„Vůbec o tomto druhém kříži nemám zprávu. Ani jsem tam nebyl, tak nevím, že tam něco nového je,“ reagoval starosta Dobronína Ivan Sehnal. Vedení obce o záměru umístit na louce druhý kříž nikdo neinformoval.
O pietní místo u Dobronína, kde je bytelný kovový kříž od jara roku 2011, který tam z vlastní iniciativy umístil Milan Litavský, se stará Spolek pro starou Jihlavu. Jeho členové třeba sečou trávu, chystají i nový nátěr původního kříže.
Ani jim o druhém kříži nikdo z německé strany nedal vědět.
„Ten runový nápis znamená úmrtí. Třeba na hřbitovech v Jihlavě ho máme několikrát. Drátěná koruna je symbol mučednictví,“ řekl předseda spolku Vilém Wodák.
Nápis se týká jedné osoby. Komu vzpomínka patří, není jasné. „Asi pozůstalí nechtějí vystupovat z anonymity,“ řekl Wodák.
Prověřováním případu nalezených kosterních ostatků v lokalitách Budínka a U Viaduktu se kriminalisté zabývali přes dva roky. V Budínce byly kosterní pozůstatky místních Němců vyzvednuty na pokyn policie v srpnu 2010.
Podle některých zpráv lidé Němce na konci války ubili lopatami a motykami. Antropologové to nepotvrdili. Další pozůstatky nejméně tří lidí byly nalezeny v květnu 2011 U Viaduktu. Pachatele vraždy se zjistit nepodařilo.
Protičeská činnost či udavačství se u ubitých Němců neprokázalo
Kauzu Budínka následně dozorující státní zástupkyně Iveta Eichlerová na podzim 2013 odložila.
Památník na Budínce upozorňuje na to, že po válce bylo na louce zabito nejméně třináct místních obyvatel německé národnosti. Pachateli byli podle svědectví pamětníků příslušníci takzvaných revolučních gard.
„K jednání pachatelů došlo až po skončení války, kdy zde byly přítomné jednotky osvobozeneckých armád. Oběti byly civilní osoby, ve většině případů sedláci, kteří v okolních obcích bydleli po velmi dlouhou dobu společně se svými rodinami,“ zmínil po skončení vyšetřování kriminalista Michal Laška.
U obětí se podle něj neprokázala za války činnost, která by směřovala proti českému obyvatelstvu, například udavačství, spolupráce nebo aktivní účast na válečných zločinech. Proto kdyby se pachatele podařilo vypátrat, nevztahovala by se na něj amnestie.
Laška se mimo jiné zabýval také dobou, kdy mělo k vraždám u Dobronína dojít.
„Některé materiály hovořily o 19. až 20. květnu, jiné o 25. a 26. květnu. Nebylo tak možné přesně určit datum, kdy k usmrcení obětí došlo,“ uváděl. To, že událost se stala ve druhé polovině května, ale potvrdil.
