„Velmi brzy se naučil dobře bruslit, což je jeho výhoda dodnes,“ myslí si otec talentovaného čtrnáctiletého gólmana, který vychytal Vysočině zlato na letošní zimní olympiádě dětí a mládeže v Pardubicích. S přibývajícími lety však jeho zájem o střílení gólů postupně opadal, naopak se začal čím dál víc zajímat o pozici brankáře.
Daniel Král se stal jedním z hlavních hrdinů hokejového turnaje na nedávné olympiádě dětí a mládeže.
„Někdy ve třetí třídě se chopil lapačky a chtěl do brány. Trenéři i ostatní rodiče nám to rozmlouvali. Říkali: Co blázníte, je škoda ho dávat do brány, vždyť je to výborný bruslař,“ vzpomíná Luděk Král.
Synovi však nakonec přeci jen přání splnil, k lapačce mu pořídil i betony a za půl roku od stejných lidí slyšel: „Dobře jste udělali, protože v bráně je ještě mnohem platnější.“ A Daniel už mezi třemi tyčemi zůstal. „Raději střely zastavuji, baví mě to víc než střílet góly,“ má jasno.
Netrvalo dlouho a talentu mladého gólmana si všimli v nedalekém Havlíčkově Brodě. Slovo dalo slovo a od šesté třídy hájí Daniel Král barvy Bruslařského klubu.
„Chtěly ho už i Pardubice, ale nám to zatím vyhovuje tady. Mají tu super partu,“ vysvětluje otec mladého hokejisty. „Navíc už teď v Kotlině hraje i mladší syn Adam,“ dodává.
Vstává v šest, po škole na trénink, vrátí se v sedm a jde spát
S přechodem do Havlíčkova Brodu však nastaly také překážky, nebo spíš drobné každodenní komplikace. Rodina Králova totiž pochází z Bezděkova, což je obec vzdálená zhruba sedm kilometrů od Chotěboře. „Dan musí denně vstávat v šest hodin ráno, v půl sedmé vyráží do Chotěboře, tam přesedne na autobus do Brodu a domů se pak vrací až večer,“ popisuje běžný program svého syna Luděk Král.
Je jasné, že občas se šikovnému brankáři vstávat příliš nechce... „To víte, že bych si někdy rád přispal, ale nejde to. Musím do školy a odpoledne na trénink,“ svěřuje se Daniel Král.
Není divu, že na jiné koníčky než na hokej čas nezbývá. „Přijedu v sedm večer a jdu spát,“ přiznává.
Chvilku v nabitém programu najde jen na přípravu do školy. „Vzhledem k okolnostem zvládá učení dobře. Do sedmé třídy skoro se samými jedničkami. Až teprve teď v pololetí měl jednu trojku,“ prozrazuje Danielův otec.
Jeho oblíbencem je Ondřej Pavelec a fandí Winnipegu Jets
Svoji budoucnost by gólman brodského mladšího dorostu rád spojil s profesionálním hokejem.
Seriál Vysočina má talentRegionální příloha MF DNES přináší seriál, ve kterém každý týden představuje talentované sportovce z Vysočiny.  Pokud je ve vašem oddílu nebo okolí šikovný chlapec či dívka, jejichž výsledky a výkony zaslouží pozornost, dejte nám o nich vědět na uvedené kontakty: MF DNES Vysočina, Brněnská 71, 586 01 Jihlava; telefon: 564 606 210; e-mail: redji@mfdnes.cz nebo jan.salichov@mfdnes.cz |
„Snem každého hráče je dostat se do NHL,“ zmiňuje nejlepší klubovou soutěž světa, kterou zatím sleduje jen výsledkově. „Každé ráno se podívám, jak kdo hrál a jestli se neprosadili nějací Češi,“ přiznává fanoušek klubu Winnipeg Jets.
A kdo je vzorem talentovaného gólmana? „Teď asi hlavně Ondra Pavelec,“ sype ze sebe jméno brankáře New York Rangers. „Ale líbil se mi taky Dominik Hašek a Jirka Králík,“ přidává k výčtu i dvě velké legendy českého hokeje.
Mimochodem podobiznu mistra světa z roku 1985 má dokonce čerstvě vyobrazenou na své gólmanské masce. „Byl to dárek k Vánocům,“ vysvětluje tatínek Král. „Jednak má Dan přezdívku Králík a pak to byl hlavně skvělý brankář. Navíc hodně chytrý,“ dodává.
Kdo ví, možná bude jednou jeho syn také tak slavný. Našlápnuto má každopádně dobře. Například na už zmiňované nedávné olympiádě dětí a mládeže byl vyhlášen nejlepším gólmanem celého turnaje.
„Vzal jsem si dovolenou a jel se na kluka podívat. Byla to pro mě lepší dovolená než týden někde v Karibiku,“ tvrdí Luděk Král.
Je to smíšek, z ostřejší výtky se hned nehroutíDaniel k nám přišel někdy před třemi a půl lety z Chotěboře a hned bylo vidět, že je opravdu hodně šikovný. Proto taky nastupoval většinou s klukama o rok staršíma. Loni nám v mladším dorostu vychytal postup do extraligy. O brankářích se občas říkává, že jsou spíš zakřiknutí, že si žijí ve svém světě. V případě Dana tohle ovšem absolutně neplatí. Je to takový smíšek, skvělý do party. Pořád s úsměvem na tváři. A musím na něj taky prozradit, že v kabině často zpívá. Jeho výborné výkony na nedávné olympiádě dětí a mládeže mě nepřekvapily, očekával jsem, že přesně takhle bude chytat. I když na druhou stranu - na tyhle kluky může občas dopadnout tíha okamžiku a já se malinko bál, aby nebyl až příliš přemotivovaný. Ale on se s tím popral skvěle. Možná je to i tím, že se u nás s gólmany nemazlíme. Když něco provede nebo udělá nějakou chybu, tak ho hned zpucuju. Tak jako ostatní. Dřív se říkalo, že na brankáře se musí opatrně, ale to u nás neplatí. A Dan je takový, že se z nějaké ostřejší výtky rozhodně hned nezhroutí. Co se týká jeho předností, tak je potřeba říct, že nemá jenom jednu dobrou věc, je komplexní. Pevně věřím, že jednou z něj bude opravdu hodně dobrý gólman. - Petr Beránek, trenér BK Havlíčkův Brod |
