Nepředstavujte si studenta, který celý den jen leží v knížkách. S oblibou hraje fotbal, stíhá i studentské divadlo a skvěle hraje na klavír. „Učím se hrát i staré mistry, ale radši si zabrnkám, baví mě jazzové improvizace,“ prozradil na sebe.
Moderní odnož ekonomie Rasochu naplno pohltila loni v létě, kdy získal stáž na University of California v San Diegu. Zaujaly ho ekonomické teorie podvádění a teze, že podvádíme zejména tehdy, když si své chování dokážeme vnitřně ospravedlnit.
„Behaviorální ekonomie spojuje tradiční modely a teorie s poznatky z moderní experimentální psychologie. Je to relativně nový obor s velkým ohlasem a podle mě i velkou budoucností,“ říká Rasocha.
Ve své středoškolské odborné činnosti se pustil ještě dál. Po konzultacích s izraelským profesorem Uri Gneezym připravil experiment, jehož cílem bylo zjistit, co s ochotou podvádět udělá diskriminace. „Zkoumal jsem, jestli diskriminace podněcuje každého z nás k vyšší míře podvádění. Jestli může diskriminace sloužit jako ospravedlnění za nefér jednání ze strany utiskovatele a zvýší míru podvádění plošně,“ popisuje svoje bádání.
Vlastní experiment vyzkoušel na svých spolužácích z chotěbořského gymnázia. Skupině 93 studentů čtyřletého a osmiletého gymnázia zadal test, při němž mohli získat finanční ohodnocení za správné výsledky. Zároveň přitom mladším studentům rozdal čokoládu, zatímco ti starší nedostali nic.
Jeho další cesta povede do Švýcarska
Rasochova teze se potvrdila. „I taková banalita jako čokoláda podnítila diskriminovanou skupinu k tomu, aby podváděla významně víc než ta privilegovaná. Privilegovaní vůbec, zatímco diskriminovaní si přilhali o 11 procent správných výsledků,“ poukazuje. Studenti si totiž sami hlásili, jak test zvládli.
Rasocha svůj pilotní experiment neprovedl úplně ve vědeckých podmínkách, studenty mohlo ovlivnit i to, že ho znají. „Myslím, že v laboratorních podmínkách na reprezentativním vzorku populace by byl trend k podvádění ještě zřetelnější,“ tvrdí mladý vědec.
Proč to všechno dělá? Behaviorální ekonomie má budoucnost. Podle vědců má podvádění velký dopad v praxi, v tuzemsku se přetřásá hlavně ve spojení s korupcí a další kriminalitou.
„Představte si, že vedete velkou firmu. Ukazuje se, že pokud byste k zaměstnancům nepřistupoval co nejspravedlivěji, může se to ekonomicky vymstít,“ říká Rasocha.
V Česku třeba v podobě běžného vynášení výrobků. „Ve firmách se často ztrácejí například kancelářské potřeby. Když si každý vezme štos papíru do tiskárny. Jeden den neznamená prodělek, ale když to dělají zaměstnanci celý rok, jsou to významné náklady. Anebo to souvisí s pracovní morálkou,“ dává příklady. „Ve škole zase ten, kdo se cítí znevýhodněný, bude ochotnější použít tahák.“
Ocenění mezi českými talenty Rasochovi zajistilo další kontakt se zahraničím, v lednu zamíří na mezinárodní fórum talentů do Švýcarska.
Vybírá si prestižní zahraniční školu
Do maturity už další poznatky rozpracovat nestihne. Ale hned na vysoké škole se chce do výzkumu pustit naplno. Zajímá jej například platová diskriminace žen.
„Částečně je to kulturní přežitek, někdo si to ospravedlňuje tím, že žena představuje riziko tím, že půjde na mateřskou. Jenže se ukazuje, že se diskriminace nemusí vyplatit ekonomicky. Jsou s tím spojené náklady, které zaměstnavatelé zatím úplně neberou v potaz,“ tvrdí. Velkým tématem je také diskriminace menšin.
Týdeník 5plus2Každý pátek zdarma  Čtení o zajímavých lidech, historických událostech, nevšedních akcích z celého Kraje Vysočina. |
Jak se podle Rasochy projevuje v českém prostředí čtyřicet let komunismu, kdy se vžilo heslo „kdo nekrade, okrádá rodinu“?
„Zajímavá otázka. Například v Izraeli zjistili, že tam lidé nepodvádějí přirozeně o nic víc než v Americe. To samé v Itálii. V laboratorních podmínkách se ukazuje přirozená lidská ochota podvádět. Pokud by do toho přidali společenský kontext, určitě by to mělo obrovský vliv. Z výzkumů víme, že okolí neuvěřitelně ovlivňuje naši ochotu podvádět. Pokud podvádí vaši kamarádi, budete ochotný to dělat i vy,“ říká mladík.
Úspěchy Rasochovi otevírají dveře na prestižní zahraniční školy. „Zřejmě budu studovat v Anglii. Zatím jsem se dostal na King’s College v Londýně. Přicházejí nervy, protože se bude rozhodovat, zda mě přijmou další školy,“ prozradil.
Mimochodem King’s College je podle některých žebříčků sedmou nejprestižnější univerzitou v Evropě. Ve svých řadách má už dvanáct laureátů Nobelovy ceny. Třeba mezi ně za pár let přibude další.
