Střední školy zaznamenaly zřejmě nejnižší počet patnáctiletých zájemců o studium za poslední roky. Ty učební tak mají šéfové škol problém zaplnit. Velký počet škol čeká druhé kolo přijímacích zkoušek, protože v tom prvním třídy nenaplnily.
Vyšší odborná a střední průmyslová škola ve Žďáru nad Sázavou, jež nabízí ucelenou sestavu technických a ekonomických oborů, stále hledá adepty.
Reforma na VysočiněOd července se stane z osmnácti středních škol osm vzdělávacích zařízení. Podle krajské radní Jany Fialové bude v nadcházejícím roce chybět v lavicích přibližně tisíc patnáctiletých studentů. To je jeden z důvodů, proč se ke slučování přistoupilo. S tím, že dojde k výraznému snížení počtu středoškoláků, kraj počítal už v roce 2008 a měl projekt slučování připravený. "Tehdy neprošel. Nyní se k tomu přistoupilo i proto, že školy už vidí, že mají problémy se zaplněností tříd," řekla radní Fialová. |
"Volná místa máme. Budeme proto vyhlašovat druhé kolo na čtyři obory, a to strojírenství, ekonomika a podnikání, technické zařízení budov a technické lyceum. V prvním jmenovaném máme maximálně pět volných míst a na ostatní osm," uvedla asistentka ředitele Klára Laciná.
"Letos je hodně vidět, že je o dost méně dětí, které mají jít do prvního ročníku střední školy. Loni jsme totiž měli pouze pět volných míst na jediný obor," dodala Laciná.
Rapidní propad učebních oborů
Jihlavská střední škola stavební zase zaznamenala takřka nulový zájem o učební obory.
"V oblasti učebních oborů dochází bohužel k propadu. Máme dojem, že ve srovnání s loňskem je to opravdu výrazný rozdíl. Třeba na obor tesař, elektrikář, pokrývač či klempíř se nám děti příliš nehlásí. Kromě demografického poklesu se na tom zřejmě odrazila i neblahá situace ve stavebnictví. Zájem se tak přesouvá na jiné obory," vysvětlil šéf školy Pavel Toman.
Na vině však může být také dnešní obrovská nabídka maturitních oborů a právě nízký počet patnáctiletých. "Dnes si i žáci, kteří pro to nemají předpoklady, dávají přihlášky na maturitní obory a pak zbývá velmi málo zájemců o učební," podotkl šéf stavební školy.
Podle něj je situace o to žalostnější, že řemesla jako zedník, tesař, pokrývač a klempíř učí tato škola jako jediná v okrese.
I přesto k prvnímu kolu "přijímaček" přišli pouze tři klempíři a na všechny učební obory zájemce hledají.
"Nevíme, kdo tu práci bude vykonávat, spolupracujeme třeba i s Cechem klempířů, pokrývačů a tesařů a odsud už starší odborníci odcházejí a cítí, že nemají nástupce," připomíná Toman.
"Měli jsme 96 zájemců o studium na stavební průmyslovce. Podle našich zkušeností se to nakonec tak vytříbí, že nám z toho zůstane asi polovina, takže počítáme zhruba s padesáti žáky," dodal.
Chlapci dávají přednost technice
Podobnou situaci jako v Jihlavě hlásí i Třebíč. "Je trend hlásit se do maturitních oborů, čili v učebních oborech nemáme naplněno, budeme pro ně vyhlašovat druhé kolo přijímaček. Studijní obory máme plné, ale ještě není vše uzavřené, probíhá odvolací řízení," potvrzuje zástupkyně ředitelky Hotelové školy v Třebíči Marie Bendová
Podle ní je propad učebních oborů čím dál tím viditelnější. A ve službách studuje stále méně chlapců, protože často dávají přednost technickým oborům.
"Doufáme, že nebude potřeba nějaké obory rušit. Snažíme se reagovat na úbytek žáků, a proto tu máme poprvé první ročník nového oboru s názvem grafik. O ten je velký zájem," vysvětlila Bendová.
A co na letošní středoškolskou situaci říkají odborníci?
"Teď se projevuje, co jsme dopředu říkali, děti zkrátka nejsou. Demografická křivka je neúprosná. Chybí tisíc dětí, adeptů na studium prvního ročníku střední školy," vysvětluje radní pro školství, mládež a sport Jana Fialová.
I ona potvrzuje, že je dnes trend mít maturitu a o učební obory není zájem. "Všichni chtějí mít maturitu. Ale je potřeba, aby i rodiče pochopili, že to není záruka zaměstnání. Na řemeslo se kouká, že není in, ale i z hlediska firem v kraji zajistí odborné vzdělání dětem uplatnění," říká radní pro školství Fialová.
Další, kde hlásí volná místa, je také jihlavská Střední škola veřejnoprávní a Vyšší odborná škola bezpečnosti silniční dopravy.
"Počet zájemců nám klesl asi o deset procent. Určitě je to dané demografickou křivkou i tím, že jsme letos uvedli průměr, který žák musí mít. To aby se předešlo tomu, že ztratí rok a pak to nezvládá," nastínil ředitel školy Dušan Hasoň.
Ne všechny školy jsou na tom však špatně. Třeba Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotní v Havlíčkově Brodě si na nízký počet adeptů nestěžuje.
"Zájem byl veliký, děti se dostavily, teď čekáme, jak to dopadne. Rodiče mají deset dní na odevzdání zápisového listu, který potvrzuje, že tu dítě bude studovat. Pokud všechno dobře půjde, tak bychom mohli obory hned po prvním kole naplnit," říká zástupkyně ředitelky Eva Křišíková.
Na některých oborech přitom čítají dokonce i dvacet volných míst. Taková je situace na Střední škole ekonomiky a cestovního ruchu v Jihlavě. Zde některým vadí školné.
"Je málo patnáctiletých a ti si tak můžou více vybírat. A rodiče většinou preferují instituci bez školného. V prvním kole máme nabraný poloviční počet žáků než třeba před třemi lety," pravil ředitel školy Ladislav Vítek. Přihlásit se sem můžete na jakýkoli obor, všude ještě studenty přivítají.
Už loni v oblasti středoškolského vyučování na Vysočině došlo k velké změně. Hejtmanství definitivně rozhodlo, že se letos od 1. července sloučí osmnáct středních škol do osmi vzdělávacích center - i kvůli úspoře peněz. Strategii schválili zastupitelé kraje loni.
Opatření se týká Jihlavy, Třebíče, Žďáru nad Sázavou, Chotěboře, Pacova, Velkého Meziříčí, Pelhřimova a Chotěboře. Stávajících studentů se novinka nedotkne, svůj obor dokončí. Oborová pestrost má na vysočinských středních školách zůstat zachována.
