Sklípkánek hnědý a sklípkánek černý byli nově objeveni v údolí Oslavy....

Sklípkánek hnědý a sklípkánek černý byli nově objeveni v údolí Oslavy. Vytvářejí si pavučinovou punčošku. | foto: Archiv Václava Křivana

Na Oslavě vědci objevili sklípkánky. Mají rádi terén ušlapaný od trampů

  • 7
Když se odborníci na pavouky z České arachnologické společnosti vypravili na průzkum údolí řeky Oslavy v úseku po proudu za Náměští, narazili na malé osminohé „poklady“. Velmi skrytým způsobem života tam prokazatelně stovky let přebývají pavouci sklípkánci a stepníci - vzácné chráněné druhy.

Vzácným druhům pavouků prospívá jedna důležitá věc. Potřebují světlá stanoviště, ne hustý bující les. S přesně to na řece Oslavě ve východním cípu Vysočiny mají.

„V Česku žijí tři druhy sklípkánků, kteří jsou příbuzní velkých tropických sklípkanů. Dva z těchto druhů se vyskytují v údolí Oslavy. Aby u nás, kde už je na ně poměrně zima, přežili, mají dobrou strategii,“ říká arachnolog Aleš Jelínek z Českého svazu ochránců přírody.

Stepník moravský je neagresivní pavouk, který žije skrytě. Je patrně nejjedovatější svého druhu na území ČR. V údolí Oslavy za Náměští byl objeven poprvé.

Hluboko, někdy až 40 centimetrů kolmo do země, si vyhrabou noru vystlanou pavučinovou trubicí, která patnáct centimetrů vykukuje nahoře nad povrch. Jsou v ní vpředeny kousky trávy i písek. Bývá ale pod listím a lze ji najít jen obtížně.

„Sklípkánci nejsou nebezpeční člověku právě díky jejich způsobu života. Jsou plaší. Žijí pouze uvnitř trubice. A když nahoře přes ni něco přeběhne nebo tam chvíli leze brouk či saranče, vystartují na povrch, zevnitř pavučinový útvar prokousnou, stáhnou kořist dolů a týden úlovkem žijí,“ popisuje Jelínek

Znají už vibrace svých tradičních úlovků, proto nehrozí, že by kousli člověka. Nedá se je ale taky lehce ulovit. Ven se sklípkánkovi nechce, nalákat se nedá, protože je nedůvěřivý.

Jsou indikátory prostředí. Na rekultivované skládce žít nebudou

V údolí Oslavy je běžnější na okrajích lesů sklípkánek hnědý, ale místy je tam i vzácnější sklípkánek černý. Ten vůbec v okolí Oslavy nebyl znám. Nejbližší lokality má u Brna.

Sklípkánci i stepníci jsou indikátory dlouhodobé zachovalosti přírodního prostředí. Nebudou žít třeba na rekultivované skládce. Kde se vyskytnou, jako by říkali: Tady jsme stovky let, je to dobré stabilní prostředí, má to tu přírodní hodnotu.

„Nejde o biotop, který vznikne za chvíli. Arachnolog podle druhů pavouků žijících na nějakém území právě díky této jejich vlastnosti dokáže říct, zda je dlouhodobě zachovalé. Jsme rádi, že jsme nešli zkoumat údolí Oslavy nadarmo, naše nálezy můžou posloužit jako pádné argumenty v odborné debatě, co s Oslavkou dál,“ zdůraznil Jelínek.

Vytvoření dvou chráněných území těmto pavoukům neprospěje

Dosud se o výskytu sklípkánků a stepníků v těch místech nevědělo. Jde o kus krajiny, o kterou se teď zajímá několik ministerstev. Jednak figuruje na seznamu oblastí, které může v budoucnu zatopit přehrada. A taky se hovoří o možné budoucí změně přístupu k již přírodně chráněnému území. Má se dělit na území dvě s vyšším stupněm ochrany, což vytváří mezi odborníky odpůrce.

„Přeregistrace na dvě menší národní přírodní rezervace tomu paradoxně vůbec neprospěje. Nám jde o to, aby se zachovalo kontinuum od náměšťské obory údolím Oslavy až k soutoku s Jihlavou, kde jsou podobné biotopy, a k tomu ještě patří vedlejší údolí Rokytné. Tři řeky s podobnými skalnatými srázy, listnatými lesy jsou kousek od sebe. Tvoří unikátní ucelený komplex,“ říká Aleš Jelínek.

Je podle něj důležité, aby údolím Oslavy i nadále chodili trampové, protože například u Ketkovského mlýna se exponované stepi udržují sešlapem a nezarůstají křovinami. A právě to mají tito pavouci rádi.