Talentovaný hoch se na lyže postavil poprvé ve třech a půl letech, kdy společně s otcem Jiřím vyrazil na sjezdovku v Lukách nad Jihlavou. „Trénovali jsme tam, chodili jsme za barák. A pak jsme hned nato vyrazili na ledovec do Itálie,“ vzpomíná Jiří Ryška. „Tam jsem ho učil jezdit mezi tyčemi. A když jsme se vrátili, šli jsme hned na jeho první závody,“ popisuje.
Prsty v tom měl trenér SKI klubu Velké Meziříčí Ivan Doležal. „Dělá s manželkou v práci a řekl jí, že na Šacberku jsou závody. A ať se jdeme podívat,“ líčí Ryška starší. „Tak jsme přišli, kluka jsme přihlásili... A on vyhrál! A Ivoš hned řekl, že si ho vezme k sobě do oddílu,“ usmívá se.
„Líbilo se mi jezdit v tyčích,“ prozrazuje Daniel Ryška. „A když jsem vyhrál první závod, který jsem jel, měl jsem taky motivaci do dalších soutěží. Bavilo mě to, a tak jsem u lyžování zůstal.“
Rodina Ryškova se sice později z Luk na Jihlavou přesunula do Jihlavy, ale ani zde nebyla o sjezdovku nouze. „Kousek za barákem máme kopec Šacberk,“ usmívá se třináctiletý Daniel.
Obrovský skok udělal u Petra Záhrobského mladšího
První zkušenosti s alpskými soutěžemi získával v Lyžařském poháru Vysočiny. „Závody elpévéčka vyhrával. A tak mu Ivoš Doležal říkal, že už je to pro něj málo. Že by měl zkusit Amer Fun Cup v Krkonoších,“ prozrazuje lyžařův otec. „Hned v prvním závodě, který tam jel, skončil třetí. A pak soupeře začal porážet. Tím jeho kariéra nabrala rychlý spád.“
Šikovného chlapce, který z Velkého Meziříčí zamířil do havlíčkobrodského lyžařského oddílu HB Ski Team, si brzy všiml uznávaný trenér Petr Záhrobský mladší. Starší bratr mistryně světa ve slalomu Šárky Strachové si jej vybral do svého oddílu.
„O Dankovi se vědělo, že je to obrovský talent. Ale bylo jasné, že nesmí zůstat na jednom místě, že musí jít pořád dál a dál. A u Petra Záhrobského udělal obrovský skok,“ je přesvědčen Jiří Ryška.
„Osobně si myslím, že v České republice není lepší tým než Racing team Záhrobský,“ má jasno Daniel Ryška.
Do národního týmu se probojoval na první pokus
Ten se může pochlubit celkovým vítězstvím v kategorii předžáků v Amer Fun Cupu - předchůdci dnešního Head Cupu, který je nejprestižnějším seriálem v alpských disciplínách. „‚Jde o pohár České republiky,“ vysvětluje otec Ryška.
Seriál Vysočina má talentRegionální příloha MF DNES přináší seriál, ve kterém každý týden představuje talentované sportovce z Vysočiny.  Pokud je ve vašem oddílu nebo okolí šikovný chlapec či dívka, jejichž výsledky a výkony zaslouží pozornost, dejte nám o nich vědět na uvedené kontakty: MF DNES Vysočina, Brněnská 71, 586 01 Jihlava; telefon: 564 606 210; e-mail: redji@mfdnes.cz nebo jan.salichov@mfdnes.cz |
„První rok byl v nejmladší kategorii vždy kolem druhého, třetího místa. A o rok později, už ve starší kategorii, Amer Fun Cup vyhrál.“
V minulém roce se jeho syn poprvé probojoval také do národního týmu. „Ještě předloni byl předžák a dva nejlepší z republiky šli do žákovské reprezentace. Hned první rok, co to šlo, si vyjel body a dostal se do reprezentace,“ těší Ryšku staršího.
V současnosti se jeho potomek věnuje lyžování prakticky celoročně. Sezona mu začíná v září a končí v květnu, během léta pracuje na nabírání kondice. „V červenci mají soustředění u moře, v srpnu na horách,“ vypočítává otec. „A v létě jezdíme lyžovat do haly v Holandsku,“ doplňuje Daniel.
Ryška junior se netají tím, že jeho nejoblíbenější disciplínou je momentálně obří slalom. „Mám ho nejraději, protože je rytmický,“ usmívá se.
Případných pádů ve vysokých rychlostech se neobává. „Samozřejmě, stát se to může. Ale já z toho strach nemám. Užívám si, že mě lyžování baví. Na pády se snažím nemyslet,“ má svou taktiku.
Od lyží si nejlépe odpočine ve skateparku na koloběžce
Podle otce je Daniel bojovník. To ostatně dokazuje i ve škole. „Je jedničkář. Teď chodí do osmé třídy a v pololetí mu na vysvědčení hrozí dvě dvojky, což špatně nese. Chce uspět, kde se dá,“ říká Jiří Ryška.
S učením prý šikovný sportovec nemá potíže. „Zatím je to bez větších problémů. A když něco nechápu, mám štěstí: mamka mi to vysvětlí,“ usmívá se. „Ale učit se musím furt.“
Knížky a sešity si tak vozí i na soustředění a závody. „Individuální studium jsme mu nedávali, jede normálně to, co ostatní. Od učitelky ví, co budou probírat, co se budou učit. A když se vrátí, tak ho čekají písemky,“ líčí otec.
A čemu se Dan věnuje, když zrovna nestojí na lyžích nebo se neučí?
„Líbí se mu jízda na koloběžce. Když vyjde čas, chodí řádit do skateparku,“ prozrazuje Jiří Ryška.
