Na některých rozcestích musí turisté raději ověřovat směr v podrobných mapách.

Na některých rozcestích musí turisté raději ověřovat směr v podrobných mapách. | foto: Jiří Bárta, 5plus2.cz

Turisté jdou po historické zemské hranici. Urazí celkem 393 kilometrů

  • 11
Projít celou historickou hranici Čech a Moravy plánoval Jan Kostelka už dávno. Nakonec si pochod z Králického Sněžníku až k trojmezí na jihu republiky u Slavonic nadělil k sedmdesátinám. Se dvěma kamarády z Brna se v sobotu vydal na cestu, o víkendu náročný pochod završí.

„Ani netuším, jestli už někdo takový pochod před námi vůbec šel. Oficiálně o nikom nevíme,“ říká Jan Kostelka. „Jeden můj kamarád měl v mládí představu, že s partou obejde a objede celou Moravu - pěšky, na kole, na lodi a na běžkách. Nikdy se jim to nepovedlo,“ dodává.

Stavař z Brna si vybral pouze část z ambiciózního kamarádova plánu a vydal se podél staré zemské hranice, která s různými úpravami platila od středověku až do roku 1948.

„Po částech jsem si celou hranici prošel, ale nikdy ne naráz. Proto jsme si dali za cíl ujít celou trasu za osm dní, aby to byl i hodnotný sportovní výkon. Třicet kilometrů denně by bylo málo,“ vypráví vitální chlapík, který má na kontě dvě stě dálkových pochodů.

V průměru musí na cestě k cíli překonat kolem padesáti kilometrů denně. Osm dní po sobě.

Skupina jde do kilometru a půl od hranice, kopřivám se vyhýbá

Celou „štreku“ absolvuje vůdce expedice s Pavlem Hankerem a Radovanem Šomplákem. Další kamarádi se přidávají na jednotlivé etapy podle svých možností. Na závěr bude výprava možná osmičlenná.

V závěru se zřejmě připojí i Petr Jirásek mladší z Havlíčkova Brodu, který celou trasu navrhl. Trio vytrvalců šlapalo podle jeho podrobných nákresů. „Už jsme těsně za půlkou,“ hlásili v úterý večer u Milov na Žďársku, když se ke skupince před koncem čtvrté etapy připojil reportér MF DNES.

„Snažíme se hranici co nejvíc kopírovat, máme podrobné mapy. Držíme se zhruba do vzdálenosti jednoho a půl kilometru od ní,“ vysvětloval nejmladší ze sestavy Radovan Šomplák. Pochopitelně se nebrodí vodou a kopřivami, ale jdou nejbližší schůdnou cestou.

Historická hranice jde zjednodušeně popsat jako hlavní evropské rozvodí Labe - Dunaj, tedy Severní a Černé moře. „Moc si to užíváme, jdeme samými krásnými místy. Buď podél řek, nebo po rozvodí, odkud jsou nádherné výhledy,“ poukazuje Kostelka.

Hraničních kamenů ubývá, některé se dokonce kradou

Část úterní a středeční etapy, které by šly souhrnně nazvat jako „To nejlepší ze Žďárských vrchů“, šlapali turisté proti proudu Svratky, odpoledne se přes Čtyři palice, Karlštejn, město Svratku, Devět skal a Žákovu horu dostali k Sázavě, trasu ukončili podle plánu v Hamrech.

Kudy vede trasa

1. etapa – sobota 13. 6.

Chata Návrší – Štíty

Délka: 52 km

2. etapa – neděle 14. 6.

Štíty – Svitavy

Délka: 52 km

3. etapa – pondělí 15. 6.

Svitavy – Olešnice

Délka: 50 km

4. etapa – úterý 16. 6.

Olešnice – Milovy

Délka: 42 km

5. etapa – středa 17. 6.

Milovy – Hamry nad Sázavou

Délka: 43 km

6. etapa – čtvrtek 18. 6.

Hamry nad Sázavou – Jihlava

varianta Polná: 50 km

varianta Jamné: 42 km

7. etapa – pátek 19. 6.

Jihlava – Počátky

Délka: 43 km

8. etapa – sobota 20. 6.

Počátky – rakouská hranice

Délka: 54 km

„U Žďáru nad Sázavou jsme hledali historický hraniční kámen a pak jsme se vyfotili také u nového sousoší se lvem a orlicí,“ hlásil k večeru Kostelka. Turisty oblíbené dílo Michala Olšiaka u Pilské nádrže leží asi jen sto metrů od skutečné historické hranice.

Právě hraniční kameny patří mezi největší zajímavosti na trase. Němých svědků starých časů už není mnoho. „U Svitav jsme narazili na jeden datovaný k roku 1754,“ říká Pavel Hanker. „V té oblasti někdo ukradl před sedmi lety asi šest kamenů,“ nechápe. Na místo už se vrátily jen jejich kopie. Turisté naopak oceňují snahu okrašlovacích spolků, které o mezníky pečují.

Podle Kostelky mají lidé hranici pořád v paměti a vnímají ji. „V Červené Vodě jsme narazili na penzion Na Zemské hranici, tam jsme byli jako doma,“ usmívá se. 

Někde se historie propsala do názvů. Například Milovy, Křižánky i Svratka mají své místní části nazvané právě podle té či oné strany hranice, na které se nachází. Obě země tady od nepaměti dělí řeka Svratka.

Účastníci expedice po cestě budí i v malém počtu pozornost. Na sobě mají bílá trička s nápisem Zemská hranice 2015, která jim nechal udělat sponzor. „Když lidé vidí trička, tak se vyptávají a někteří se chtějí i fotit,“ líčí šéf expedice.

Důležitější než počet kilometrů v nohách je počasí

Ani dobře naplánovaný pochod se však neobejde bez potíží. „Třetí etapu jsme skončili ve 23.40, několik kilometrů jsme si totiž zašli,“ vzpomíná nerad Šomplák. A v neděli je zase pořádně prohnala bouřka s kroupami, která je zastihla u Svitav. V botách měli načvachtáno.

„Počasí je důležitější než počet kilometrů v nohách,“ tvrdí Šomplák. I proto se hodí podpůrný tým složený z partnerek, které je obvykle čekají na konci trasy.

Ve čtvrtek se účastníci pochodu vydají na cestu z Hamrů nad Sázavou do Jihlavy, v pátek se dostanou do Počátek.

Dohromady ujdou nadšenci po zemské hranici asi 393 km. I když... „Poslední etapu si asi zkrátíme, hranice tam hrozně kličkuje. Skončíme u hraničního kamene na trojmezí mezi Čechami, Moravou a Rakouskem, kde by nás ještě před třiceti roky zastřelili, pokud bychom se tam vůbec dostali,“ poukazuje Kostelka.

Odtud se vydají do nedaleké Maříže a v neděli plánují děkovnou mši svatou v malebném kostele v Lidéřovicích u Dačic.