V lesoparku Heulos stojí bývalá škola Hitlerjugend. Otevírala se slavnostně na...

V lesoparku Heulos stojí bývalá škola Hitlerjugend. Otevírala se slavnostně na jaře 1944. | foto: Archiv MAFRA

Turistika může být i temná. Vysočina takových míst nabízí hned několik

  • 2
Nejen na hrady a zámky se dají podnikat výlety. Možná budou pro někoho zbývající prázdninové dny časem návštěvy některého z temných míst. A například Vysočina jich má na mapě hned několik.

Popraviště v Třebíči
Dnes jsou v sousedství tohoto kopečku panelové domy, obchvat Třebíče a Základní škola Na Kopcích. Naplno tam proudí život 21. století. Přesto se v Rafaelově ulici dochovaly zděné zbytky čtyřboké šibenice staré stovky let. Na nich bývala dřevěná konstrukce. Poslední poprava se tam konala v roce 1754. Při vykopávkách ve 30. letech minulého století bylo v temném místě nalezeno několik koster popravených. Mezi nimi se nacházela lebka, jejíž čelo bylo proraženo hřebem. Tak se trestaly čarodějnice, aby nemohly po smrti škodit. Třebíč dostala hrdelní právo ve 14. století spolu s dalšími výsadami. Na kopečku se též odsouzencům stínaly hlavy. Na jednom stínacím meči se dochoval katův nápis: „Kdykoli tento meč pozvednu, přeji všem ubohým hříšníkům věčný život. Mí pánové zabraňují zlu, já vykonávám jejich rozsudek.“

Kde kat stínal hlavy v Jihlavě
Někdejší popravčí vrch v Jihlavě bývá dnes cílem vycházek, protože se odtud nabízí pěkný výhled na město. Je tam klidněji než na popravčím místě v Třebíči. Vrch v Jihlavě se vypíná blízko dětského hřiště v lokalitě U Skalky. Dříve se ale lidé tomu kopci vyhýbali. Kat tam kdysi usmrcoval i několik lidí najednou. Třeba v červnu roku 1610 popravil na kopci mečem muže, který zabil sekerou svoji manželku. Ve stejný den sťal kat hlavu jakéhosi pacholka. Ten se na popraviště dostal, protože probodl ze žárlivosti svoje děvče. Kopec se jmenuje Větrník. Lidem z jihlavské radnice se tam před časem podařilo vrátit repliku kříže z roku 1866. Renovace se týkala i soklu, na němž je původní německý text: Bože, zachovej město Jihlavu.

Jiné popravčí místo bylo v Jihlavě v padesátých letech minulého století na dvoře dnešní Vysoké školy polytechnické. Na šibenici tam šli před 65 lety lidé zatčení po babickém procesu. Mimo jiné tři faráři (psali jsme o tom zde).

Devět křížů není jen motorest
Odpočívadlo Devět křížů dobře znají řidiči z dálnice D1. Nedaleko odsud opravdu stojí u lesa vedle silnice devět dřevěných křížů. A to na paměť obětí krvavé svatby z roku 1540. Podle legendy šlo v tomto temném příběhu o lásku, žárlivost, zklamání a krev. Mladík se tehdy zamiloval do krásné dcery sedláka. Dívka mu slíbila věrnost, ale vše se nakonec seběhlo tak, že měla svatbu s jiným. Podlehla prý naléhání příbuzných. Zhrzený milenec to zjistil až ve svatební den. Nechal se ovládnout žárlivostí a spolu s komplicem zúčtovali s dívkou i jejím novomanželem. Zahynuli nejen ženich a nevěsta, ale i pět dalších lidí. Pak muž obrátil zbraň proti svému pomocníkovi a nakonec si sám prohnal hlavu kulí. Tradovalo se, že ostatky svatebčanů spočívají pod devíti kříži. Archeologové ale při svém výzkumu před čtyřmi lety žádné kosti nenašli. To ale nevyvrací pravdivost příběhu.

Lesní hřbitov Němců
Na Vysočině je spousta temných míst spojených s druhou světovou válkou. Jedním z nich je lesní vojenský hřbitov u Pacova. Je tam pohřbeno 284 německých vojáků, kteří nepřežili ve válečném zajetí. Část jich podlehla tyfu, který řádil v zajateckém táboře čítajícím tisíce lidí. Na místě tábora vznikla po jeho zrušení vojenská posádka. Dodnes jsou v lese zbytky vojenských budov i několika bunkrů. Hřbitov se nachází vedle výpadovky z Pacova na Eš v lese po pravé straně. Na jedné z pamětních desek je tam text, že by oběti všech válek měly nabádat k usmíření.

Hitlerova škola
Před 72 lety byla otevřena v Jihlavě jediná škola Adolfa Hitlera na území Čech a Moravy v tehdejším protektorátu. V celé třetí říši jich bylo celkem dvanáct. Ta jihlavská vznikla jako poslední z nich. Stavbu hrádku na vrcholu lesoparku Heulos projektoval berlínský architekt Franz G. Winter. Slavnostně se otevíralo na jaře 1944 za účasti K. H. Franka. Už v lednu toho roku se do školy Hitlerjugend nastěhovali žáci a vychovatelé. Před koncem války utekli. Po válce byl v budově internát učňů. Dnes slouží Policejnímu prezidiu ČR.

Gestapo i StB na magistrátu
Suterén zadní budovy jihlavského magistrátu v Hluboké ulici je z masivních kamenných kvádrů, v oknech jsou mříže z bytelného železa. Jen tyto vnější znaky dnes upomínají, že nenápadné prostory mají za sebou temné etapy. Za válečné okupace tam vyslýchalo gestapo, po osvobození zde zase byly smutně proslulé vyšetřovny Státní bezpečnosti. Budova byla určena pro příbuzný typ využití už od výstavby: 1. října 1932 zde otevřeli policejní ředitelství. Dnes suterén vypadá zcela jinak. Bezpečnost se z budovy odstěhovala v roce 1959. V budově pak sídlil Stavoprojekt. Po roce 1989 vše převzala radnice.

Vězeňský dvůr v Třešti
V květnu 1945 tam Němci popravili 33 místních občanů. Některé z nich udala mladá dívka Herta Kašparová. Třeba školníka Ladislava Mikeše - prý proto, že jí někdo řekl, že Mikeš střílel po německých vojácích, kteří přišli do Třeště. Dalším v řadě popravených byl třicetiletý železničář Ladislav Miksa. Kašparovou pak oběsili, což sledovaly tisíce lidí. Odpor obyvatel města proti nacistické okupaci připomíná v Třešti mimo jiné deska na budově radnice se jmény umučených a samotný vězeňský dvůr.