Školáci v Chlumu u Koutů na Třebíčsku ani nemusejí chodit ven, aby zjistili, zda vítr vane a jak je silný. Stačí jim vyhlédnout nad střechy chlumských stavení. | foto: Tomáš Blažek, MAFRA

Symbol obce ožil. Kolo větrníku nad Chlumem se po letech opět točí

  • 0
Podzim je tady, což takhle pustit si draka? Školáci v Chlumu u Koutů na Třebíčsku ani nemusejí chodit ven, aby zjistili, zda vítr vane a jak je silný. Stačí jim vyhlédnout nad střechy chlumských stavení. Odpoví jim lopatkové větrné kolo obecního vodního čerpadla.

Je vidět zdaleka, protože je umístěno na patnáct metrů vysokém stožáru. Lidé ze širokého okolí mu říkají „větrák na Chlumu“. Pro obec se 150 obyvateli se stal dokonce jedním z prvků obecního znaku, který obec získala k příležitosti srazu rodáků v roce 2010.

„Zažádali jsme si tehdy o znak a větrák jsme na znaku samozřejmě chtěli mít, zná ho v okolí každý,“ konstatoval starosta Jiří Mašek.

Chlumské větrné čerpadlo je místní technickou památkou. Je tak trochu i mementem současnosti: připomíná totiž dobu, kdy zdejší lidé bojovali o kvalitní pitnou vodu. Ta v Chlumu v minulých staletích byla vzácností.

Až v roce 1910 se rozhodli chlumští zastupitelé pro řešení, které potom vyhovovalo až do poloviny osmdesátých let. V obci u odbočky na Číchov nechali vyhloubit sedm metrů hlubokou studnu.

O tři roky později studnu doplnili ještě kovovou konstrukcí s větrným čerpadlem, jež vodu čerpalo do rezervoáru v nejvyšším bodě obce, poblíž zdejšího kostela. „Stavbu provedla firma Antonín Kunc z Hranic na Moravě nákladem 2 400 korun,“ uvádí pamětní nápis na přízemním ohrazení konstrukce stožáru.

Čerpadlo po několika opravách a pádech větrného kola dosloužilo v roce 1971. Dne 7. května 1973 se pak začala psát nová kapitola boje o vodu: toho dne v Chlumu začal sloužit nový vodovod. Větrné čerpadlo už zůstalo pouze nefunkčním obecním symbolem a zdejší raritou.

Dominantu zprovoznili při letošním srazu rodáků

Až v roce 2008 se Chlumští rozhodli, že větrné kolo opět opraví a uvedou znovu do chodu. Nechali vyrobit repliku původního kola - zmenšenou v průměru o půl metru.

Kolo bylo osazeno na stožár, ještě téhož roku však muselo být sneseno dolů. Výrobce repliky totiž nezvolil vhodný materiál a kolo neumělo vzdorovat poryvům větru. Potom chlumská dominanta několik let odpočívala rozebraná pod střechou.

Od letošního června se však kolo na vysokém stožáru opět točí. U příležitosti srazu rodáků obec nechala repliku kola upravit a znovu ho osadila na vrchol železné věže.

„Ale kolo čerpá užitkovou vodu ze studny jen do přepadového slepého ramene. A přes léto jsme ho úplně odpojili, protože ve studni bylo málo vody. Točilo se alespoň naprázdno. Na podzim pak hřídel větrného kola od čerpadla v sacím koši odpojíme znovu,“ vysvětlil starosta Mašek.

Chlum není jedinou obcí v Česku, kde se dostalo větrné kolo do obecního znaku, je však jedinou vsí tohoto druhu na celé Vysočině. Podobný prvek ve znaku mají na počest místních technických památek například ve Chvalkovicích a Zelené Hoře na Vyškovsku, v Kuželově na Hodonínsku, Partutovicích na Přerovsku či v Polici na Vsetínsku.