Velká vlna odporu se šíří proti zvažované stavbě přehrady s pracovním názvem Čučice. Mohla by vzniknout na řece Oslavě. Podle vodohospodářů najde využití jako zásobárna pitné vody pro Třebíčsko nebo chladicí vody pro Jadernou elektrárnu Dukovany. Do července bude hotová technicko-ekonomická studie, která má případnou stavbu vodního díla odborně zdůvodnit.
Jenže před několika dny spontánně vznikla petice s názvem Zachraňme údolí Oslavy. Lze ji podepsat na desítkách zveřejněných míst od Třebíče po Brno.
Na podporu „Oslavky“, ráje trampů i přírodovědců, se už solidárně přidávají i lidé z jiných koutů republiky, například trampové z Brd. První navrácené podpisové archy už mají v součtu přes 1 200 podpisů a ohlas roste.
„O plánování výstavby Vodního díla Čučice v tuto chvíli nelze hovořit. Technicko-ekonomická studie má po odborné stránce posoudit zásadní aspekty možné budoucí výstavby. Studie tak představuje prvotní ověření, zda je, či není příprava vodního díla v dané lokalitě vůbec reálná,“ snaží se uklidňovat stále víc rozjitřenou situaci mluvčí Povodní Moravy (PMO) Petr Chmelař.
Uvádí, že o tom, zda se bude stavět, nebo ne, nerozhodne jeho podnik, ale politici na základě odborných argumentů, o nichž se povedou diskuse i s veřejností.
„Nechal jsem na Oslavě kus dětství,“ říká Láďa Kerndl
„Nevěříme, že zůstane jen u jakési studie, stavět přehradu v těchto místech je barbarství. Lze hledat jiná řešení problému,“ ohrazují se odpůrci. Mezi nimi jsou lidé z vesnic a měst v okolí, stejně jako známé tváře, které na Oslavce strávily kus života. Například Roman Horký ze skupiny Kamelot nebo zpěvák Laďa Kerndl.
„Nechal jsem na Oslavce kus dětství a mládí. Chápu argumenty vodohospodářů. Přesto je velmi potřeba zvážit, zda tak nádherný kout zaplavovat,“ říká známý zpěvák.
Je hrdý na fakt, že byl zakladatelem a dodnes je šerifem Henklsem trampské osady Tomahawk právě u řeky Oslavy.
Roman Horký je v petičním výboru. Upozorňuje, že už se k němu dostala neoficiální informace „z vyšších míst“, že stavět by se mohlo do deseti let. To Petr Chmelař z PMO odmítl komentovat.
Horký má prý dále k dispozici vyjádření odborníka, který byl u toho, když se v 60. letech dělal geologický průzkum oblasti. „Zjistilo se, že přes údolí vede tektonický zlom. Jakmile by se zaplavilo vodou, mizela by ve zlomu. Stavební opatření by byla obrovsky nákladná,“ přetlumočil. Podle mluvčího PMO bude součástí studie i geologický rozbor.
Dukovanská elektrárna má kvalitní vody dostatek
Mluvčí Jaderné elektrárny Dukovany Jiří Bezděk říká, že společnost ČEZ nedávno nechala zpracovat studii, týkala se množství a čistoty vody v řece Jihlavě, tedy v Dalešické přehradě, zásobárně chladicí vody pro Dukovany. „A zjistili jsme, že je jí dostatek v požadované kvalitě,“ uvádí Bezděk.
V případě výstavby pátého bloku by tento nahradil stávající čtyři. „To znamená, že voda pro chlazení by stačila. Jistě, bylo by fajn mít jakousi pojistku ještě na řece Oslavě v podobě přehrady Čučice, ale není to nezbytně nutné,“ upřesnil.
Starosta Oslavan a zmocněnec petičního výboru Vít Aldorf je v tamním vodárenském svazku. Podle něj lze meandry řeky Oslavy využít k jinému technickému řešení než ke stavbě přehrady.
„Meandry a údolní nivy přímo vybízejí k budování mokřadů. Tedy k využití povrchových vod k vodárenským účelům prostřednictvím infiltrace těchto povrchových vod. Danou technologii jsme například nyní dokončili v rámci našeho vodárenského svazku na Ivančicku a zásobujeme jí celý region,“ vysvětlil.
Zvažovaná přehrada by zatopila údolí Oslavy u Čučic a Senorad.
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
