Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Pečení perníčků k původním českým Vánocům nepatří. Přišlo z Německa

  17:44aktualizováno  17:44
Hlavním jídlem na Štědrý večer býval často jablečný štrúdl, k němuž se pil punč, nebo vánočka s omáčkou. Teprve před necelými sto lety se na vánoční tabuli dostal kapr a maso vůbec. Dodržovala se i tradice, ze které měly hospodyňky radost. Vařilo se jen na Štědrý den, o svátcích se dojídaly zbytky.

K historicky nejstarším druhům drobného cukroví z Vysočiny patří boží milosti (na snímku) a linecké pečivo. | foto: Archiv MAFRA

Navařili pořádně na Štědrý den a během následujících dvou svátků dojídali zbytky ze štědrovečerní hostiny. Taková byla tradice našich předků ještě v první třetině 20. století.

„Rozhodně netrávili svátky v kuchyni u sporáku. Boží hod i svátek svatého Štěpána musely ctít i hospodyňky. Svou práci omezily akorát na přípravu stravy pro dobytek. Hospodyně třeba napekla na Štědrý den každému členovi rodiny jednu vánočku a dotyčný s ní následující dny hospodařil,“ vypráví Ilona Vojancová, etnografka a vedoucí správy Souboru lidových staveb Vysočina na Veselém kopci.

„Myslím, že tento zvyk by jistě uvítaly i dnešní hospodyňky. Mně se tedy osobně moc líbí,“ směje se.

Ještě na počátku 20. století a do 1. světové války byl Štědrovečerní jídelníček určován na Vysočině tradicí. „Pokrmy se měly skládat ze surovin, které byly dostupné a měly svou symboliku. Jedná se především o houby, kynuté těsto a luštěniny,“ vysvětluje etnografka.

Na Štědrý večer se servírovalo až patnáct chodů

Štědrovečerní jídelníček měl podle tradice přinášet devět, třináct nebo patnáct chodů na stůl. Jídla byla mnohem skromnější, než jak je známe dnes. Nebyla to žádná opulentní hostina, ale z našeho dnešního pohledu poměrně skromné pohoštění.

Významy pokrmů

Kynuté těsto: Protože mění objem, bylo pro naše předky symbolem síly a bohatství.

Houby: Byl jim připisován božský původ a člověka měly ochránit před nemocemi a škodlivými silami.

Luštěniny: Byly symbolem bohatství, protože když je namočíme, mohou také měnit svůj objem.

Zdroj: etnografka Ilona Vojancová

„Hlavním pokrmem bývala vánočka, která se jedla s omáčkou připravenou ze sušeného ovoce. Té omáčce se říkalo rozvárka nebo také muzika. Jedly se i takzvané peřinky. To byly malinkaté buchtičky z kynutého těsta, podobné dukátovým buchtičkám. Pojídaly se spařené horkým mlékem,“ vybírá ze svátečního jídelníčku.

Jedním z tradičních štědrovečerních pokrmů bylo jídlo z ječných krup, sušených hub a česneku, kterému se říkalo černý kuba, hubník či houbovec. „Zrovna tak to ale mohla být hrachová kaše nebo sladké pokrmy připravené ze sušeného ovoce a kynutého těsta,“ připomíná Vojancová.

A kdy se začal objevovat na štědrovečerním stole kapr? „Na českém a moravském Horácku to v lidovém prostředí není tak dávno - přibližně od 20. let 20. století. Když jsme si ale dělali průzkum v okolí Hlinska, samotné nás překvapilo, že kapra či jiné maso vůbec na štědrovečerním stole neměli. Hlavním pokrmem byl jablečný štrúdl, k němuž se popíjel punč nebo kafe,“ vypráví.

Kynuté pečivo postupně vymizelo, vytlačilo ho cukroví

Tradice pečení drobného cukroví se v lidovém prostředí začíná objevovat také až později. Do té doby vládlo kynuté pečivo v podobě vánoček, buchet a koláčů. K nejstarším druhům drobného cukroví, které se na Vysočině peklo, patřily boží milosti a linecké pečivo. To ale nebylo slepované, ale jenom vykrajované. Ke starším druhům cukroví patří také medvědí tlapičky, kterým se říká i pracny.

Další druhy drobného cukroví se začínají objevovat až v první třetině 20. století, kdy dívky, které sloužily v měšťanských domech na venkov přinesly různé receptury. „Ale určitě se nepeklo v takové míře, jak to děláme dnes my, nebo jak si myslíme, že by to mělo být,“ upozorňuje Vojancová.

Hospodyňky možná také překvapí fakt, že pečení perníčků a jejich zdobení nemá na Horácku tradici. „Je to záležitost, kterou my si tak nějak idealizujeme a myslíme si, že perníčky k Vánocům neodmyslitelně patří. Nepatří,“ tvrdí etnografka.

