(Ilustrační snímek)

(Ilustrační snímek) | foto: Otto Ballon Mierny, MAFRA

Usazenina nevadí, narezlý raději nepijte. Sezona burčáku se rozjíždí

  • 5
Názvem burčák smí být podle našich zákonů označený pouze nápoj vyrobený z domácích hroznů. Takže pokud někdo u silnice nabízí burčák a tvrdí, že je z domácí produkce, nevěřte mu. Domácí úroda hroznů totiž teprve začíná.

Na Sádku, nejsevernější vinici Znojemské vinařské oblasti, ještě vlastní úrodu nesklízejí, ale do výroby burčáku se přesto už pustili.

"Vyrábíme zatím z dovezených hroznů z oblasti Štúrova, hrozny se zpracovávají na Sádku, tady fermentujeme mošt a prodáváme jej na pěti místech v Třebíči, v Novém Městě na Moravě, Havlíčkově Brodě a v Jihlavě," vysvětluje spolumajitel sádeckých vinic Lubomír Lampíř.

"Náš vlastní burčák budeme mít kolem 1. září. V pondělí jsem procházel odrůdy Irsay Oliver a Muškát a už jsou téměř zralé, deset dní a bude to ten pravý domácí burčák," dodává vinař.

Na Sádku zkouší desítky různých odrůd

Sklizeň na Sádku bude letos slabší. "Poprvé za dvacet let zasáhly vinohrad jarní mrazy, přemrzly letorosty, které měly délku přes 10 centimetrů, a réva rašila z poboček. Tak už druhý rok po sobě je to tak poloviční sklizeň, loni plísně, letos mrazy. Navíc je zrání asi o dva týdny opožděné," hodnotí Lampíř letošní úrodu.

Ve spolupráci s výzkumníky ve vinohradu zkouší různé druhy odrůd. Je tady asi sto odrůd, ale ne všechny rodí. Kolem padesáti je jich k vidění i na naučné stezce.

A jak se vlastně burčák dělá? Mošt se zakvasí a ve sklepě při teplotě 12 až 15 stupňů Celsia fermentuje. Nejlepší je tak třetí den, kdy je teplý a má charakteristický šum.

"Burčák by měl být ne až moc sladký, měl by být pikantní, kořenitý, neměl by mít už tu nahnědlou oxidační barvu, to by mohlo naznačovat, že nápoj může pocházet z něčeho jiného než z hroznů," vysvětluje Lampíř. Podle stadia prokvašení rozlišují vinaři burčák sladký, ve varu, po zlomení, mydliňák a pak už je z něj mladé víno.

Podvodníci burčák vyrábí z jablek

Kvalita souvisí i s cenou, na Sádku, kde loni vyprodukovali na 6 000 litrů burčáku, letos prodávají dvoulitrovku za 120 korun. "Pokud někdo nabízí burčák pod padesát korun za litr, tak to nepokryje ani výrobní náklady a naznačuje to mnohé o původu a kvalitě," dodává Lampíř.

V Čechách, na Moravě i na Slovensku je, podobně jako v Rakousku, burčák velmi oblíbený. Ale například ve Francii se téměř nekonzumuje a čekají tam spíš až na mladá "martinská" vína.

Zatímco narezlá barva není u burčáku příliš dobrým znakem, naopak nevadí usazenina na dně lahve - jsou to obvykle zbytky slupek hroznů. Burčák má mírný obsah alkoholu, od jednoho do šesti procent, a díky vysokému podílu vitaminů skupiny B a mnoha dalších látek je skutečně vitaminovou bombou.

Poctivý vinař si prý nedovolí vyrábět burčák z ničeho jiného než z hroznů, ale dá se údajně dělat i z jablek. "Dneska jsou kontroly takové, že rozbory určí i původ vína, ošizení se pozná hned a pokuty jsou podle zákona o potravinách až půlmilionové, ale mnohým pochybným prodejcům, kteří nabízejí u silnic, to zřejmě nevadí," říká Lampíř.

Vinohrady na Sádku čeká na jaře zřejmě poslední etapa výsadby. "Chystám se vysadit tři hektary, držím právo na opětovnou výsadbu, podle nařízení EU se u nás smí víno vysazovat jen do roku 2013," vysvětluje Lubomír Lampíř nejbližší plány.