Z Dalešické přehrady rychle voda ubývá. Chlazení dukovanské jaderné elektrárny jí spotřebuje víc, než do nádrže přitéká.

Z Dalešické přehrady rychle voda ubývá. Chlazení dukovanské jaderné elektrárny jí spotřebuje víc, než do nádrže přitéká. | foto: Petr Večeřa, MF DNES

Dalešice potřebují déšť, elektrárna z nich vysává pět centimetrů denně

  • 41
Když před 38 lety zmizelo pod hladinou řeky Jihlavy údolí u Kramolína a Mohelna na Třebíčsku, bylo to proto, aby Jaderná elektrárna Dukovany měla vodu pro své chlazení. Soustava dvou přehrad a vodních elektráren Dalešice a Mohelno se teď vyrovnává s nedostatkem vody. Předpověď změnu neslibuje.

„Přítok vody do horního jezera je tak malý, že pokud by trvala hydrologická situace ještě měsíc, tedy pokud by vydatně nezačalo pršet, donutilo by nás to pod spodní mohelenskou přehradou vypouštět jen takzvané asanační minimum. Kvůli suchu bychom to dělali poprvé za dobu existence Vodního díla Dalešice,“ říká jeho šéf Josef Blaha.

Asanační minimum znamená upouštění pouhých 0,78 kubíku vody za vteřinu. Ve starých záznamech je sice patrné, že už jednou k tomuto kroku sáhli - v roce 1979, ovšem bylo to kvůli stavebním pracím v počátku existence soustavy přehrad. Nikoli kvůli dlouhodobě nízkému přítoku.

V posledních dnech pod Mohelnem upouštějí přibližně 1,3 vteřinových kubíků. To je víc vody, než přitéká.

„Z horního jezera mizí každý den pět centimetrů vody. Rezerva je ještě nějakých deset metrů. Nejsme v úplné krizi. Musím zároveň říct, že v jezeře míváme vody i míň, ale to bývá v zimě, kdy upustíme, abychom zachytili očekávané jarní tání. To je jiná hydrologická situace,“ vysvětlil Josef Blaha.

Kvalita vody je zatím podle jeho slov dost dobrá, protože horní přečerpávací elektrárna je často v provozu, studená voda ode dna se tak promíchává s horní prohřátou.

Vodní dílo Dalešice začalo sloužit v roce 1978.