Brzkov ani sousední Přibyslav si obnovení těžby v uranovém dole nad obcí nepřejí. V případném celokrajském referendu o nich ale mohou rozhnodovat jiní. Ilustrační snímek

Brzkov ani sousední Přibyslav si obnovení těžby v uranovém dole nad obcí nepřejí. V případném celokrajském referendu o nich ale mohou rozhnodovat jiní. Ilustrační snímek | foto: Petr Lemberk, MAFRA

Uran u Brzkova může na Vysočině spustit vlnu celokrajských referend

  • 0
Na Vysočině by se k zásadním otázkám mohli vyjádřit všichni obyvatelé v celokrajském referendu. Nabízejí se témata privatizace nemocnic i vysokorychlostní dráhy. Spouštěčem můžou být uran, Brzkov a elektrárna v Dukovanech. Místním se však nelíbí, že by o nich hlasovali i lidé desítky kilometrů daleko.

Spor ohledně obnovení těžby uranu v Brzkově možná získá jedno prvenství. Může vést až k vyhlášení historicky prvního lidového hlasování na celé Vysočině, které by se vztahovalo k určitému tématu.

Tím by se ukázalo, jak moc je v hlavách obyvatel kraje spojen plán na nové dolování s možným rozšířením atomové elektrárny v Dukovanech. To první zatím budí spíš odpor, to druhé má naopak vysokou podporu.

Odhaduje se totiž, že by se pod zemí u Brzkova mohly skrývat čtyři tisíce tun uranové rudy. To je množství, které by pokrylo spotřebu českých atomových elektráren zhruba na šest let.

„S myšlenkou uspořádat referendum osobně nemám sebemenší problém. Myslím, že je ke zvážení konání krajského referenda, kde bychom zjistili názory veřejnosti i na jiná celokrajská témata,“ uvedl hejtman Jiří Běhounek (nestraník za ČSSD).

Přibyslav chce hlasovat o uranu sama. Žijeme tu, říká starosta

A dovede si představit různé otázky, na něž by lidé mohli odpovídat. „Třeba i na privatizace nemocnic a další. Zatím ale já osobně nebudu iniciovat referendum a předkládat otázky,“ doplnil Běhounek.

Kraj by se mohl v budoucnu zeptat obyvatel kromě uranu třeba na vysokorychlostní trať, větrné elektrárny či na rozšiřování dukovanského provozu. „Těch otázek by mohlo v jednom referendu být víc,“ poznamenal Drahoslav Oulehla, šéf legislativního výboru a zastupitel KSČM. Podle něj ale čím víc otázek, tím by klesala šance, že by zastupitelstvo na hejtmanství referendum vyhlásilo.

Referendum o těžbě uranu prosazuje přibyslavský starosta Martin Kamarád (ODS). Nemá ale na mysli krajské hlasování, ale pouze místní. „My se musíme vyjádřit z pohledu území, ve kterém žijeme. Pokud se rozhodneme referendum uspořádat, tak na půdě města,“ popsal.

Neví, nakolik je problém Brzkova zajímavý pro lidi v jiných částech kraje. „Mám pocit, že například lidem na Pelhřimovsku je asi jedno, co se bude dít v Brzkově,“ dodal Martin Kamarád.

Kraj by měl zpětnou vazbu, ale stačily by ankety, tvrdí opozice

Třeba ale obyvatele na Třebíčsku, které je hodně napojené na atomovou elektrárnu v Dukovanech, může otázka těžby uranu hodně zajímat. To samé se týká části Žďárska, které má s tímto dolováním letité zkušenosti.

Starosta Přibyslavi na jedné straně není odpůrcem atomové energie, na druhé straně je ale proti dolování uranu u Brzkova. Podle něj by těžba ovlivnila ceny nemovitostí, pracovní trh i životní prostředí.

Krajský opoziční zastupitel Miroslav Houška (KDU-ČSL) soudí, že by kraj měl mít zpětnou vazbu od lidí z měst a vesnic. „Stačily by ale ankety, které nepodléhají tvrdým režimům jako referenda. Ta jsou příliš úřednická,“ popsal lidovec.

On vidí v současnosti dvě silná témata, kde by bylo dobré znát názor obyvatel. Kromě těžby uranu je to plán na vysokorychlostní trať s důrazem na to, kudy by měla vést. Houška už by naopak neotevíral hlasováním téma větrných elektráren.