Všude jsem nejstarší, říká a směje se při tom. Energická třebíčská penzistka i ve svém věku stále cestuje po světě, natáčí cestopisy, přednáší, píše básně a skládá písně a donedávna byla také pro jiné seniory učitelkou tance.
„Je to zvláštní, ale jsem teď nejšťastnější, co jsem kdy v životě byla. Prostě na svůj věk doslova zapomínám a každá z mých cest mě opravdu omlazuje. Těch zážitků! Ale nejkrásnější je to u nás,“ říká Mrvková.
Předloni byla v Turecku, loni a letos v Alpách, teď se chystá na měsíc na Srí Lanku. „Fascinují mě pouště a sopky,“ přiznává.
Při stoupání na pouštní dunu loni v Maroku její o dvacet let mladší kolega v půli svahu rezignoval, že dál nejde, a lehl si na zem. „Já ho překročila a šla dál. Nato on vstal a řekl: To si nemůžu nechat líbit,“ směje se Mrvková.
Rodačka z Ledče nad Sázavou procestovala 45 zemí. K cestování ji dovedl tatínek, učitel z vesnické jednotřídky, který ji brával na školní výlety, většinou do Krkonoš. Zůstalo to v ní: vedla turisty ve Staré Říši, pak v Třebíči.
Týdeník 5plus2Každý pátek zdarma  Čtení o zajímavých lidech, historických událostech, nevšedních akcích z celého Kraje Vysočina. |
Z cest tvoří filmy, ty pak pouští například v domovech důchodců. Průvodní slovo se učí nazpaměť. „Nerada něco před lidmi čtu z papíru, mám ráda kontakt z očí do očí. Ale pomáhám si tahákem,“ přiznává cestovatelka.
Pečuje o zahradu se 130 keři růží, generačním kolegům při výšlapech do přírody hraje na kytaru vlastní písničky. „Učila jsem je i tancovat, čardáš, tango, foxtrot. Při mých oblíbených country tancích jsem si nedávno zlomila ruku,“ ukazuje se smíchem na zápěstí.
Každoročně jezdí na Mostecko, kde její zeť pořádá indiánské tábory. Herec Václav Vydra tam představuje kavaleristu Custera, Miluška Mrvková - jak jinak - indiánskou babičku.
A její další plány? Podívat se na Sibiř.
