Po hrázi rybníka, který leží přímo v centru Telče chráněném jako památka UNESCO, se nesla vůně čerstvě smažených ryb i svařeného vína. Atmosféru dotvářela živá hudba. Hráz po celou dobu výlovu lemovaly zástupy lidí.
Pohybovali se tu Japonci, kteří fotili snad úplně všechno. Když si mladá japonská dvojice kupovala smažené rybí pochoutky, pomáhala si při domluvě s prodavačkou rukama i obrázky.
Nejen exotičtí návštěvníci však vychutnávali atmosféru. „Jsem místní. Přišla jsem si na smaženého kapříka. Je výborný. Chodím sem na výlov každý rok,“ svěřila se Ludmila Paurová.
Výlov začal za ranního rozbřesku, kdy rybáři v loďkách „vyháněli“ ryby k sítím u hráze. Bušili přitom do hladiny dřevěnými klacky. Zakrátko už se v sítích mrskaly stovky ryb, které pak putovaly do kádí a nakonec na korby čtyř přistavených náklaďáků.
„Máme tu kapry, štiky, líny a pár candátů. Vylovíme tak mezi 50 až 70 metráky ryb. Což je slušné,“ hlásí Jan Pokorný, nájemce Štěpnického rybníka. Vylovené ryby míří v okysličených přepravních bednách na Jihlavsko.
„Toto nejsou ryby na vánoční stůl. Vysadíme je do sportovních rybníků v revírech na Jihlavsku,“ podotýká Pokorný.
Kuriozitou Telče je místní rybí patron - sumec albín. Ten brázdí hladinu zhruba čtrnáct let. „Měří metr čtyřicet. Toho vracíme zpět. Také tu máme dvanáctikilogramového kapra. I ten končí zpět v rybníku,“ prozradil Pokorný.
