Experti z brněnského Ústavu antropologie při Masarykově univerzitě zkoumali více než 250 fragmentů dlouhých kostí, zlomky sedmi lebek, dvě dolní čelisti, 16 zubů, jednu snímatelnou zubní protézu a dvě samostatné umělé zubní náhrady.
"Kosti patří minimálně třinácti lidem. Převažují na nich typicky mužské znaky. Jde proto s největší pravděpodobností ve všech případech o muže," řekla antropoložka Petra Urbanová.
Všichni zemřelí se pak podle odhadu antropologů dožili od třiceti do šedesáti let.
Odborníci na kostech nenašli žádná smrtelná zranění
Nejasná je však stále příčina smrti obětí. Podle některých zpráv měli být Němci na Budínce ubiti lopatami. To však podle expertů nebylo možné určit, protože kosti nebyly dostatečně zachovalé.
"Kosti vykazují zranění, která vznikla před smrtí jedinců, ta už ale byla zhojená a nesouvisí s příčinou smrti. Buď na kostech žádná zranění vedoucí ke smrti nebyla, nebo je kvůli zlomkovitosti kostí už nejsme schopni je rozeznat," vysvětlila antropoložka.
Žádné projektily či náboje antropologové v kostech neobjevili.
Pětašedesát let staré kosti nyní poputují na analýzu DNA. Díky srovnání se vzorky domnělých příbuzných bude možné identifikovat oběti.
Na masový hrob u Dobronína upozornila německá spisovatelka Herma Kennelová v knize Bergersdorf. V ní uvedla, že v květnu 1945 několik obyvatel pobilo u Dobronína asi patnáct Němců, kteří měli být odsunuti.
