na farmě v Jakubově odchovali patnáct hříbat. Klisnička Astra dostala jméno po své babičce, lze-li u koní takové označení použít. Babička Astra u Přinosilů chov založila. „Můj otec ji zachránil z jatek, tehdejší majitel - bohužel takový zlatokop, jak se říká - ji schvátil,“ vzpomíná Přinosil.

Klisna je z plemene českomoravský belgik, kterému se na Vysočině věnují asi necelé čtyři desítky chovatelů. Průkopníkem obnovy jejich chovu byl v padesátých letech moravskobudějovický agronom Ladislav Svoboda. Také díky němu je plemeno rozšířeno mezi chovateli právě na jihovýchodě Moravy.

„Je to klidný, pracovitý, dobře ovladatelný kůň, hodí se k tahu i k ježdění, pro mírný temperament je vhodný i pro začátečníky,“ popisuje Přinosil.

Téměř rok čekání se vyplatí

Pokud se hříbě dostane do dobrého chovu, plní parametry pro své plemeno a je navíc třeba i úspěšné v soutěžích, je to pro chovatele zadostiučinění.

„Jinak je ale chov koní svým způsobem generační nemoc. Protože se na něm musí podílet celá rodina, stoprocentně vás to vytíží, odjet od koní na několikadenní dovolenou skoro nejde - jste tam jako na trní, i když se vám tady o koně někdo spolehlivý postará,“ líčí Přinosil.

Týdeník 5plus2

Každý pátek zdarma

5plus2

Čtení o zajímavých lidech, historických událostech, nevšedních akcích z celého Kraje Vysočina.

Už očekávání hříběte je celoroční kolotoč - březost klisny totiž trvá ideálně 336 dní.

„Měsíc před porodem dáváme kobylám lněné semínko, aby měl porod hladší průběh, dostávají pít vlažnou vodu s cukrem, aby měly energii. A pak to jsou pro chovatele bezesné noci, u hlídání se musíte s někým střídat, abyste se aspoň občas vyspal,“ popisuje Přinosil.

Někdy chovatel po několikadenním očekávání porodu přijde do maštale, a ­tam už hříbě stojí vedle klisny a pije. Někdy dojde na nejhorší, to když se porod nepodaří, hříbě z kobyly nemůže ven. Pak musí veterinář klisnu i hříbě utratit.

„To se nám naštěstí nikdy nestalo,“ podotýká Přinosil. „Ale stalo se, že nám řekli: máte ještě do porodu dva dny čas. Tak jsem vyšel na chvíli ze stáje. Za dvacet minut už volám: hříbě je na světě!“ směje se jakubovský chovatel.

Dřív belgici pracovali s lidmi jako tažní koně v lese. Dnes si koňáci postesknou: pracujeme už jen ve stráních a v ­močálech, kde by se stroje utopily.

Uznání, byť prý jen „morálního“, se však Přinosil dočkal. Jeho belgiky si před třemi roky vybral na své předvolební jízdy bryčkou tehdejší prezidentský kandidát Karel Schwarzenberg.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Společnost Optokon, v jejímž čele stojí už od roku 1991 Jiří Štefl, vyvinula i...
Jihlavská firma vytvořila neviditelný plot, mohl by třeba hlídat hranice

Jiří Štefl stál před více než čtvrt stoletím u vzniku Optokonu. Firma nyní dává v Jihlavě práci více než stovce lidí. Ačkoliv společnost, jejíž výrobky využívá...  celý článek

Ilustrační snímek
Ochránci zvířat pátrají po losovi, od D46 mohl vyrazit k Přerovu či Zlínu

Nevšední pohled se může v těchto dnech naskytnout lidem na střední Moravě, spatřit by zde totiž mohli losa evropského. Ochránci zvířat proto prosí veřejnost o...  celý článek

Hotel U Modré hvězdy na náměstí v Počátkách je bez lešení zatím jen krátkou...
Hotel známý z Postřižin má konečně novou fasádu a chystá se otevřít

Palackého náměstí v Počátkách má novou ozdobu. Hotel U Modré hvězdy, který znají díky filmařům lidé v celé republice, získal po mnoha letech hezkou fasádu. A...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.