Kulička přesně poslouchá myšlenkové povely. | foto: Petr Večeřa, MF DNES

Pomocí myšlenky pohybuje kuličkou. V Třebíči je možné trénovat mozek

  • 0
V Třebíči zahájila před několika dny činnost neurolaboratoř, kde mohou trénovat svůj mozek například manažeři, učitelé nebo sportovci. Provozovatel tvrdí, že je to teprve druhé místo ve střední Evropě, které disponuje nejnovějšími přístroji na trénink mozku.

Na první pohled to vypadá trochu jako sci-fi. Kulička se pohybuje po dráze a řídí ji pouze myšlenky. A když si troufnete, mohou povely mozku řídit i kvadrokoptéru, tady helikoptéru se čtyřmi rotory. To vše v malé místnosti budovy naproti základní škole v ulici Kapitána Jaroše v Třebíči.

Lektorka Eva Fruhwirtová předvádí jeden z přístrojů, takzvaný mindball. Na hlavu si nasadí čelenku se snímači a myšlenkami řídí pohyb kuličky po dráze. Kulička se plynule pohybuje a poslouchá na slovo. Vlastně ne na slovo, poslouchá totiž na myšlenkový povel.

"Díky speciální technice a počítačovým programům pracujeme na tréninku soustředění, prostorové orientaci, logice nebo paměti. U mozku lze rozvíjet jeho kognitivní schopnosti (zpracování a vyhodnocení informací, pozn. red.) a výrazně tak zlepšit například paměť nebo prostorovou orientaci," vysvětluje princip tréninku Eva Fruhwirtová, která se mentálním tréninkem zabývá několik let.

Princip, na kterém vše pracuje, se dá zjednodušeně popsat asi takto: Mozkové buňky vytvářejí elektrickou aktivitu, a ta se dá zaznamenat pomocí elektroencefalografu (EEG). Jednotlivým hladinám vědomí odpovídají různé frekvence, od komatu nebo hlubokého spánku přes pocity, vnímání až po extrémní soustředění a extázi. To vše měří snímače v čelence a přenáší signály k počítači, který jepřevádí na příslušné povely.

Mozkové vlny, frekvence a funkce

Nevědomé:

Delta (0,5 – 4 Hz) – instinkt

Theta (4-8 Hz) – emoce

Vědomé:

Alfa (8-13 Hz) – vědomí

Beta (13-30 Hz) - myšlení

Gama (30-42 Hz) – vůle

zdroj: commmservis.com

Zatímco kulička se pomalu pohybuje po dráze, rušněji je u takzvané mozkostřelby. To je trenažér pro ostřelovače a sportovní střelce, simulující soustředění mozku v době výstřelu. Míříte na terč. Ne zbraní, ale svými myšlenkami určujete, jak se bude pohybovat zaměřovací terčík. A maketa střelné zbraně vydávající zvuky dotváří atmosféru. V neurolaboratoři trénují sportovci, manažeři, členové bezpečnostních služeb, ale také učitelé, zdravotníci a děti.

"Lidský mozek se dá trénovat v jakémkoliv věku. Například po pěti měsících tréninku paměti si lidé i po sedmdesátce dokážou zapamatovat čtyřiačtyřicet věcí z padesáti. Sestavili jsme i tréninkový program pro lidi po mrtvici, který může pomoci v mentální rekonvalescenci," vysvětluje vedoucí týmu Tomáš Zdechovský.

Ten sbírá zkušenosti především v Hradci Králové, kde je podobné zařízení v provozu od roku 2009. "Zájem o dlouhodobý trénink mozku projevili jako první sportovci, kteří se snaží zvládnout náročné stresové situace v lize, na olympiádě nebo mistrovstvích světa. V současné době spolupracujeme například s týmem prvoligových basketbalistů Pardubic a také s českými reprezentanty v moderním pětiboji," přibližuje své klienty Tomáš Zdechovský.

Podobné je to i u "mladšího brášky", tedy laboratoře v Třebíči, kterou využívá například zdejší fotbalová škola. "Když se ptám mladých hráčů, jaký je podíl myšlení a fyzičky na vstřelení gólu, odpovídají, že je to 50:50. Fyzickou kondici pilně trénují, ale když se jich ptám, jak trénují mozek, pokrčí rameny nebo zavrtí hlavou," říká kouč fotbalistů Martin Daněk.

Zájem projevili i fotbaloví rozhodčí. "Když během víkendu absolvují tři, čtyři zápasy, projevuje se u nich před zápasem často úzkostlivost, v průběhu pak impulsivní jednání a po zápasech často i psychická deprese. A právě trénink v neurolaboratoři jim může zlepšit sebevědomí," říká Jiří Voborný z Rouchovan, učitel tělesné výchovy na střední škole, který si s současné době rozšiřuje vzdělání v oboru sportovní psychologie.

Do třebíčské neurolaboratoře chodí i maminky a jejich hyperaktivní děti, u kterých se může zlepšit například jejich soustředění. Existují i projekty pro seniory.

"Žádná zdravotní pojišťovna jim ale návštěvu nehradí, a přispívají na činnost podobně jako třeba u zájmových kroužků," odpovídá Eva Fruhwirtová na otázku, týkající se úhrady pobytu v laboratoři. V ní jsou nejen zahraniční přístroje a pomůcky, ale také programy a trenažery vyvíjené u nás. A výzkum pokračuje. A možná se podaří právě v Třebíči přispět k vývoji zařízení, které umožní třeba nepohyblivým lidem pomocí myšlenky otevřít si okno, dveře, nebo ovládat různé spotřebiče.