Ceny ankety Horác se udílely již po třiadvacáté. Hlasovat mohli pouze ti diváci, kteří zhlédli v průběhu sezóny alespoň dvě odlišné inscenace, zařazené do současného anketního ročníku.
„V tomto provedení, kdy si jen mezi sebou předáváme ceny, jde spíše o interní záležitost. V příštím ročníku bychom ale rádi přišli se změnou a celou akci pojali po svém. Pravděpodobně předávání cen spojíme i s jinou akcí, která bude pro veřejnost lákavější podívanou,“ nastiňuje mluvčí divadla Mirka Kvíčalová.
V kategorii za nejzdařilejší inscenaci sklidila velké ovace a umístila se na první příčce hra Někdo to rád horké v režii Kateřiny Duškové. Tato hra, z dílny kostýmní výtvarnice Kristiny Matre Křížové a scénografa Pavla Kocycha, získala prvenství i v kategorii Nejhezčí výpravy sezóny.
Vyhlášení kategorie Mladý talent se chopil herec František Mitáš, který všechny šokoval zjištěním, že za deset let svého působení v divadle prožil v různých inscenacích 268 fingovaných smrtí. Za talent a současně i za nejoblíbenější herečku byla zvolena Vladimíra Čapková. V kategorii herec se divákům nejvíce zamlouval Petr Soumar.
Ondráčková si cenu doslova vykřičela. Vydala 85 decibelů
Držitelkou titulu Smolné Horákyně, které se uděluje za faux pas při představení, je letos Anna Bazgerová. Herečka nepřišla na představení, ve kterém sama účinkovala. Byla totiž přesvědčena o tom, že se hraje až o dvě hodiny později.
„Smolná Horákyně je jen pro odlehčení. Aby člen souboru cenu získal, musí se něčím opravdu netradičním vepsat do divadelní historie. Povětšinou jde o úsměvné průšvihy a prohřešky,“ líčí Kvíčalová.
Nejvíce neplatných hlasů, a tedy výhercem Horáce roztržitých se stal Matyáš Procházka. Nejhlasitější zvolání na jevišti, výkřik o síle 85 decibelů, má na svědomí Marta Dřímal Ondráčková. Milan Šindelář odehrál na 176 představení, právem byl tedy označen za Železného Horáce.
Do anketní soutěže se zapojilo 1 170 diváků, kteří tak ve všech uváděných kategoriích podpořili svého favorita. Na udílení se však přišlo podívat jen na 80 diváků. Většinou šlo o zaměstnance divadla či opravdu skalní fanoušky.
„Organizaci předávání cen jsme zdědili po bývalém vedení Horáckého divadla. Slavnostní večer byl už situován na Malou scénu, což byl jeden z důvodů, proč se nás sešel jen tak malý počet. Více diváků už by se tam nevměstnalo,“ dodává Kvíčalová.
