Koně nesmí vyplašit ani dron, jinak jde kaskadérovi o život

  • 2
Krom řinčení mečů si koně musí při filmování přivyknout i na přítomnost dronu, pomocí kterého se pořizují záběry ze vzduchu. Kvůli bezpečnosti je zapotřebí, aby kůň zůstal klidný a reagoval pouze na povely kaskadéra. A právě tomu se učí na Farmě Rybníček u Pelhřimova.

Tady pracují s koňmi, kteří budou účinkovat ve filmech české i zahraniční produkce. Výcvik má na starosti horsemaster Václav Plánka, zajišťující jezdeckou přípravu herců. A do výcviku se zapojují také zbrojíř Pavel Plch s kaskadérem Filipem Kadlecem.

Trénink je rozfázován hned do několika kroků. Nejdůležitějším bodem však zůstává to, aby si kůň zvykl na hluk, který dron vydává.

„Nejprve koně vodíme jen za uzdu a dron nad námi přelétává v různých vzdálenostech. Následuje fáze, kdy sedíme v sedle a kůň i přes přítomnost dronu musí reagovat na povely a zůstat klidný,“ popisuje náročnost výcviku Plánka. Poslední část už potom kůň absolvuje s plnou zátěží. Tedy s kaskadérem v brnění a štítem v ruce.

Jakákoliv práce se zvířaty vyžaduje především trpělivost a ani v tomto případě tomu není jinak. „Můžete mít harmonogram natáčení sebepropracovanější, ale jakmile se kůň sekne, nic a nikdo s ním nepohne. Musíte sledovat jeho rozpoložení a přizpůsobit se mu,“ potvrzuje Kadlec, který se o úskalích kaskadérské profese přesvědčil na vlastní kůži.

Při natáčení filmu Sněhurka a lovec měl podle scénáře spadnout z koně. Dostal se však do neplánované situace, kdy se koně ostatních jezdců splašili a zhruba dvacet jich přes něj přeběhlo. „Naštěstí jsem z toho vyvázl jen s prasklým stehenním svalem. To kolega dopadl hůř, měl prasklou lebku a krevní výron v mozku,“ dodává.

Podle slov zkušených kaskadérů je nezbytností důvěra mezi koněm a člověkem. Jak shodně uvádějí, pokud se kůň při natáčení, byť jen lehce zraní, trvá dlouho, než vám dokáže odpustit. A ještě déle, než začne opět důvěřovat.