"Už jsou ekologičtější auta. Dají se pěstovat třeba i rajčata nebo okurky," říkali zahrádkáři z Velkého Meziříčí. Zahrádkářská kolonie a uprostřed ní místo řeky tečou nekonečné kolony aut. Tak vypadá odpočinek lidí z okolí Velkého Meziříčí.
Eva Šamšulová se stará o dvě zahrádky v dané oblasti. "Lidi tu mají pěkný výpěstky. Pěstujeme tu například červenou řepu a ve skleníku máme rajčata nebo okurky," vypráví šestašedesátiletá žena z Velkého Meziříčí.
"Není dobré mít zahrádku u dálnice. Lidi se sice pobaví nebo něco pěstují, ale v tom hluku si neodpočinou. Lepší je mít chatu v lesích, kde je ticho. Tam si člověk posedí a je tam fajn," poznamenala Šamšulová.
U dálnice D1 na Vysočině má řada lidí i své zahrádky.
Zahrádku má u D1 pět let a podle ní se množství aut za poslední roky moc nezměnilo. I s hlukem je to pořád stejné. Postavení protihlukové stěny toho prý také moc neudělalo.
Eva Šamšulová také poukázala na to, že si lidé nedaleko od dálnice staví nové rodinné domy.
Už třicet let u dálnice bydlí Studenovi. Martinovi Studenému hluk nevadí. "Dobře se mi tu žije. Auta mě neruší. Vlastně to vůbec neřeším," přiznává muž, který bydlí několik set metrů od dálnice ve vesničce Lhotka.
Místní obyvatelé si už na hluk zvykli. Cizinci, kteří do vesnice přijíždějí, na hluk nadávají. Jeho intenzita závisí na tom, z jaké strany fouká vítr.
Příbuzná Martina Studeného, paní Marie, naopak říká, že se u dálnice nedá žít, protože na cestách postupem času přibylo hodně kamionů. Dálnici nazvala "rambajsem".
Podle Martina Studeného by však protihluková stěna absolutně nepomohla. "Je to všude na nic, stejně jsou přes to auta slyšet. Ani v Měříně to nefunguje," uvedl muž.
