Každoroční zdobení a rozsvěcení symbolického stromu na náměstích má na většině míst Vysočiny poměrně krátkou tradici.
Například jihlavský vánoční strom stojí v horní části Masarykova náměstí teprve pár let. Díru, která slouží k jeho ukotvení, zde dělníci vykopali v roce 2003. Letos „drží“ dvanáctimetrovou jedli.
„Opět je to strom od soukromého majitele. Tentokrát pochází z lokality Pávov a jeho výška po ukotvení se pohybuje mezi 10 a 12 metry,“ prozradil mluvčí Služeb města Jihlavy Martin Málek.
Pyšní jsou Jihlavané i na rozsvícené lípy kolem morového sloupu. „Řetězy na nich zůstávají celoročně. V největší míře může totiž docházet k potenciálnímu poškození lip právě při montáži, kdy se řetězy zavěšují,“ vysvětluje Málek.
Podle archeologa jihlavského Muzea Vysočiny Davida Zimoly se ovšem stromek na náměstí stavěl i v minulosti. Před rokem 2003 měl svoje místo u vchodu do obchodního domu Prior.
Zdobí se i stromy přírodní, rostou na náměstích roky
Mezi města, jež drží tradici zdobení stromu ještě kratší dobu než Jihlava, patří Velké Meziříčí. Na tamním náměstí se slavnostní rozsvícení konalo teprve podeváté.
To v Humpolci, ve Žďáru nad Sázavou či v Novém Městě na Moravě se strom stavět nemusí, protože zde stojí po celý rok a v patřičnou dobu se pouze ozdobí. Na humpoleckém náměstí mají dokonce jehličnany dva. Větší z nich je zachycen už na snímcích z roku 1975, i když tehdy ještě neozdobený.
Nejstarší dochovaná zmínka se týká stromu v Nové Městě na Moravě. Ten měl být poprvé vztyčen v roce 1929 a po válce se pak tradice jeho zdobení obnovila.
