"Takže volno jsem měl všeho všudy týden. Trávil jsem ho především se svými dětmi," popisuje. Přesto, když dostal nabídku zúčastnit se úterního exhibičního utkání v rámci Svátku fotbalu – finálového turnaje největšího žákovského turnaje McDonald’s, neváhal. "Takové akce vyhledávám, třeba i na úkor dovolené," popisuje.
"Člověk se během nich seznámí s mnoha osobnostmi, získá plno známých. Navíc my musíme děti ke sportu vést a tady byly nadšené," těšilo ho. Finálový turnaj se tentokrát konal na Vysočině, ke které má Švancara podle vlastních slov blízko.
"Jihlavu vnímám dobře, je to moravský klub. Takže zápas proti ní vždy beru jako derby," usmívá se. "A stejně to budu vnímat, i když tu budeme hrát s Příbramí." Pro východní část republiky má prostě Švancara slabost.
"Miluji zápasy se Slováckem, s Ostravou, s těmito kluby. Jsem Moravák a vždy budu," neváhá ani chvilku. "V Jihlavě navíc fotbal dělají dobře. O návrat do ligy se dlouho snažili. A nyní nezbývá než jim k sezoně pogratulovat," tvrdí.
"Skončili na krásném místě, zachránili se docela brzy," připomíná konečnou desátou příčku FC Vysočina. "Navíc hráli atraktivní fotbal. Byl jsem na nich hned v prvním kole, kdy remizovali na Slavii," připomíná utkání, v němž Jihlava šokovala poločasovým vedením 3:0 i konečným výsledkem 3:3. "I pro mě to byl překvapivý výsledek, navíc hráli opravdu výborně," myslí si Švancara.
"Pro reprezentaci vychovali Tecla," připomíná dvaadvacetiletého kanonýra, který na podzim ve žlutomodrém dresu vstřelil v 11 utkáních 10 branek a řekl si o přestup do mistrovské Plzně. "I když se mu na jaře už tolik nedařilo, myslím si, že je to vynikající fotbalista. A když v Plzni dostane větší prostor, třeba na tom bude střelecky lépe," míní Švancara. "Pro Jihlavu zkrátka mám jenom velkou chválu. A přeju jim, ať se daří i dál."
Švancara už fotbal neplánuje. Hrát chce však co nejdéle Přestože je mu už 35 let a poslední angažmá v Brně nedopadlo podle jeho představ, Švancara s fotbalem rozhodně zatím končit nehodlá.
Minimálně rok by měl strávit v Příbrami. I když... "Rozhodl jsem se, že ve fotbale už nic plánovat nebudu. Teď žiju tím, že v pondělí nastupuji do přípravy. A také dál půjdu po jednotlivých týdnech, čtrnácti dnech," tvrdí Švancara.
"Ve fotbale se totiž opravdu plánovat nedá. Třeba proto, že do klubu přichází noví a noví lidé. Člověk si s nimi může sednout, ale nemusí. Může přijít nový trenér, všechno se mění, točí. Kolikrát může vaši kariéru ovlivnit i zranění," uvědomuje si.
Přesto u fanoušků populární fotbalista svou vizi má. "Pokud na tom budu zdravotně dobře a budu si udržovat kondici, budu chtít hrát co nejdéle. To jediné plánuji," usmívá se. "Zatím mám smlouvu na rok.
Uvidíme, co bude dál. Změnit se to může třeba už za půl roku, ale také za měsíc, za dva," připouští.
"Pokud mám firmu, někoho si do ní přivedu, tak pro tu firmu musí odvádět to nejlepší. A dělat co nejlepší reklamu. Pokud ji dělat nebude, může rychle zmizet. Myslím, že tak je to i v mém případě," doplnil Švancara.
