Start letošního roku v tomto směru příznivě ovlivnily vydatnější srážky i skutečnost, že sněhu napadlo více a vydržel v krajině déle, než tomu bylo například loni.
„Po pětiletém suchém období let 2015 až 2019 to je pro zemědělské plodiny, lesy, ale i podzemní vodu pozitivní zpráva,“ okomentoval situaci Lukáš Vlček, náměstek hejtmana Kraje Vysočina pro oblast životního prostředí a zemědělství.
Ve srovnání například s lednem 2020, který byl dost teplý a srážkově málo vydatný, hrál ten letošní přírodě mnohem víc do karet. „Loni byly malé zásoby sněhu jednou z příčin, proč se v dubnu mluvilo o nejsušším jaru za poslední desetiletí, přísun vody z jarního tání byl téměř nulový,“ připomenul Jaroslav Mikyna z krajského odboru životního prostředí a zemědělství.
V lednu 2021 ale spadlo na území Kraje Vysočina 55 milimetrů srážek, což je 125 procent dlouhodobého normálu, který činí 44 milimetrů. A pro srovnání - třeba zrovna loni toto lednové číslo kleslo na pouhých 18 milimetrů srážek.
Podle Intersucha je Vysočina bez rizika
Na výbornou si aktuálně stojí Vysočina i podle portálu Intersucho. Z pohledu intenzity sucha (poměr aktuální vlhkosti půdy do jednoho metru její hloubky k průměrné nasycenosti za roky 1961 až 2010, pozn. red.) byl kraj k poslednímu únorovému dni v podstatě bez rizika. Snížená úroveň půdní vláhy se začíná lehce projevovat pouze ve východní části Pelhřimovska.
Také z hlediska aktuálního množství vody v zemině je na tom vysočinská příroda oproti některým částem republiky dobře. V hloubce do jednoho metru je totiž nasycení půdy na většině území kraje maximální.
O něco méně nasáklá je pak země v hloubce do čtyřiceti centimetrů, a to opět v některých částech Pelhřimovska a rovněž na Třebíčsku. Ovšem stále jde o sedmdesáti- až devadesátiprocentní nasycení.
„Zdravá, dostatečně pórovitá, a proto nasákavá půda s množstvím drobných živočichů zadrží až 350 litrů vody na metr čtvereční, zatímco takzvaná ‚mrtvá‘ půda bez živin desetkrát méně,“ vysvětlil Martin Drápela z krajského odboru životního prostředí a zemědělství.
Dostatek vláhy je patrný i na stavu nádrží a toků v kraji. „Vody v celém povodí Vltavy je tento rok určitě více než loni touto dobou. A ve srovnání s velmi suchými lety 2015, 2017 či 2018 je jí letos znatelně více,“ zhodnotil Hugo Roldán, mluvčí Povodí Vltavy.
Loni byla v korytech jen třetina vody
Průtoky na všech vysočinských tocích tohoto povodí jsou dle jeho slov v současné době normální. Řeky tedy netrpí nedostatkem vody, ale nehrozí ani jejich rozvodnění. „A pokud jde o vodní nádrže na Vysočině, jsou všechny naplněny prakticky zcela,“ dodal Roldán.
Stoprocentně plné jsou teď zásobní prostory přehrady Trnávka na Pelhřimovsku, žďárské nádrže Pilská i Staviště nebo také nedaleké Strže. Švihov na Želivce hlásil zkraje týdne naplněnost na 98 procent a Vřesník na Pelhřimovsku pak na 99 procent.
Na průměrných hodnotách se pohybují hladiny vodních toků spadajících na Vysočině do povodí Moravy. Například Oslava v Nesměři na Velkomeziříčsku byla v pondělí na 89 % dlouhodobého měsíčního průtoku, Jihlava ve Dvorcích na 88 % a Svratka v Dalečíně na Bystřicku na 93 %.
„Loni začátkem března se přirozené průtoky v kraji pohybovaly kolem 40 procent dlouhodobého průtoku pro měsíc březen a na jihu Vysočiny byly ještě nižší. Na začátek března bylo neobvykle teplo a sníh ležel již pouze v horských oblastech a mírně na Vysočině,“ připomněl Petr Chmelař, mluvčí Povodí Moravy.
„Vše bude záviset na vývoji počasí“
A ač je nyní každá vláha v krajině vítaná, neznamená toto jednorázové zlepšení příslib konce potíží se suchem. „Jsou to údaje, které nám nijak nenapoví, jak se bude letošní rok vyvíjet. Vše bude záviset na vývoji počasí, zejména dešťových a sněhových srážek. Například loni v tuto dobu se odborníci obávali pokračování v té době pět let přetrvávajícího sucha. To se nakonec nevyplnilo, a naopak jsme v průběhu roku na území v povodí Moravy zaznamenali několik povodňových událostí,“ zdůraznil Chmelař.
Rovněž v případě podzemních vod nelze očekávat, že se současná nasycenost půdy projeví okamžitě. Krajině však rozhodně pomůže.
„Doplnění podzemních vod trvá mnohem déle a jejich stav je místy i nadále pod normálem. Nicméně období srážek, tání sněhu, půdy bez vzrostlé vegetace a teplot jen málo nad bodem mrazu, jak tomu bylo v průběhu ledna, je pro podzemní vody z celého roku nejdůležitější. Po zbytek roku dochází spíše k poklesu jejich hladiny,“ zdůraznil pozitiva letošního nesuchého startu roku Jaroslav Mikyna.
