V okolí Brzkova a Horní Věžnice na pomezí Jihlavska a Havlíčkobrodska by mohl vzniknout největší důl na jaderné palivo v Evropské unii. Vláda totiž připravuje těžbu ložiska, které skrývá asi 3 100 tun uranu. To je podle odhadů palivo pro jaderné elektrárny v Dukovanech a Temelíně zhruba na pět let.
"Je čas dělat postupné kroky k otevření dolu v Brzkově," uvedl ředitel státního podniku DIAMO Tomáš Rychtařík.
Jenže vláda v brzké době o takovém kroku nerozhodne. "Pokračování těžby v této lokalitě je momentálně daleko a ekonomické rozhodnutí čeká až příští politickou reprezentaci někdy v roce 2018. Jsem však pevně přesvědčen o tom, že je potřeba mít zpracované projekty, i kdybychom pak neměli těžit. Je to lepší, než kdybychom neměli žádný scénář," prohlásil ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek (ČSSD).
Brzkov zajistí pracovní místa v Dolní Rožínce
Podle něj se těžba při současných cenách uranové rudy nevyplatí. Za posledních pět let klesla zhruba pětinásobně. "Podle předpokladů, které jsou založené na rozvoji jaderné energetiky v Asii, by však po roce 2020 měla být poptávka vyšší. Ovšem záleží, jaká bude i nabídka," podotkl Mládek.
Uranový důl Brzkovhloubka šachty: 300 m / 5 pater - v letech 1981-83 vyhloubena do 150 m - 3. patro - v letech 1987-88 prohloubena do 300 m - 5. patro vydobyto uranové rudy: 65,3 tuny v roce 1990 převeden do mokré konzervace (zatopen), ústí překryto betonovým poklopem |
"Rozhodnutí o otevření nového uranového dolu by znamenalo citelné dopady do veřejných rozpočtů," tvrdí však Eduard Sequens z ekologického sdružení Calla.
Podle něj si nemalé prostředky vyžádá nejen samotné obnovení více než dvacet let uzavřeného dolu, který je v současné chvíli zaplaven, ale také investice do rekonstrukce odkaliště v Dolní Rožínce na Žďársku, kam by se případně vytěžená ruda vozila na zpracování.
Pro podnik DIAMO je však důl v Brzkově jednou z klíčových záležitostí pro jeho další budoucnost v Dolní Rožínce, kde by těžba uranu měla skončit v roce 2017. Dalšími důležitými pilíři jsou práce na průzkumech a stavbě dočasného i trvalého úložiště jaderného odpadu v lokalitě Kraví Hora a stavba podzemního zásobníku plynu.
"Vše by zaručovalo zachování zaměstnanosti v lokalitě v plném rozsahu," tvrdí Rychtařík. Momentálně v Dolní Rožínce pracuje více než tisíc lidí.
Ministerstvo pro místní rozvoj s dolem počítá
V současné chvíli je na znovuotevření brzkovského ložiska zpracovaná studie proveditelnosti, kterou bude vláda schvalovat v průběhu října.
Jak dnes vypadá Brzkov |
Nedávno však ministerstvo pro místní rozvoj aktualizovalo svůj dokument zvaný "Politika místního rozvoje". Ten už se vznikem dolu počítá. K jeho současnému znění se dotčené obce, starostové, občané i Kraj Vysočina mohou vyjádřit do 8. září.
"Naše stanovisko bude určitě negativní. S těžbou uranu nemáme dobré zkušenosti. Když zde důl fungoval, ztrácela se spodní voda," tvrdí starosta Brzkova Petr Pometlo.
Proti obnovení těžby protestuje i většina lidí z obce. Na konci června místní spolek "Naše budoucnost bez uranu" rozjel podpisovou akci "Ne uranu na Vysočině". Archy jsou rozmístěny ve vesnicích v okolí Brzkova a lidé je budou moci podepsat do konce prázdnin, poté je chce spolek odevzdat vládě. Momentálně na nich je přes 500 podpisů.
Obec odmítla Australany, od té doby trvá na svém
"Pamatuji si dobu, kdy se v Brzkově uran těžil. Vím, že těžba přináší hluk, radioaktivní prach a naruší ráz krajiny," tvrdí Marie Vencová, která je jednou z iniciátorek podpisové akce.
Té se navíc nelíbí ani fakt, že důl bude v těsné blízkosti míst, kde žijí lidé. "V platném územním plánu máme směrem k plánované těžbě zónu pro bydlení. A kdo by si postavil dům kilometr od dolu, když se pak bude dívat na haldy vytěžené hlušiny." Negativa podle ní nevyváží ani případná pracovní místa pro místní lidi, kterých by podle ní nebylo mnoho.
O návratu horníků do podzemních chodeb u Brzkova se poprvé začalo mluvit už před sedmi lety, kdy chtěla v oblasti zahájit průzkum australská společnost Uran Limited. Podle jeho výsledků měla vyhodnotit, zda by se její záměr vyplatil. "Tenkrát naše zastupitelstvo zaujalo jasné stanovisko, že jakékoliv důlní práce v katastru obce odmítáme, což stále platí," připomněl Pometlo.
Důl v Brzkově fungoval v letech 1981 až 1990. Během této doby se vytěžilo zhruba 65 tun uranu. Poté byl důl zatopen, stavební objekty odstraněny a povrch rekultivován. V současné chvíli v Česku funguje pouze jediný důl pro těžbu uranové rudy - v Dolní Rožínce. Ten v současné době vytěží maximálně 200 tun suroviny ročně. V nejlepších časech to byl zhruba trojnásobek.
Pokud by vláda zavrhla variantu v Brzkově, má v záloze ještě lokalitu v okolí Ralska, kde je zřejmě největší ložisko nejen v Česku, ale i v Evropě.
