Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

V poněmčené Jihlavě nebylo pro divadlo místo, teď už slaví 70 let

  12:00aktualizováno  12:00
V Horáckém divadle, jež začínalo v Třebíči, působilo za dobu jeho historie několik známých osobností. Mimo jiné Jiří Sovák, Otomar Krejča, Bořivoj Navrátil, Marie Crhová, Kamila Moučková či Marta Wuršerová. Jeho historie se začala psát v roce 1940.

Stavba Horáckého divadla v květnu 1993 | foto: Archiv Horáckého divadla Jihlava

"Lide na Horácku! Naše divadlo patřilo vždy mezi nejušlechtilejší projevy národní kultury. Horácké divadlo se stalo skutkem!" stálo bílé na modrém těsně před první premiérou Horáckého divadla na plakátu. Psal se rok 1940 a svět se ponořil do nelítostné a temné války.

Jubileum sice Horácké divadlo 18. října neoslaví podrobnou retrospektivou všech sedmi desetiletí, ale výběrem zajímavostí, třeba i nedivadelního charakteru ze zákulisí a ze života mimo divadlo.

"Ve druhé polovině pondělního galavečera vyhlásím výsledky 18. ročníku ankety Horác," předesílá program Josef Fila, ředitel Horáckého divadla Jihlava, jenž zároveň diváky i ostatní veřejnost zve na nedělní prohlídku prostor divadla od 9:00 do 16:00.

V poněmčené Jihlavě nebylo na českou scénu místo

Umělecký prapor dnešního Horáckého divadla zvedli nadšenci, kteří se shromáždili v Třebíči. Neboť tam mohli získat zázemí. Za protektorátu pro ně ve víceméně poněmčené Jihlavě nebylo místa.

"Horácké divadlo vzniklo v roce 1940 na družstevním základě. Byla to vůbec první oblastní či regionální scéna v Čechách a na Moravě, která nebyla soukromou divadelní společností," připomněl Zdeněk Dryšl, dlouholetý současný herec Horáckého divadla, jenž byl na konci 80. let i ve funkci ředitele Horáckého divadla a předtím ještě jeho dramaturgem.

Horácké divadlo

"V jihlavské budově, z níž nyní zůstala jen čelní zeď, působila profesionální německá scéna," podotkl Dryšl.

Odvaha vytvořit na Vysočině za nacistické okupace stálé české divadlo byla velkolepá. Některá bílá místa z jeho začátků nebylo jednoduché zmapovat. Přispěli k tomu nyní však i potomci prvních herců.

Karel GelnarRůžena Gelnarová

"K výročí 70 let přináleží i tato příhoda: Pan Milan Gelnar, syn herecké dvojice Karla a Růženy Gelnarových, která byla u zrodu Horáckého divadla, našel dva krásné plakáty, jež přežily 70 let," popisuje Josef Fila, současný ředitel.

Díky Gelnarově příbuzné se teď do Jihlavy dostaly až z Austrálie další dobové snímky – i z prvního představení. Vrchlického Soud lásky se odehrál na jevišti třebíčského Národního domu v premiéře 18. 10. 1940.

Cesty po Vysočině

Potom Horácké divadlo vyráželo na štace po okolí. Hrálo v Moravských Budějovicích, Telči, Třešti, Jihlavě (kde bylo vyprodáno pouze na operetku), Dačicích, Přibyslavi, Brodě, Ždáru, Novém Městě, Bystřici, ale i Náměšti nebo jinde.

Druhá sezona byla zahájena ve Velkém Meziříčí. Na zájezdy se jezdilo v otevřených nákladních autech na dřevoplyn, v dešti i mrazu. Soubor se vracel za svítání, ráno zkoušel, odpoledne zase odjížděl.

Úlevu přinesly jednak tři poválečné roky, jednak nákladná rekonstrukce jihlavské budovy po sametové revoluci, o níž se velice zasloužil herec a ředitel Miloš Stránský.

Horácké divadlo - duben 1994Stavba Horáckého divadla v květnu 1993Rekonstrukce Horáckého divadla v roce 1952

Na prknech Horáckého divadla v Třebíči se objevili i takoví herci, jakými byli Otomar Krejča, Ota Sklenčka, Jiří Sovák či Ela Vacková.

Publikum v Jihlavě bavili například Jana Bittlová, Marie Crhová, Hana Červinková, Věra Joudová, Eva Keplarová, Kamila Nová Moučková, Marta Wuršerová nebo Karel Augusta, Otmar Brancuzský, Jaromír Crha, Petr Červinka, Jaroslav Dostál, Alois Klejzar, Josef Klicman, Zdeněk Kozák, Josef Kubín, Bořivoj Navrátil, Rudolf Pellar, Jaroslav Rava, Jan Skopeček, Jiří Šebek, Vladimír Volf, Vladimír Wuršer a mnozí další.

Třeba Jaroslav Moučka, Miloš a Luba Willigovi zažili v polovině minulého století stěhování z Třebíče do Jihlavy.

historie horáckého divadla

1939 – koncem roku se uskutečnily první porady nadšenců, které poté pokračovaly v Jihlavě, Německém (Havlíčkově) Brodě nebo Velkém Meziříčí a byly impulsem ke vzniku české divadelní scény na Vysočině

1940 – na konci srpna vzniká akční výbor, který zahajuje praktické kroky ke zřízení divadla; potíže však byly se získáním koncese na jeho provozování; 12. září byla uzavřena smlouva s R. Nádherou, jenž ji vlastnil; a tak byla 18. října premiérou Vrchlického hry Soud lásky oficiálně zahájena činnost v třebíčském Národním domě

1945 – po květnových událostech se divadlo stěhuje do budovy Městského divadla v Jihlavě – rekonstrukce hlediště

Orchestřiště Horáckého divadla

1952

1989 – 31. října byla uzavřena budova kvůli rekonstrukci

1995 – 13. září se slavnostně předal symbolický klíč od nové budovy

Předání klíče od Horáckého divadla, 13. září 1995

Nač vzpomínáte z bohaté historie Horáckého divadla? Máte doma dobové fotografie? Pište nebo zašlete snímky redaktoru Pavlu Pokornému na e-mail: pavel.pokorny@mfdnes.cz.

Autoři:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Psi v útulku v době, kdy jeho bývalý šéf už nezvládl osobní problémy,...
Soud na tři roky zakázal činnost útulku Ligy na ochranu zvířat v Třebíči

Okresní soud v Třebíči na tři roky zakázal činnost tamní pobočce Ligy na ochranu zvířat. Zařízení pro opuštěná zvířata totiž v minulosti dlužilo na zdravotním...  celý článek

Od poloviny července vydal Rančířov několik stovek ročních povolenek na průjezd...
Za průjezd Rančířovem už se nebude platit, ministerstvo mělo výhrady

V Rančířově na Jihlavsku přestanou vybírat mýtné za průjezd automobilů po cestě kolem tamního lomu. Zastupitelé totiž zkraje týdne rozhodli, že zruší vyhlášku,...  celý článek

Jihlava do konce listopadu prodlouží trolejbusové tratě o 1,5 kilometru. Práce...
Jihlava připravuje revoluci v linkách MHD, řidiči jí ale chybí už teď

Konec linky BI, návrat trolejbusu D a nová trasa F. Jihlava chystá největší změnu v městské hromadné dopravě za posledních více než dvacet let. Začátkem...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.