Umělec dílo dokončuje v lomu poblíž Dolního Města nedaleko Světlé nad Sázavou. Odhaleno bude 27. dubna u příležitosti výročí 130 let od úmrtí slavného českého spisovatele.
"Bude to jemu jako pocta. Taky to má vztah k Josephu Hellerovi, autoru knihy Hlava XXII. Ten má výročí narození 1. května," uvedl Dvořák.
Právě podle protiválečného románu amerického spisovatele ponese monument název. Literární kritici prý Hellera po vydání románu upozornili, že se dostal blízko ke Švejkovi. V pokračování Hlavy XXII, románu Zavíráme, nechal Heller svého hrdinu se Švejkem debatovat.
Žulová socha bude vysoká 2,65 metru, vážit bude zhruba 18 tun. Haškův portrét bude "otevřen". "Segment levého oka a pravého temene bude položen na louce. Tím se otevře deset ploch, na nichž bude napsán citát v češtině, němčině, maďarštině, polštině, ruštině, angličtině, čínštině, esperantu, arabštině a hebrejštině," popsal umělec.
"Pokud za pár tisíc let zanikne čeština, zanecháme stopu. Kam se hrabe Rosettská deska," smál se Dvořák v narážce na známou desku s nápisy ve třech jazycích pocházejících ze druhého století před Kristem.
"V Čechách jsou smírčí kameny. Tohle je taková smírčí hlava. Česká myšlenka je přeložena do světových jazyků, které jsou ideologicky i nábožensky protikladné. A když se hlava uzavře, myšlenka zůstane uvnitř v hlavě," objasnil význam monumentu Richard Hašek, vnuk autora Dobrého vojáka Švejka.
Právě Richard Hašek byl předlohou pro Dvořákovo dílo. "Zkoušel jsem to dělat podle Jaroslava, ale zjistil jsem, že byl hodně proměnlivý. Tak jsem si jako předlohu vybral jeho vnuka Richarda," přiznal Radomír Dvořák.
"Nevim, jak se cítí podobizna, ale já se cítím normálně. Socha je trochu zmoklá, když jsem to nedávno fotil z boku, vypadalo to, že mi kape z nosu," usmíval se před monumentem Hašek.
Na myšlenku vytesat velký monument přišel Radomír Dvořák už před deseti lety. Tehdy byl v Egyptě, ve faraonských lomech v Asuánu. "Tam jsem si uvědomil, že žula je úžasný materiál, a když Egypťani, kteří ještě neznali ocel, byli schopni těmi divnými nástroji z mědi a bronzu dělat úžasné žulové věci, my dnes s tou technologií bychom mohli taky," říká brodský sochař.
Záruka na dílo? Deset tisíc let
Počítá s tím, že jeho výtvor přežije tisíce let. Dokonce na něj dává záruku deset tisíc let, na písmo polovinu. "Ale po této době nebudou jakékoliv připomínky brané v potaz," směje se.
Socha bude umístěna na louce nedaleko Dolního Města u křižovatky na Lipnici. Je to až několikáté vytipované místo, na němž se nakonec sochu podaří umístit. Dvořák původně uvažoval třeba i o tom, že Haška postaví na okraji parku ve Světlé nad Sázavou.
"Mělo to být kdekoliv na trase mezi Světlou a Lipnicí, kudy přišel Jaroslav Hašek v doprovodu Jaroslava Panušky na Lipnici, což bylo v srpnu 1921," vysvětluje Dvořák.
Z této cesty pochází i Haškova památná věta "natoč mi dobrou míru." Spisovatel si totiž šel v Praze natočit pivo, potkal svého kamaráda Panušku a spontánně se k němu přidal, když jel na Lipnici. Protože vlak už odjížděl, džbánek nechal u výčepu v hospodě.
I jejich společná cesta na Lipnici byla plná dobrodružství. Dojeli vlakem do Světlé nad Sázavou a dál šli pěšky. "Což byl docela výkon, protože je cestou spousta hospod a oni si v každé dali pivo a malý rum," vyprávěl Radomír Dvořák.
Jaroslav Hašek a Lipnice přirostli k srdci i brodskému sochaři. Okolo Lipnice už vytesal několik soch, Haškovu tematiku si vybírá často. Jak říká, dal se do jeho služeb.
"Haška považuju za génia loci v tom dobrém slova smyslu. Je to anděl místa, jedna z mála světových osobností, které máme. Zaplať pánbůh na něj kašle stát, protože kam stát vkročí, tam sedm set let tráva neroste," dodává.
