Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Na odřeném kole objíždí svět. Někdy si připadám jako zvíře, říká cestovatel

  8:49aktualizováno  8:49
Cestovatel Jiří Semerád žije v Kněžicích na Jihlavsku. To je pravdivé konstatování průměrně jen obden. Každého půl roku totiž tráví cestováním na kole někde po světě. Vozí na něm na dlouhých štrekách celé živobytí.

Jeho domovem jsou Kněžice, jinak je ale Jiří Semerád zvyklý trávit polovinu svého života cestováním na bicyklu. | foto: Tomáš Blažek, MAFRA

„A půl roku se potom dávám dohromady,“ směje se čtyřicetiletý Semerád, známý i pod pseudonymem Sutoja.

Jeho poslední cesta po Anglii skončila na konci května. Dala mu ale zabrat. „Nejtěžší cesta, co jsem kdy jel. Sedm dní z Anglie pro mě bylo hodně náročných, hlavně psychicky. Ale jsem tu,“ napsal na Facebooku.

Fotogalerie

Loni od východu k západu přejel Spojené státy, předtím Sardinii, pak Turecko a potom Saharu – oklikou přes Balt... I když říká, že je pro něj snazší být stále na cestě a v sedle bicyklu než žít na jednom místě, současně přiznává: nejsem doživotní nomád.

„Hledám ideální místo a ideální partnerku. Až to přijde, tak se usadím. I zkušenost usedlého života mám za sebou: pět let jsem pracoval jako hajný a žil na jednom místě. Cestování mám ale asi v krvi,“ přemítá.

Letos plánoval ještě cestu do Japonska, čeká ho ale operace nosní přepážky, a tak cestu odloží. „Zkusím kratší cestu po Evropě, možná do Norska, jestli tam nebude moc zima,“ plánuje.

Když jsme u Japonska – jeho přezdívka japonsky zní... Co vůbec znamená? „Sutoja – Su to já,“ směje se.

Za den 326 kilometrů

Jeho nejdelší souvislá cesta na Saharu a zpět měřila 16 tisíc kilometrů. Absolvoval je na cestovním kole s průměrně 65 kilogramy bagáže.

Že je nějaký cíl daleko? Jak pro koho. „Vím, že denně sto až dvě stě kilometrů s plně naloženým kolem ujedu, tak to neřeším. Ani nikam nespěchám. Jednou jsem ve Spojených státech ujel za den 326 kilometrů. Pak jsem si dal jednodenní pauzu,“ popisuje Semerád.

Vytyčí si konec cesty, ale detaily neplánuje. Cestuje za minimální náklady deset až dvacet eur denně. Noclehy si domlouvá přes internet, nebo stanuje na klidných místech. Vozí benzinový vařič, den začíná teplou snídaní. Často ešusem müsli, zalitého vroucí vodou. Při cestě přes Spojené státy ale vezl až 12 litrů vody - v některých úsecích bylo k nejbližšímu zdroji sto kilometrů.

Cestovat začal před deseti lety, kdy odjel pracovat do Anglie, aby se naučil jazyk. První delší cesta na kole jej zavedla do Sardinie, pak k syrským hranicím k megalitické památce Göbekli Tepe.

K návratu odtud se rozhodl z důvodu, který se zdá být pro něj typický: až měl rozedrané všechny duše.

„Tenkrát jsem neměl ještě ani tak vychytané kolo, praskaly mi špice, ráfek. Na dlouhé cesty to chce bytelné kolo se železným rámem, který vám kdekoli mohou svařit,“ popisuje Semerád.

Před čtyřmi lety prodal v Česku byt, pak i auto. „Když jsem na cestě, je to dobré, horší jsou návraty: vmezeřit se zpátky do společnosti. Věřím, že se ale jednou zvládnu usadit,“ usmívá se.

Domů dorazil až na Mikuláše

Jeho nejdelší cesta vedla na Saharu a zpátky. Začala paradoxně cestou do Ameriky. Chtěl jet na kole z Aljašky do Jižní Ameriky. Jenže ho nepustili do Spojených států, když se ukázalo, že nemá zpáteční letenku.

Tak místo toho jel k Baltu. Tam se mu ale nelíbilo počasí, tak se otočil a zamířil přes Španělsko do Maroka a na Saharu. Pak přes Skotsko a Británii zase zpět. Šestnáct tisíc kilometrů. Domů přijel na Mikuláše.

Týdeník 5plus2

Každý pátek zdarma

5plus2

Čtení o zajímavých lidech, historických událostech, nevšedních akcích z celého Kraje Vysočina.

Za tři měsíce přejel Spojené státy. „Bylo to tam dobré, ale tam třeba jedete týden, kdy za celý den vidíte jedno městečko v poušti. Nebo jedete 80 kilometrů v odstavném pruhu dálnice, ze které nemůžete uhnout, protože je lemovaná ostnatým drátem. Když to ale projedete, má to své kouzlo. Jel jsem i po staré silnici Route 66, kde byl klid, ani auta tam už nejezdila. Jenom vedle silnice vlaky.“

Na cestě si prý připadá někdy jako zvíře. „Cítíte, jak se vám posilují instinkty: kde přenocovat, odhadnete, jaké bude počasí.“

Nejvíc se mu líbilo v Turecku. Památky, odlišná kultura. Tam také zažil zatím největší drama svého cestování. Kdy ho instinkt zradil. Když jel na horu Nemrut, jejíž vrchol zdobí uměle navršená pohřební mohyla z roku 62 před naším letopočtem, ustlal si na noc pod širákem na opuštěné cestě. Stan nestavěl.

„Bylo krásné jasné nebe. O půlnoci najednou začal vichr a bouře. Naštěstí se nepřehnala přímo přese mě. Do rána jsem ležel schovaný pod celtou a doufal, že to přejde. Tam stačilo málo a měl bych smůlu.“





Hlavní zprávy

Další z rubriky

V letošním roce vyšla Jaromíru Junovi kniha Z historie vzniku a vývoje výzkumné...
Důchodce žije bramborami, jeho bádání ocenil i peruánský velvyslanec

Jaromír Jun toho ví o bramborách hodně, třeba to, jak je uchovávat. Věnuje jim velkou část života. I nyní, kdy je mu 87 let a žije v jihlavském domově pro...  celý článek

Porota pozitivně hodnotila citlivý přístup vítězného návrhu k centru města....
O podobě Náměstí v Meziříčí rozhodnou lidé v referendu. Nařídil ho soud

Nejen poslance budou 20. a 21. října volit obyvatelé Velkého Meziříčí. Rozhodovat budou také o budoucí podobě Náměstí. Krajský soud v Brně potvrdil nárok...  celý článek

Z některých klavírů a pian mají hodnotu už jen jejich skříně. U jiných je ale...
Největšími nepřáteli klavírů jsou květináče a moli, vypráví ladič pian

Milan Hlouch z Rokytnice nad Rokytnou se původně měl stát mechanikem automatizační techniky. Před maturitou v roce 1994 se ale shodou okolností dostal k opravě...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.