Mnohem větší tradici mají perníčky v německy mluvících zemích. „Česká, moravská a německá kultura se vzájemně ovlivňovaly. Vždyť z Německa k nám přišla i tradice zdobení vánočního stromečku a také mnoho dalších vánočních obyčejů.“

RECEPTY Co dříve nechybělo na svátečních stolech

Houbový kuba

2 hrsti sušených hub, 1,5 hrnku středně velkých krup, sádlo, majoránka, sůl, pepř, 3-5 stroužků česneku (podle velikosti)

Postup: Kroupy důkladně propláchneme a necháme přes noc namočené ve vodě. Stejně tak namočíme i sušené houby. Ty uvaříme do měkka a nakrájíme. Kroupy dáme vařit společně se lžící sádla a osolíme. Vaříme do změknutí.

Pak si sádlem vymažeme zapékací misku, do ní dáme kroupy, houby, prolisovaný česnek, osolíme, opepříme, můžeme přidat majoránku, pořádně promícháme a pečeme přibližně 20 minut na 180 °C.

Boží milosti

250 g polohrubé mouky, 30 g másla, 1 rovná lžíce práškového cukru, lžíce rumu, kávová lžička octa, kávová lžička prášku do pečiva, 1 žloutek, špetka soli a dle potřeby studené mléko

Postup: Ze všech přísad se vypracuje těsto, které se vyválí na tenkou placku. Rozkrájí se radýlkem na malé čtverečky, které se vhazují do kastrolu s rozpáleným olejem. Smaží se z obou stran, a jakmile se nafouknou, vyndají se ven a ještě horké se obalují v práškovém cukru s trochou vanilky.

Muzika

400 g sušeného ovoce (jablka, hrušky, švestky), 40 g cukru, kousek citronové kůry, menší svitek skořice, 50 g rozinek, 70 g lískových oříšků, 70 g vlašských ořechů, 70 g mandlí, strouhaný perník, citronová šťáva a švestková povidla na dohuštění či dochucení

Postup: Sušené ovoce zalijeme vodou a necháme nabobtnat. Přidáme cukr a koření zabalené v plátýnku a dáme vařit. Nakonec přidáme rozinky, ořechy a necháme ještě chvíli povařit. Poté zahustíme perníkem, povidly a ochutíme. Podává se k vánočce.



Nejčtenější

Tvrdošíjný řidič odhalil, že úředníci nejspíš neoprávněně rozdávali pokuty

Jedna z křižovatek, kde případný průjezd na červenou hlídá kamerový systém, je...

Kamery na křižovatkách fungují v Jihlavě jako bič na řidiče, kteří ignorují na semaforech červenou, už dvanáct let....

U Velkého Beranova havarovaly tři náklaďáky a dodávka. D1 na Brno stála

Srážka tří kamionů a dodávky na D1

Na 115. kilometru dálnice D1 mezi Jihlavou a Velkým Beranovem havarovala tři nákladní auta a dodávka. Na místě...



Šéf třebíčské policie boural na přejezdu, do služebního auta narazil vlak

Srážka rychlíku a nákladního vozu na železničním přejezdu v Lukách nad Jihlavou.

Vedoucí policie z územního odboru Třebíč Petr Tomášek havaroval na železničním přejezdu. Do služebního vozu, který...

Oprava D1 mezi Jihlavou a Velkým Beranovem je po dvou letech hotová

Oprava dálnice D1 u Velkého Meziříčí. (březen 2014)

Na Vysočině se po dálnici D1 mezi Jihlavou a Velkým Beranovem začne od pondělí opět jezdit bez omezení. Oprava...

Šest nových roubenek, kterými si majitelé splnili sen o životě v horách

V Orlických horách, na Šumavě, v Českém ráji i v Beskydech stojí nové roubené...

V Orlických horách, na Šumavě i v Beskydech stojí nové roubené chalupy. Jejich majitelé milují přírodu, rádi sportují a...

Další z rubriky

VIDEO: Stvořidla jsou téměř na suchu, zbylá voda v Sázavě začíná zelenat

Pokles hladiny Sázavy je hodně patrný zejména na Stvořidlech. Místy dosahuje...

Rekreanti v kempu na Stvořidlech u Ledče nad Sázavou se kvůli suchu v řece Sázavě příliš nevykoupou. Hladina je zde na...

Před půlstoletím vznikla Noc nevěsty, hvězdní herci byli 20 let v trezoru

Jana Brejchová při natáčení filmu v Havlíčkově Borové.

Lidé z Havlíčkovy Borové si po roce 1968 přes dvacet let mysleli, že hvězdně obsazený film Noc nevěsty z jejich obce už...

VIDEO: Příznivci železnice v Telči obdivovali lokomotivu z roku 1901

Příznivci železniční historie si v Telči přišli na své.

Lidé, kteří se zajímají o historii železnice, si o víkendu udělali výlet do Telče na Jihlavsku, aby si připomněli 115...

Najdete na iDNES.cz