Bramborář Jiří Zvolánek pokusné pole se zemědělskou společností zakládal. | foto: Petr Lemberk, MAFRA

V Borové roste na nenápadném pokusném poli dvě stě druhů brambor

  • 0
V Havlíčkově Borové se v úterý konala neobvyklá sešlost. Sjeli se tam všichni velcí producenti brambor. Na poli nedaleko Borové, se totiž zkouší pěstovat jejich nejrůznější nové druhy. Jedná se o jediné takové pole v Česku.

Políčko o rozloze zhruba jednoho a půl hektaru zakládal se zemědělskou společností Jiří Zvolánek, mimo jiné předseda pěstitelské sekce Ústředního bramborářského svazu, před patnácti roky.

"Tyto pokusy se dřív dělaly na Moravě. A my byli osloveni jednou firmou, jestli bychom byli schopni tyto pokusy dělat spíše pro Čechy," popisuje, jak nápad na založení pokusného políčka vznikl. Dnes se na něm pěstuje přes dvě stě druhů brambor.

Na mechanizaci zapomeňte, vše se dělá ručně

V Borové na to šli jinak než další společnosti. Nesloužili jen pro jednoho producenta, půdu nabídli všem. "Protože jsme to začali dělat na vysoké úrovni, během tří let přistoupily všechny firmy, které působí v republice. Chtěly se tu zviditelnit, protože návštěvnost zdejších prvovýrobců je vysoká," dodává.

Bramborář Jiří Zvolánek pokusné pole se zemědělskou společností zakládal.
Bramborář Jiří Zvolánek pokusné pole se zemědělskou společností zakládal.

Starat se o pokusné pole není nic jednoduchého. Na rozdíl od velkovýroby se totiž téměř vše musí dělat ručně, s polní mechanizací je více práce než užitku. Ručně se sází, ručně se sklízí. Na poli se totiž nachází přesně 201 druhů brambor. Každému patří dva řádky. A při sázení i sklízení by se musel stroj po každé odrůdě čistit.

"Část sází lidé z podniků, které tu pokusy provádějí, část místních. Celkem kolem třiceti lidí," popisuje Jiří Zvolánek. Jeho prací je starost o vše, co s malým políčkem souvisí. Musí sehnat lidi, kteří se sázením a sklízením pomohou, před samotnou sadbou nakreslí plánek, aby se ve dvou stovkách druhů vůbec někdo vyznal, stará se o případné chemické ošetření.

Za zkoušku to stojí, jen dvě stovky za odrůdu

Na malé ploše se za posledních patnáct let vypěstovaly a vyzkoušely úplně všechny odrůdy, které se v republice pěstují nebo pěstovaly. Zemědělský podnik, potažmo Ústřední svaz bramborářský, pod jehož hlavičkou se pokusy dělají, totiž láká producenty na cenu.

"Bramborářský svaz vybírá jen 200 korun paušálně za vysázení jedné odrůdy. V oficiální zkušebně jdou náklady do tisíců. Teprve na základě zdejších pokusů si brambory dají firmy do zkušebny, nebo nedají. Pokud se neosvědčí na našich pozemcích, dál ani nejdou," popsal Zvolánek.

Ze dvou stovek druhů tvoří nové vždy jednu třetinu. Přestože čísla vypadají impozantně, rozhodně se nejedná o všechny druhy brambor, které se v Česku pěstují. Záleží totiž na samotných producentských firmách, které odrůdy u Havlíčkovy Borové vyzkoušejí. Některé tu vysadily celou svou produkci, jiné jen její část. "A příliš se nezabýváme sadbou brambor na škrob, ty tam jsou jen v hodně omezené míře," upozorňuje Jiří Zvolánek.

Kdo by zkušební pole u Borové hledal, bude mít hodně práce. Nachází se totiž uprostřed jiného a naprosto obyčejného lánu se sadbou brambor. Podle Zvolánka to ale není proto, aby zemědělci své pokusy tajili. Je to proto, že uvnitř lánu pole je kvalitnější půda po celé ploše zkušebního políčka. Na okraji pozemků a u silnic je půda obvykle méně kvalitní.