Tržnice u jihlavského parku Gustava Mahlera v tichosti skončila. Nechodili do...

Tržnice u jihlavského parku Gustava Mahlera v tichosti skončila. Nechodili do ní lidé. | foto: Petr Lemberk, MAFRA

V místě, kde chtěl podnikatel stavět Tančící dům, nevydržela ani tržnice

  • 4
Areál s dřevěnými stánky u Mahlerova parku už je kvůli nezájmu lidí zamčený. Tržnice, kterou majitel za miliony budoval, neměla dostatek zákazníků a po pár letech provozu v tichosti skončila. V Jihlavě se tak u stánků prodává prakticky jen na náměstí.

Teď v červnu je to přesně deset let, co skončila tržnice v Benešově ulici v Jihlavě. Bývala v místech dnešního parku Gustava Mahlera. Nevzhledná, ale navštěvovaná. Fungovala přes půl století.

Teď je v těchto místech vedle parku zavřená další tržnice, která nevydržela ani pět let. Sice vkusná, moderní, farmářská, leč postrádala dostatek zákazníků.

„Je to škoda, ten prostor mohl žít a být přínosný pro Jihlavu,“ povzdychl si náměstek primátora Radek Popelka (ANO).

Za projektem moderní tržnice, jejíž brány jsou už pod zámkem, stál podnikatel Miroslav Partl. Měl smělé vize. Nejprve tam chtěl postavit objekt ve stylu Tančícího domu v Praze. Od toho ale později upustil.

Do zřízení tržnice majitel investoval pět milionů i roky času

Do vybudování tržnice dal v roce 2013 přes pět milionů. Předpokládal, že do pěti let se mu investice vrátí zpět. Jeho záměr vypadal atraktivně. V novém prostoru chtěl nabízet sezonní a domácí výrobky. Celé tři roky připravoval tržnici na 500 metrech čtverečních. Prodejcům nachystal kryté dřevěné stánky se zázemím.

„Už se ozvalo poměrně dost lidí, zájem je velký,“ hlásil podnikatel v začátcích.

Tržnice byla přístupná od rána do večera. Partl věřil, že se tam zabydlí prodejci s regionálními produkty. Sám se u farmářů ujišťoval, že tam budou prodávat opravdu svoje věci. Nechtěl tam mít zboží, které je k dostání v nákupních centrech či u asijských prodejců.

Tržnice však nešlapala dobře. Už na podzim v roce 2015 se tam drželi jen tři prodejci. A stěžovali si na nedostatek zákazníků. Přitom kolem stánků vedla průchozí zkratka pro chodce mezi Benešovou a Dvořákovou ulicí.

Lidé jsou líní udělat tři kroky vedle, vysvětluje si náměstek

MF DNES se nyní Partla nepodařilo zastihnout s dotazem, co s prostorem zamýšlí dál. Internetové stránky tržnice už nefungují.

Skoro dva roky se tam snažila Markéta Janovská provozovat kavárnu a bar Malér. „Jenže tam vůbec neproudili lidé. A tím, jak okolo nebyly otevřené ani žádné jiné stánky, tak se to neuchytilo,“ vysvětlila.

Čím to, že na starou tržnici v Benešově ulici lidé chodili a tu novou už spíše jen míjeli? „Ta první byla na hlavní spojce k náměstí, proto tam spousta lidí zašla. Bohužel člověk je tvor líný a nechce se mu dělat tři kroky vedle. Tato tržnice nebyla tak na očích, což mohl být pro někoho problém,“ uvedl náměstek Popelka. A přiznal, že on sám nebyl v nové tržnici ani jednou, zatímco na té staré se běžně zastavoval cestou z práce.

Další náměstek primátora, Jaromír Kalina (KDU-ČSL), považuje trhy za vítané oživení veřejných prostor. „Je to ale o nabídce a poptávce. Lidé dnes mají neuvěřitelné možnosti, kde nakupovat,“ pronesl.

Letos neotevřel už ani bodrý a hovorný Znojemák

K zamčené tržnici u parku přibylo letos na jaře další opuštěné místo. V Palackého ulici zůstala zavřená vrata tam, kde řadu let prodával ovoce a zeleninu hovorný a bodrý trhovce ze Znojemska. Hlavně mnohé dámy s ním rády zapřádaly hovor.

„Už se rozhodl, že tady letos nebude. Ale proč, to vám musí říct on sám,“ uvedla žena z vedlejšího obchodu. Trhovec se ale nechtěl ke svému rozhodnutí vyjádřit.

Odchod „Znojemáka“ z Jihlavy se stal i tématem debat na sociálních sítích. Část diskutujících tvrdila, že už delší čas plánoval dělat něco jiného. Další se přidali, že poslední kapkou pro ukončení jeho snažení bylo zavedení elektronické evidence tržeb.

Jahody za šedesát a záchodky páté cenové skupiny

V centru města je nyní tržnice na Masarykově náměstí. U šesti stánků vedle rampy Prioru tam prodávali ve středu třeba jahody po šedesáti korunách a meruňky po stokoruně za kilogram. K dostání byl i hrášek.

Naproti u stěny Prioru prodávala trhovkyně rovnou ze zelených beden, další ženy nabízely tradičně zeleninu v jakémsi přívěsu u stěny obchodního domu.

„Hlavně tato budka se mi nelíbí. Prostor za ní připomíná záchodky páté cenové skupiny. Přímo nabádá noční kolemjdoucí, aby tam vykonali potřebu. Je to otřesné,“ popsal Popelka.

Tržiště podle něj na náměstí určitě patří, ne ale v současné podobě. „Chce to koncepci. A teď máme úřednici, která tento prostor řeší. Tak doufejme, že konečně budou nějaké výsledky,“ dodal Popelka.