Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Telč je v UNESCO už 20 let. Turisty z Evropy vystřídali Asijci

  13:42aktualizováno  13:42
Telč si v pondělí s jednodenním předstihem připomněla slavnostním večerem v zámeckých konírnách 20. výročí zápisu na seznam UNESCO. Uplynulou dobu zhodnotili místní patrioti i současné vedení města.

Vstupné na zámku v Telči pro našince mírně podraží. Cizinci pak zaplatí citelně víc. | foto: Petr Lemberk, MAFRA

Zatímco po revoluci a začátkem 90. let Telč doslova okupovali Rakušané, Italové, Holanďané a obyvatelé dalších západoevropských států, v posledních letech je vystřídali Číňané a Tchajwanci.

Před 20 lety Telč vstupovala na prestižní seznam UNESCO. "Byla to doba plná euforie. Mysleli jsme, že za pár let můžeme dohnat západní Evropu. Začínali jsme podnikat s nadšením a turisté tady nakupovali ve velkém. To se v průběhu těch let obrovsky změnilo," tvrdí jeden ze starousedlíků, galerista a majitel jednoho z renesančních domů na náměstí Jan Wimmer.

To byly doby, kdy Němci nevynechali jediný obchůdek...

Jan Wimmer začal v Telči podnikat mezi prvními, když rok po revoluci otevřel vlastní galerii. A jako jeden z mála také v renesančním městě stále podniká.

"Vstup do UNESCO určitě zájem o město zvedl. Rakušané a Němci tehdy začali jezdit a na náměstí nevynechali žádný krámek. Nakupovali a chodili do hospod. Byl ovšem úplně jiný kurz vůči koruně a s příchodem eura se to změnilo. Evropané jezdit postupně přestali a vystřídali je zájezdy Asijců. Ti ale nenakupují, jen fotí. U nás v galerii si koupí dva tři obrazy za rok. I svačiny jim dá cestovka," stěžuje si Wimmer.

Jedním dechem však dodává, že bez prestižní značky by Telč asi byla nyní jen provinčním městem, jakých je většina.

"To, že jsme tehdy byly mezi těmi prvními třemi v Česku, co se na seznam dostali, nám pomohlo. Opravily se domy, lidé sem jezdí. To, že nenakupují a nefunguje to jak v 90. letech, zavinila krize," dodává galerista.

"Bez UNESCO by nebylo nic," tvrdí směnárník

Další telčský patriot a jeden z prvních místních podnikatelů Miroslav Brzek má jasno: "Bez značky UNESCO by Telč dnes nebyla nic." Ten podobně jako Wimmer otvíral svou směnárnu nedlouho po revoluci.

Kdo je kromě Telče v UNESCO

Česko má na seznamu kulturního dědictví UNESCO v současnosti dvanáct míst nebo památek. Tři jsou z Vysočiny. Kromě Telče je to i židovská čtvrť v Třebíči a kostel na Zelené hoře ve Žďáře nad Sázavou. Dvacet let jsou na seznamu i Praha a Český Krumlov.

Pamatuje, jak před ní stály zástupy Rakušanů. "Pak jsem rozjel i druhou pobočku, měl jsem dvě zaměstnankyně. To už si dnes nemůžu dovolit. Jsem tu sám a přivydělávám si účetnictvím. Nedá se ale říct, že tehdy bylo líp než dnes, i když už tolik lidé nechodí. Byla to jiná doba. Ale díky UNESCO tu dnes máme stále turisty. Bez nich by dnes v Telči nebyla ani noha, podobně jako ve většině dalších podobně velkých měst," tvrdí Brzek.

Podle směnárníka Brzka v průběhu dvaceti let na náměstí, díky němuž je Telč na prestižním seznamu světového dědictví UNESCO, většina podnikatelů skončila.

"Původních nás tady zůstalo jen pár. Je to tím, že hodně domů změnilo majitele, kteří tam nebydlí a domy pronajímají za ´pražské´ ceny. Podnikatelé tak po roce skončí, protože to nemůžou zvládnout," dodává Brzek.

Šéf telčské radnice Roman Fabeš si vybavuje, že zápis do UNESCO vyvolával před 20 lety rozporuplné reakce.

"Byly obavy, zda to nepřinese památkářské zpřísnění. Protože už tehdy ale město bylo památkovou rezervací, tak se tyhle obavy naštěstí nenaplnily," řekl Fabeš.

Podle něj prestižní značka přinesla městu také nezanedbatelný příliv peněz a lepší pozici při jejich získávání. "Nejsou to sice přímé peníze, ale ta značka při zisku dotací jednoznačně pomáhá," poznamenal starosta.

"Investice, které tu do památek šly a jdou, jde na první pohled vidět. Tvář města je veselejší a barevnější. Mrzí mě ale, že někteří rádoby odborníci na památkovou péči vyhrožují, že může být Telč vyškrtnuta ze seznamu jako například Drážďany kvůli mostu přes Labe. Občas to zaznívá, ale my nechceme být zakonzervování a chceme, aby se město rozvíjelo," poznamenává Roman Fabeš.

Podle dalšího telčského patriota senátora Miloše Vystrčila přinesl zápis na seznam UNESCO kromě prestiže a větší návštěvnosti i odpovědnost pro místní podnikatele, aby novou situaci zvládli, což se ne všem povedlo.

"Zápis umožnil městu rozvíjet se tím správným směrem. I když je škoda, že se na to nepodařilo navázat vznikem menších firem, které by nabídly nová potřebná pracovní místa. To je úkol pro další generaci - spojit kulturní bohatství s progresí, která by lidem umožnila žít nejen z historie," dodal Vystrčil.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Společnost Optokon, v jejímž čele stojí už od roku 1991 Jiří Štefl, vyvinula i...
Jihlavská firma vytvořila neviditelný plot, mohl by třeba hlídat hranice

Jiří Štefl stál před více než čtvrt stoletím u vzniku Optokonu. Firma nyní dává v Jihlavě práci více než stovce lidí. Ačkoliv společnost, jejíž výrobky využívá...  celý článek

Jakmile zazní poplach, musí se v šatně hasiči ustrojit do zásahového obleku. V...
Poplach! A stanice se vylidní. Strávili jsme den s brodskými hasiči

Je půl deváté, když se rozezní gong a z reproduktoru se ozve ženský hlas. Oznamuje, že je třeba technická pomoc v Šachotíně. I když nejde o život, je to...  celý článek

Svůj hlas odevzdala ve Žďáru nad Sázavou také poslankyně za ODS Miroslava...
Nebyla lídrem, přesto Němcová uspěla už ve svých šestých volbách

V poslanecké sněmovně zasedá nepřetržitě od roku 1998. Příští rok už v ní oslaví kulatých 20 let. Miroslava Němcová z ODS je politickým nestorem, který...  celý článek

Vyfoťte, vystavte, prodejte
Vyfoťte, vystavte, prodejte

Prodávejte jednoduše přes mobilní aplikaci Bazar eMimino.cz.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.