Na to, že se ve skupině těchto roztomilých afrických šelmiček něco děje, upozorňuje i fakt, že své první mládě přivedla nedávno na svět jiná než dominantní samice a rodina mládě přijala. Na rozdíl od dvou jiných samic, z nichž jedna byla březí, které tlupa vypudila.
"Toto chování je pro surikaty přirozené. Museli jsme tyto odvržené samičky od skupiny oddělit. Březí samice posléze porodila čtyři mláďata. Všichni jsou teď v pořádku v zázemí zoo. V přírodě by si našly nové samce a založily vlastní rodinu. Takto poputují do jiné zoo a vznikne nový chov," uvedla ošetřovatelka surikat Jana Čeplová.
Rodí v podzemních norách
V čele tlupy je vždy jeden dominantní pár - samec a samice. Jen tito dva se mohou spolu rozmnožovat. Pokud zabřezne jiná členka kolonie, obvykle s mladým samcem, záleží jen na vedoucí samici, zda a kolik mláďat z jejího vrhu zůstane naživu. "Je možné, že právě samička, která porodila mládě, převezme vedoucí úlohu alfa samice," dodala Čeplová.
Březost u surikat trvá sedmdesát dní. Mláďata se rodí slepá, vidět začínají po deseti až čtrnácti dnech. Samice je rodí v podzemních norách, po čase je vyvede ven na sluníčko, kde se tyto šelmičky rády vyhřívají. O mláďata se stará nejenom samice, ale i tety a starší sourozenci. Některé samičky, kterým se tvoří mléko, mohou malé i kojit.
O tom, jak zodpovědně se jihlavské surikaty o mládě starají, mohou návštěvníci vidět přímo v expozici surikat, která je umístěna u nového vstupu do zoo.
Kolonie surikat je dobře organizovaná. Zatímco část skupiny je na lovu potravy, vybraní členové drží hlídky. Stojí na vyvýšenině vzpřímeně na zadních nohou a vyhlížejí predátory. V případě nebezpečí varovně zapiští.
Ve volné přírodě se živí hady, proti jejichž uštknutí jsou imunní, drobnými hlodavci a ještěrkami. Nepohrdnou ani cibulkami a kořínky rostlin. Jihlavské surikaty mají nejraději myši, ale dostávají i šváby, sarančata, ovoce a zeleninu.
